ČNB je opatrná, ale všichni už vidí světlo na konci tunelu, říká Švejnar

Nahrávám video
Byznys ČT24 Speciál: ČNB rozhodla o úrokových sazbách
Zdroj: ČT24

Česká národní banka (ČNB) si chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat, řekl ve čtvrtečním Byznysu ČT24 Speciál ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Jan Švejnar. Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek opět rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Předseda představenstva Národní rozvojové banky a bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký se domnívá, že rada na jednání řešila otázku budoucího vývoje ekonomiky, ale také lednové inflace.

Ponechání základní úrokové sazby podle Švejnara vysílá signál, že je Česká národní banka opatrná. Připomněl zároveň, že centrální banka plánuje postupné snižování sazby, pokud inflace půjde dolů. „Inflace dolů jde, snižuje se. Ve světě, v Evropě a u nás také. Takže bych očekával, že po této pauze, která nyní pokračuje, postupně dojde ke snížení,“ odhadl.

Nidetzký považuje rozhodnutí bankovní rady za konzistentní z pohledu stability a důrazu na stabilitu sazeb. „Kde to bylo pro mě už méně konzistentní, pokud centrální banka tak sebevědomě říká, že budeme mít inflaci kolem dvou procent, že se nám v prvním kvartálu dostane do tolerančního pásma mezi dvě a tři procenta, tak si myslím, že je to důvod k tomu, aby vyslala signál, že inflace po té bouři, kterou jsme si prošli, je pod kontrolou. A že i zářijový výsledek a trend, který jsme mohli vidět v posledních měsících, bude dál pokračovat,“ řekl.

Podle Švejnara si Česká národní banka chce být jistá, že jakmile začne úrokové sazby snižovat, tak v tom bude i pokračovat. Připustil, že pro podniky a domácnosti jsou vysoké sazby problémem. „Ale všichni už vidí světlo na konci tunelu – ve smyslu, že inflace klesá,“ podotkl s tím, že takový vývoj lze „až na nečekané šoky“ očekávat i nadále. „A Česká národní banka ukazuje, že je konzistentní, že opravdu bude snižovat úrokové sazby,“ dodal.

Současné období beze změn úrokové sazby je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila pětiletá etapa, po kterou základní úrok zůstával na takzvané technické nule – konkrétně šlo o pět setin procenta. Od roku 2017 bankovní rada hýbala se sazbami alespoň jednou ročně – nejprve postupně směrem nahoru, za pandemie pak dolů, a to až na čtvrt procenta. Výraznější skoky nastaly od října 2021, kdy centrální banka začala reagovat na zrychlující inflaci. Na aktuální úrovni je základní úroková sazba od června 2022.

„Opatrně a postupně“

Nidetzký se domnívá, že bankovní rada na čtvrtečním jednání řešila budoucí vývoj ekonomiky. Druhou otázkou pak podle něj byla otázka lednové inflace. Ani bývalý viceguvernér ČNB si nemyslí, že by mělo dojít k nějakému velkému překvapení. „Že tam k nějakému nárůstu dojde, to určitě, ale předpokládám, že s tímto parametrem pracuje i standardní prognóza, která ukazuje návrat inflace k blízkosti inflačního cíle,“ uvedl.

Podle Švejnara je potřeba hledět nejen na meziměsíční výkyvy. „Mohou být podstatné, ale nejsou směrodatné v tom smyslu, co se bude dít kvartálně, ročně a tak dále,“ upozornil. Podle něj je pro české podniky a domácnosti důležité, aby se úroková sazba během příštího roku snížila. „Jestliže se sníží úrokové sazby a sníží se opatrně, postupně, ale tak podstatně, aby to mělo postupně nějaký efekt, tak to oživí ekonomiku, bude to mít stimulační efekt,“ upozornil.

Sazby na konci příštího roku?

Kam až úrokové sazby klesnou, je podle Švejnara těžké předvídat. „Protože to bude záviset právě na tom, jak se bude snižovat inflace, ale sazby se mohou postupně snížit velice podstatně, mohou jít až do nízkých jednociferných čísel, pakliže inflace opravdu půjde dolů,“ řekl s tím, že z ekonomického hlediska není důvod, aby úrokové sazby byly vysoké, pokud není vysoká inflace. „Takže bych očekával, že Česká národní banka se celkem rozumně bude dívat na to, kam se vyvíjí inflace, a je si vědoma toho, že naše ekonomika zatím bohužel prochází recesí a poklesem a že i vůči jiným ekonomikám na tom nejsme dobře,“ upozornil.

Švejnar odhaduje, že pokud situace bude pokračovat tak, jak se vyvíjí nyní, na konci příštího roku by se úrokové sazby mohly dostat plus minus ke třem procentům. Nidetzký je k rychlosti skeptičtější. „Já si myslím, že kdybychom se dostali někam na úroveň čtyř procent na konci příštího roku, tak je to číslo, kam bychom se mohli dostat rozumnými kroky, aby to nemělo dopad na finanční trhy,“ řekl.

Centrální banka ve čtvrtek přišla i s novou prognózou vývoje tuzemské ekonomiky. Ta podle dat statistiků z tohoto týdne klesla i ve třetím čtvrtletí, meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem byl hrubý domácí produkt nižší o 0,3 procenta. Důvodem poklesu jsou hlavně nižší útraty domácností. Vzhledem k aktuálnímu vývoji Česká národní banka zhoršila svůj odhad vývoje hospodářství. Zatímco v srpnu očekávala pro letošní rok kladné číslo, aktuálně předpokládá pokles o 0,4 procenta. Snížila i očekávání pro příští rok – místo růstu HDP přes dvě procenta nyní počítá, že tuzemská ekonomika poroste o 1,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...