Čistý zisk ČEZu loni klesl, podílel se na tom úpadek uhlí nebo emisní povolenky

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy. Podle ČEZu za poklesem stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk naopak vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy.

Provozní zisk ČEZu před odpisy (EBITDA) za rok 2020 oproti předchozímu roku stoupl o osm procent na 64,8 miliardy korun. Důvodem byl podle skupiny hlavně růst cen elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu. Negativní dopady pandemie nemoci covid-19 skupina vyčíslila zhruba na tři miliardy korun. Podařilo se je podle ČEZu plně nahradit především vyššími zisky z obchodování a poklesem nákladů.

Provozní výnosy jsou díky meziročnímu nárůstu 213,7 miliardy nejvyšší od roku 2013. Také čistý zisk po očištění o mimořádné vlivy je nejvyšší za několik let. Vyšší než loni byl naposledy v roce 2015.

Výroba elektřiny v roce 2020 vzrostla skupině ČEZ u takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, a to o čtyři procenta. Přispěly k tomu podle ČEZu lepší povětrnostní podmínky v zahraničí. Naopak u tradičních zdrojů výroba meziročně o šest procent klesla.

Úpadek uhlí

U výroby elektřiny z uhlí pokles dosáhl 16 procent, zejména kvůli růstu cen emisních povolenek a útlumu uhelných elektráren. Loni ke 30. červnu například ukončila provoz po 53 letech od dostavby hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku.

„Evropa stále rychleji směřuje k bezemisní energetice. Skupina ČEZ udělala v tomto další významný krok a snížila emisní intenzitu o deset procent a v roce 2021 očekáváme další pokles o více než 12 procent,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZu loni meziročně poklesla o 3,3 procenta. Za poklesem podle skupiny stála epidemie covidu-19. Kvůli epidemii stát loni opakovaně omezil obchod, služby nebo cestování a řada zaměstnanců firem začala pracovat z domova. Spotřeba u velkých podniků v roce 2020 podle ČEZu klesla dokonce o 7,5 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak o 5,4 procenta vzrostla.

Letos ČEZ očekává čistý zisk asi 17 až 20 miliard. „Meziročně dojde jednak k nárůstu realizačních cen vyrobené elektřiny díky růstu cen na velkoobchodním trhu, dále předpokládáme vyšší výrobu v jaderných elektrárnách a věříme ve stabilizaci segmentu Prodej po negativních dopadech covidu-19 na firemní zákazníky,“ popsal situaci člen představenstva a ředitel divize finance ČEZu Martin Novák.

Prodej zahraničních aktiv

„Výsledný zisk roku 2021 bude ovlivněn termíny vypořádání prodejů aktiv v Rumunsku, v Bulharsku a v Polsku,“ doplnil také Novák.

Prodej rumunských aktiv chce ČEZ dokončit 31. března. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl stanoven po dohodě s kupujícím, firmou MIRA. Prodej aktiv v Bulharsku podle něj společnost plánuje uzavřít do poloviny roku.

Strategie ČEZu počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Prodaná aktiva v Rumunsku zahrnují podle ředitele Beneše distribuční společnost, prodejní společnost, větrné parky Fântânele a Cogealac, čtyři malé vodní elektrárny a servisní společnost CEZ Romania.

Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Smlouvu o prodeji firmy uzavřely loni v říjnu. Analytici odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.

„V prosinci loňského roku obdržel kupující antimonopolní souhlas s transakcí od evropského generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu. V lednu následně transakci schválila bezpečnostní rada rumunského státu. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl po dohodě s kupujícím stanoven na konec tohoto měsíce, tedy 31. března 2021,“ řekl v úterý Beneš. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.

Do konce června podle něj ČEZ očekává také vypořádání transakce spojené s prodejem aktiv v Bulharsku. ČEZ podepsal dohodu o prodeji aktiv s bulharskou pojišťovací a finanční skupinou Eurohold. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil. Hodnota transakce podle dřívějších informací činí 8,8 miliardy korun.

ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení.

Letošek bude pro ČEZ spíš negativní

Oznámené výsledky o hospodaření ČEZu nepřekvapily a trhy na oznámení reagují vlažně. Oslovení analytici vnímají výhled na letošní rok spíše negativně, a to především kvůli očekávanému poklesu provozního zisku EBITDA i čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy.

„Očekávaný pokles EBITDA proti minulému roku je dán především vyšším růstem cen emisních povolenek oproti cenám elektřiny, kdy předprodeje byly ovlivněny dalšími faktory jako propadem cen komodit v minulosti. Z dlouhodobějšího pohledu by se však měl tento negativní rozdíl vyrovnat a růst cen povolenek by měl mít přes růst cen elektřiny pozitivní dopad na hospodaření,“ řekl analytik J&T Banky Milan Lávička.

Analytik České spořitelny Petr Bártek uvedl, že loňské výsledky ČEZu byly na provozní úrovni lehce lepší než konzervativní výhled firmy. Důvodem podle něj byla solidní spotřeba elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí, která podpořila výsledky v segmentech distribuce a koncového prodeje.

„Naopak výsledky ve výrobě z konvenčních zdrojů byly o něco za naším očekáváním kvůli vyšším cenám povolenek CO2 a vyšším provozním nákladům. Upravený čistý zisk splnil výhled firmy, ale byl o něco horší, než jsme čekali kvůli úpravám souvisejícím s prodávanými aktivy. Reportovaný čistý zisk byl slabý také kvůli odpisům v Rumunsku a hlavně v Polsku, což není příznivá indikace pro probíhající prodej polských aktiv,“ dodal Bártek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 20 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...