Čistá ruská ropa bude mít zpoždění, vláda tak v pondělí zřejmě projedná další zápůjčku pro Unipetrol

Další zápůjčku ropy ze státních rezerv pro petrochemický holding Unipetrol projedná zřejmě v pondělí vláda, potvrdil ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Čistá ruská ropa pro rafinerii v Litvínově má totiž proti původním plánům přitéct později, do Česka dorazí nejdříve až kolem 20. až 22. května. Původní termín byl kolem 15. května, odsouvá se kvůli technickým problémům.

Do ropovodu Družba, kterým teče ropa i do České republiky, se minulý měsíc dostala surovina znečištěná organickým chloridem. Ten může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz ruské ropy zastavily.

„Potvrzuji, že jednáme o další zápůjčce, přes víkend vše připravíme a s největší pravděpodobností vše půjde v pondělí na vládu. Pokud by to šlo až na další vládu, už by to bylo časově na hraně,“ řekl ministr s tím, že je o situaci kolem kontaminované ropy informován denně a průběžně o ní informuje také premiéra Andreje Babiše (ANO).

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr po pátečním jednání pracovní skupiny Národní organizace pro společný postup ve stavu ropné nouze (NESO), ve které jsou zastoupeni představitelé největších firem na trhu s pohonnými hmotami, řekl, že druhá zápůjčka ropy pro Unipetrol by měla být maximálně ve stejné výši jako ta první, která byla na více než 100 tisíc tun ropy a snížila státní zásoby ropných produktů o deset dní. Před současnými problémy mělo Česko zásoby ropy a ropných produktů na více než 80 dní. Do rafinerie v Litvínově teče ropa ze státních rezerv od 1. května.

„Zásoby benzinu jsou dostatečné. Větší pozornost jsme věnovali naftě, protože litvínovská rafinerie vyrábí především naftu. I zde jsme zkonstatovali, že dodávky pro český trh jsou plně zajištěny a že v dalších deseti až 14 dnech nečekáme žádné výkyvy. Současně Unipetrol konstatoval, že v tuto chvíli plní své závazky vůči obchodním partnerům,“ uvedl Švagr.

Po obnovení dodávek nemusí být ropa úplně čistá

Po obnovení dodávek ropy může ale podle něj hrozit situace, kdy rafinerie v Litvínově bude muset zpočátku řešit to, že ropa nebude úplně čistá, a nelze vyloučit, že v ní bude malé zbytkové množství kontaminace. Specialisté Unipetrolu ale už hledají řešení. „V žádném případě to nebude mít vliv na kvalitu finálních produktů,“ podotkl Švagr. 

Na Slovensku, přes které ropovod Družba do Česka vede, odebírá tamní provozovatel ropovodů Transpetrol vzorky ropy na přečerpávací stanici v Budkovcích na východě země u hranic s Ukrajinou, uvedla za firmu Ivana Kolárik Havranová.

„V současnosti, když se zjistila kontaminace ropy, bylo se společností MOL dohodnuto, že v zájmu snížení rizika a vzájemné informovanosti se odebrané vzorky budou vyhodnocovat na přítomnost organického chloru v jejich laboratoři ve Fényeslittke v Maďarsku,“ dodala.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá téměř šest milionů tun.

Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

Objem ropy dodané do Česka zveřejňoval státní správce ropovodů Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do Česka dodáno 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

Ruské úřady v souvislosti s kontaminací zadržely čtyři lidi. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka vyšetřování odhalilo skupinu podniků, která za kontaminací ropovodu stojí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...