ČNB zvedla úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Je nejvýš za třináct let

Nahrávám video
Události: ČNB výrazně navýšila úrokovou sazbu
Zdroj: ČT24

Česká národní banka oznámila zvýšení úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Analytici přitom čekali maximálně 3,5 procenta. Důvodem zvedání sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit rychlé pokračování tohoto trendu. Sazba je nejvýše od roku 2008. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka zřejmě stoupne v příštím roce výrazně nad čtyři procenta. V letošním roce už k navyšování banka přistoupila několikrát.

Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální prognózy jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. „Přijaté rozhodnutí se opírá o podzimní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování,“ řekl. Pro rozhodnutí o zvýšení o jeden procentní bod podle něj hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva byli pro sazby beze změny.

„Bankovní rada ČNB je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v České republice,“ avizoval Rusnok. Situace si přitom podle něj vyžádá zvýšení základní úrokové sazby výrazně nad čtyři procenta. „Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ dodal.

Aktuální listopadové prognóze ČNB podle Rusnoka odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku.

Nahrávám video
Brífink guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ke zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta
Zdroj: ČT24

Mezi hlavní rizika hovořící ve prospěch růstu inflace rada ve středu označila hrozbu oslabení ukotvenosti inflačních očekávání, rychlejší a déletrvající zvyšování cen průmyslových výrobců v zahraničí a zeslabení reakce kurzu koruny na růst domácích úrokových sazeb. „Výhled růstu zahraničních průmyslových cen se přehodnocuje výrazně vzhůru. Důvodem je zdražení energií v kombinaci s přetrvávajícími problémy s dodávkami. Výhled je tažen i silnou poptávkou,“ zdůvodnil Rusnok. Stejně tak byl zatím kurz koruny slabší, než ČNB očekávala.

Rusnok dále uvedl, že dosavadní cenový vývoj svědčí o výrazných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. Inflace tak podle něj bude v nejbližších čtvrtletích vysoko nad tolerančním pásmem kolem dvouprocentního cíle ČNB. V listopadu byla inflace šest procent, zhruba jeden procentní bod nad odhady centrální banky.

V této souvislosti Rusnok upozornil, že ČNB v nové únorové makroekonomické prognóze znatelně zvýší odhad vývoje inflace, především v kratším horizontu. V aktuální listopadové prognóze počítá pro příští rok s průměrnou inflací 5,6 procenta.

ČNB ve středu také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bod na 4,75 procenta. Jedná se o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. 

Česká měna po zvýšení úrokových sazeb ve středu zakončila k euru nejsilnější od loňského února. Zpevnila o 12 haléřů na 25,11 koruny za euro. Vůči dolaru posílila o 23 haléřů na 22,17 koruny za dolar, kde končila denní obchodování naposledy před víc než měsícem, vyplývá z údajů na serveru Patria Online.

Překvapení výší sazby

Analytici původně očekávali nárůst sazby nižší. Viceguvernér ČNB Marek Mora řekl, že zdražování v Česku je výraznější, než banka čekala. „Z toho plyne i to údajné překvapení. To překvapení znamená, že analytici a trhy něco očekávali a my jsme pak udělali ještě něco výraznějšího. Ale to, co očekávali hodně souviselo s naší předchozí komunikací – co jsme si mysleli, že se stane. A nakonec jsme vždy vyhodnotili situaci jako ještě vážnější,“ vysvětlil.

Mora se nedomnívá, že by se situace vymkla kontrole. Připustil ale, že inflace bude ještě jistou dobu – začátkem roku 2022 – růst a zdražování pokračovat. „Budeme rádi, když nebudeme mít inflaci dvojcifernou,“ podotkl. Doporučil také domácnostem, aby tolik neutrácely své úspory.

Třetí zvýšení o více než 0,25 procentního bodu v řadě

V červnu základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Následující měsíc pak vzrostla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.

Výrazné zvýšení pak patřilo září, kdy stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Bylo to poprvé od roku 1997, kdy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy vyjádřil obavy z toho, že krok poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Kritizoval také následující listopadové rekordní zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta.

Stanjura rozhodnutí respektuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodnutí České národní banky respektuje. Řekl to na středeční tiskové konferenci po jednání vlády. „Obecně platí, že ČNB je ta instituce, která má bojovat s inflací. Můžeme čekat nejvyšší inflaci od roku 2008. Pokud ČNB volí tyto nástroje, tak to musíme respektovat, je to nezávislá instituce,“ uvedl.

S odvoláním na řadu ekonomů také upozornil, že zhruba polovina růstu cen je způsobena domácími vlivy. „To je úkol vlády, a to snížit schodky veřejných rozpočtů. My se budeme snažit lépe hospodařit a ČNB bude volit své nástroje,“ sdělil. Dodal, že schodek rozpočtu na příští rok musí být nižší než 300 miliard korun místo navrhovaných 377 miliard korun předchozím kabinetem.

Místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček označil situaci kolem inflace za vážný ekonomický problém. „V tomto kontextu jsem přesvědčen, že Česká národní banka nemá a neměla příliš mnoho jiných možností než přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb. Dokonce si myslím, že ke zvyšování měla přistoupit už v minulosti,“ okomentoval. Otázkou podle něj ale je, zda sazby zvyšovat takto razantně a rychle. „A to já si nemyslím. Já si myslím, že Česká národní banka měla přistoupit k jemnějšímu zvyšování,“ dodal.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) za další zvyšování základní úrokové sazby ČNB kritizovala. Podle ní banka polila křehkou českou ekonomiku mrtvou vodou a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. „Samozřejmě neberu České národní bance právo být nezávislá. Ale myslím si, že to neznamená, že ta politika nemůže být komentována. A ta politika zkrátka není dobrá,“ míní. Podle ní jsou důvody inflace ze dvou třetin ovlivněné zahraničím.

Ekonomové očekávají další zvýšení

„Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. „Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb,“ dodal Marek.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výrazné prosincové zvýšení sazeb zároveň snižuje pravděpodobnost, že by bankovní rada dále prudčeji zvedala sazby v prvním čtvrtletí příštího roku. „V prvním čtvrtletí tak lze podle mě očekávat zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu, maximálně o 0,50 procentního bodu. Cyklus utahování měnové politiky tak bude v prvním čtvrtletí velmi pravděpodobně kulminovat,“ odhadl. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta bude základní úroková sazba velmi pravděpodobně po únorovém zasedání rady nad čtyřmi procenty.

Předseda představenstva Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal upozornil, že navzdory dočasnému odpuštění DPH u energií má inflace stále rostoucí trend. „A proto musí měnová politika reagovat výrazným nárůstem sazeb, aby přetlačila domácí cenové tlaky,“ řekl.

Ministerstvo financí v listopadu zvýšilo pro příští rok odhad průměrné inflace na šest procent. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová se domnívá, že se ČNB krokem snaží o ukotvení inflačního očekávání. „V současné době vnímáme vysokou inflaci. Samozřejmě tady bychom se mohli nechat ukolébat tvrzením, že je částečně dovezená a že odezní, pokud odezní i v ostatních zemích, které jsou našimi obchodními partnery. Ovšem my tady máme silné domácí podhoubí,“ okomentovala. Dodala, že pokud by se ochladila spotřebitelská poptávka, mohly by se sazby v roce 2023 vracet ke dvěma procentům.

Nahrávám video
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová o zvýšení základní úrokové sazby
Zdroj: ČT24

Zdražení úvěrů a hypoték

Analytici se shodují, že rozhodnutí ČNB se rychle projeví ve zdražení úvěrů, zejména hypoték. Úroky brzy přesáhnou pět procent. Ve zvyšování úročení vkladů budou banky podle nich pomalejší. Podle České bankovní asociace byla už v listopadu průměrná úroková sazba ke 2,7 procenta – reálně ale nyní banky nabízejí hypotéky s úrokem okolo čtyř procent. „I developeři už samozřejmě vědí, že lidé na nemovitosti a hypotéky nedosáhnou, takže už se přiklání k nějakým nájemním a družstevním bydlením,“ řekl majitel Reality Praha Radek Pajič.

O tom mluvil také majitel a zakladatel developerské společnosti JRD Jan Řežáb. Upozornil, že se snižuje možnost lidí platit hypotéku. „Z pozice developera to vypadá, jako kdyby Česká národní banka posouvala trh od vlastnického bydlení k nájemnímu,“ poznamenal s tím, že převažují lidé, kteří si kupují byt za účelem dalšího pronajímání a oni sami v nich nežijí.

Předseda představenstva a generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix připustil, že podíl žadatelů, kteří jsou schopni požádat hypotéku, se postupně snižuje. „Ale i tak si myslím, že poptávka po nemovitostech i po těchto všech změnách bude stále převyšovat nabídku nemovitostí. Takže se z pohledu trhu nich nestane, protože nemovitostí se v příštím roce prodá stejně jako letos,“ sdělil.

Nahrávám video
90’ ČT24 - ČNB znovu zasahuje proti inflaci
Zdroj: ČT24

Zvýšení základní sazby se ale většinou nepromítne do hypotečních úroků okamžitě. „Čekal bych nějaké zvýšení až v průběhu ledna a třeba ne tak razantní jako bylo po tom minulém zasedání,“ odhadl manažer pro hypotéky z Komerční banky Ondřej Šuchman.

„Růst repo sazby se vcelku svižně projeví u úvěrových produktů. Od nového roku proto můžeme očekávat další zvýšení sazeb hypotečních úvěrů pro nové klienty a pro ty, kteří potřebují refixaci. Sazby se pravděpodobně dostanou nad pět procent. Podobně se zvýší u spotřebitelských úvěrů,“ řekl analytik Partners Martin Mašát.

U depozitních produktů se podle Mašáta nejrychleji projeví lepší úročení u spořících účtů, které některé banky používají v konkurenčním boji na přilákání klientů. U běžných účtů se měnová politika ČNB projeví se zpožděním, protože většina klientů příliš neřeší úročení svých běžných vkladů. Určité vylepšení lze od nového roku i u termínových vkladů, kde se roční vklady mohou posunout ke 3,5 procenta, podotkl.

U spořících účtů bude reakce bank podle analytika společnosti Patron Daniela Horňáka o něco pomalejší. Banky, které chtějí získat klienty do svého portfolia ale sazby upraví. „Mohli bychom se tedy dočkat úročení na spořících účtech přes tři procenta,“ odhadl.

„Další zvýšení úrokových sazeb, které pravděpodobně není poslední, odstřihává další část lidí od reálné šance na získání hypotéky. V kombinaci se stavebním zákonem, který výstavbu nemovitostí dost komplikuje, se začínáme dostávat do skutečné nemovitostní krize,“ uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...