ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Boj s inflací nekončí, zdůraznil Michl

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

„V zemi byla obnovena cenová stabilita,“ řekl na tiskové konferenci bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. Rada ale stále vidí v české ekonomice jistá mírně proinflační rizika, proto nebyl pokles úrokové sazby razantnější. „Boj s inflací nekončí,“ zdůraznil Michl, připomněl ale, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB přitom navrhovali rychlejší pokles úrokových sazeb na 5,5 procenta.

Michl řekl, že ČNB bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent. Dodal, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Koruna při tiskové konferenci posílila vůči euru o třináct haléřů na 25,17 koruny za euro v důsledku prohlášení Michla o výhledu úrokových sazeb, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Posílení české měny je podle jeho názoru krátkodobé a nemusí nadále pokračovat.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.

„Zvolili jsme dnes hodně opatrný postup. Když se díváme na Evropskou centrální banku, která má úrokové sazby čtyři procenta, nebo Americkou centrální banku, která má úrokové sazby 5,25 procenta a o prvním snižování uvažuje až v červnu či červenci, tak si myslíme, že tento postup je správný a že to číslo na konci roku nebude zase tak nízké,“ popsal člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. K obezřetnosti radu vedlo i zdražování služeb v zemi, uvedl, proto volí spíše postupné než skokové snižování sazby.

Nahrávám video

Naplnění očekávání

Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem je ale rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek si myslí, že současné snížení je „tak akorát“. „Koruna je velmi citlivá na vývoj úrokových sazeb, takže je rozhodně správné, že Česká národní banka postupuje předvídatelně, a zároveň umírněně,“ řekl pro ČT.

Poslední snížení sazeb by nemělo mít zásadnější dopad na kurz koruny, předpokládali ho jak analytici, tak trh, uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Domnívám se, že centrální banka mohla klidně snížit sazby razantněji, třeba o tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal s tím, že se na to trh připravoval, po komentářích bankéřů ČNB z minulého týdne ale očekávání prý přehodnotil.

Nahrávám video

„Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Změna úroků centrální banky se podle něj v ekonomice naplno ukáže se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí. „Snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se tak v české ekonomice plně projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025,“ myslí si.

„Je velmi pravděpodobné, že ČNB bude v dalších měsících pokračovat v rychlém snižování úrokových sazeb a dohánět ztrátu, kterou má vůči svému vlastnímu modelu, který navíc ukazuje na potřebu stále nižších sazeb. Na konci letošního roku by se mohla dostat hlavní repo sazba pod 4,0 procenta,“ odhadl analytik Deloitte David Marek.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar zmínil, že z hlediska podniků bude i tak přetrvávat nedůvěra českých firem ke koruně, k čemuž přispěla velká inflace v minulosti. „Velká inflace měla být hvězdnou hodinou české centrální banky a české koruny a nakonec skončila obrovskou ostudou. Měli jsme jednu z nejvyšších inflací z celé EU a koruna nás neochránila, ba naopak,“ uvedl s tím, že nedůvěra ke koruně bude i přes snížení sazeb pokračovat. „České podniky považují korunu za rizikovou a budou euro využívat čím dál více,“ podotkl.

Nahrávám video

Experti: Budou klesat úroky bank u vkladů i úvěrů

„Dnešní rozhodnutí ČNB se tradičně nejrychleji promítne na trhu u těch produktů, u kterých jsou úrokové sazby nejvíce svázány s krátkodobou sazbou ČNB,“ prohlásil Seidler. Lze tak podle něj očekávat další pokles úrokových sazeb u korporátních úvěrů. Také úrokové sazby u vkladů se budou snižovat v souladu s poklesem hlavní sazby ČNB, což naznačuje vývoj vkladových sazeb s dohodnutou splatností, a to jak u domácností, tak firem, dodal.

Pro hypoteční sazby rozhodnutí centrální banky potvrzuje nastolený trend a očekávání trhu, které je už vidět na tržních sazbách delších splatností, pokračoval Seidler. Krok ČNB podle něj zapadá do dlouhodobějších očekávání a zahájený pokles hypotečních sazeb tak bude pokračovat, ačkoli delší sazby od poloviny března mírně rostou. V únoru se průměrná hypoteční sazba snížila o dvě desetiny procenta a dostala se na 5,36 procenta, tedy na nejnižší úroveň od června 2022, uvedl.

Další snížení základní úrokové sazby je skvělou zprávou pro všechny, kteří vyčkávají na sjednání hypotéky a následné pořízení nemovitosti, míní ředitel a zakladatel investiční platformy InvestBay Daniel Rajnoch. Rozhodnutí podle něj dlouhodobě povede ke zvýšené poptávce po nemovitostech a růstu jejich cen. Horší zpráva to je pro výnos spořicích účtů a dluhopisů, kde bude následovat pozvolný pokles úrokové sazby, řekl.

Snižování sazeb vyvolá paradoxně zvyšování cen nemovitostí, uvedla také hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. Je podle ní vhodnější spíše zvolit krátkou fixaci v očekávání dalšího snížení sazeb v novém fixačním období. „Zlevní především úrokové sazby krátkých fixací na jeden, dva a tři roky,“ doplnil expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Oblíbenost těchto fixací nyní roste, v únoru ji mělo 77 procent všech poskytnutých hypoték. V následujících měsících zamíří většina nabízených úvěrů v tomto spektru pod hranici pět procent, dodal expert.

Pokles pokračuje

Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...