ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.

Hlavní příčinou snížení čistého zisku byly podle firmy především vyšší odpisy o 13,1 miliardy korun. Vliv na ně mělo zejména začlenění předloňské akvizice plynárenské firmy GasNet. Projevilo se rovněž zrychlení odpisů uhelných aktiv.

Provozní zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) loni činil 137 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o přibližně 400 milionů korun. Přispěly k tomu snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. U provozního zisku naopak pozitivně působilo začlenění GasNet, dále výsledky distribuce elektřiny či prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren.

Meziročně o více než tři miliardy korun na 28,1 miliardy korun klesl také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je klíčový pro výši dividendy. Podle současné dividendové politiky podniku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 31 až 42 korun za akcii, což by znamenalo vyplacení 17 až 23 miliard korun.

ČEZ: Naše očekávání byla překonána

Představenstvo ovšem svůj návrh představí zřejmě později, rozhodující slovo nakonec bude mít valná hromada podniku. Loni společnost vyplácela dividendu ve výši 47 korun za akcii, celkově šlo o 25,3 miliardy korun.

Pokles firma zaznamenala také u provozních výnosů, meziročně o tři procenta na 333,4 miliardy korun.

Loňské výsledky hospodaření i přes meziroční pokles mírně překonaly původní očekávání podniku, která na začátku loňského roku počítala s o něco nižším provozním i čistým ziskem.

„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje zákaznických segmentů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Naše jaderné elektrárny dosáhly historicky nejvyšší výroby elektřiny, když překonaly hranici 32 terawatthodin (TWh),“ tvrdí předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Výsledky podle něj potvrdily stabilitu společnosti v období transformace tuzemské energetiky.

Výhled pro letošní rok

ČEZ zároveň ve čtvrtek představil vlastní výhled hospodaření skupiny pro letošní rok. Zisk EBITDA by podle predikcí podniku měl klesnout na úroveň 103 až 108 miliard korun. Očištěný čistý zisk pak společnost očekává mezi 27 až 31 miliardami korun.

Celkové investice skupiny loni činily 56,1 miliardy Kč, byly tak na podobné úrovni jako o rok dříve. Dalších 5,8 miliardy korun z dotací podnik použil především na posílení distribučních sítí.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce oproti předloňsku vzrostla o 1,3 procenta na 34,1 TWh. Distribuce plynu na území GasNet, které pokrývá asi osmdesát procent Česka, meziročně vzrostla o sedm procent na 63,3 TWh.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Vláda ANO, SPD a Motoristů v minulých týdnech avizovala plán na plné ovládnutí firmy. Stihnout ho chce v aktuálním volebním období.

Provoz uhelných elektráren do roku 2030

ČEZ nyní počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.

Rentabilita výroby z uhlí postupně klesá, potvrdily to i loňské výsledky ČEZu. Provozní zisk z emisních zdrojů loni činil 4,4 miliardy, což je meziročně o 9,4 miliardy korun méně. Podle firmy lze očekávat, že klesající trend bude pokračovat.

Už na přelomu letošního a příštího roku plánuje uzavírání uhelných elektráren energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Skupina avizovala odstavení elektráren Počerady, Chvaletice a uhelné části elektrárny a teplárny Kladno. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS následně pro spolehlivý provoz sítě doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. O podmínkách dalšího provozu těchto bloků rozhodne v následujících měsících Energetický regulační úřad.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...