Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
ČNB držela v době inflační vlny základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu 2025, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Guvernér ČNB: Sazby odpovídají naší prognóze
Stabilita úrokových sazeb je v souladu s prognózou ČNB. Rizika ve směru vyšší i nižší inflace jsou v české ekonomice vyrovnaná, řekl guvernér ČNB Aleš Michl po jednání bankovní rady. Všech šest přítomných členů rady na jednání podpořilo ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, viceguvernérka Eva Zamrazilová se předem z jednání omluvila.
Jako rizika ve směru vyšší inflace vidí ČNB možné zrychlení tvorby peněz kvůli úvěrování domácností, růst výdajů veřejného sektoru nebo pokračující rychlý růst mezd. Problematická je i setrvačnost inflace ve službách. Rizikem ve směru nižší inflace jsou silnější kurz koruny a slabší výkon některých ekonomik eurozóny.
„Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky nyní neumožňují další snížení sazeb. Vzhledem k očekávanému vývoji je třeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku oproti období před covidem,“ řekl Michl.
Bankovní rada se podle guvernéra také shodla na tom, že nebude reagovat na to, jak se v celkové inflaci projeví převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát, o kterém rozhodla nová vláda. V příštím roce by se díky tomu mohla inflace snížit o 0,3 procentního bodu, efekt ale bude jednorázový a v roce 2027 vyprchá, upozornil Michl. „Soustředíme se na rok 2027, aby stále byla inflace nízká,“ sdělil guvernér.
Na příštím jednání o nastavení úrokových sazeb se bude bankovní rada rozhodovat na základě vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny či dopadů rozpočtové politiky vlády. Podle Michla jsou otevřené všechny možnosti rozhodnutí.
Ekonom Skořepa: Rozhodnutí se čekalo
Stabilitu sazeb očekával také ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady Michal Skořepa. „Obvyklými podezřelými jsou vývoj cen služeb, který je nadále poměrně rychlý. Inflace v této části spotřebního koše je vyšší, než by měla být,“ vysvětluje. Naopak u zboží dle něj ceny rostou pomalu.
Skořepa míní, že takový vývoj není dlouhodobě udržitelný. Centrální banka proto podle ekonoma drží sazby na lehce zvýšené úrovni, aby se snížila inflace ve službách. Poukázal také na Michlův komentář k trhu práce, kde dochází ke „svižnému“ růstu mezd, které významně ovlivňují právě ceny služeb. Mezinárodní tlaky hrají dle Skořepy roli v obou směrech, klíčové však zůstávají domácí faktory.
Analytici: Nižší inflace neovlivnila rozhodování ČNB
Rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat základní úrokovou sazbu beze změny bylo očekávané a koruna na něj bezprostředně nereagovala, shodli se analytici. Podle nich se vzhledem ke stabilitě základní úrokové sazby nedá očekávat, že by se výrazně měnilo úročení hypoték.
„ČNB podle očekávání ponechala sazby beze změny. Stabilitu sazeb můžeme očekávat minimálně ve střednědobém horizontu,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. „Koruna na zveřejnění rozhodnutí rady ČNB zareagovala posílením vůči americkému dolaru o 0,1 procenta, přičemž se pár krátce po zveřejnění obchodoval za 20,75. Vůči euru se koruna prakticky nepohnula a pohybuje se na úrovni 24,37 korun za euro,“ dodal.
Meziroční inflace zvolnila v listopadu na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta, podle analytiků to ale rozhodování bankovní rady neovlivnilo. „I když se inflace těsně na dohled přiblížila dvouprocentnímu cíli, ČNB je stále nespokojená s rychlým růstem cen služeb a současně i cen bytů na realitním trhu,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Úroky na hypotékách se patrně nezmění
Analytici nečekají, že by se po čtvrtečním rozhodnutí ČNB měnily ceny hypoték. „Opatrný přístup ČNB odpovídá i chování bank, které úrokové sazby u hypotečních úvěrů drží již delší dobu na obdobných hodnotách. Vzhledem k aktuálnímu vývoji a objemům poskytnutých úvěrů předpokládáme, že do konce roku nenastanou zásadní změny,“ řekl analytik produktového oddělení OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Rovněž hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová očekává, že hypotéky zůstanou stabilní. „Některé banky sice přistoupily v posledních týdnech k mírnému zvýšení sazeb plošně o 0,1 procenta pro všechny fixace, ale další velké zdražování se neočekává. Banky se soustředí spíše na individuální slevy a balíčky slev, například odhady zdarma či snížení poplatků. Tento trend vydrží až do jara,“ uvedla.
Do vývoje inflace v příštím roce zasáhne převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát, o kterém rozhodla nová vláda. Podle analytiků by díky tomu mohla inflace klesnout pod dvouprocentní cíl ČNB. „Ani to ale nemusí stačit na další uvolnění měnové politiky. Tento jednorázový a dočasný protiinflační administrativní efekt totiž podle nás budou postupně tlumit proinflační dopady expanzivnější fiskální politiky. Celkově tak očekáváme ponechání repo sazby i po celý příští rok beze změny na současných 3,5 procenta,“ uzavřel analytik Komerční banky Jaromír Gec.
