ČEZ vyplatí dividendu 52 korun za akcii. Stát by měl dostat asi 19 miliard

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá osmdesáti procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard korun. Rozhodla o tom pondělní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.

Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Stát z toho dostal 54 miliard korun. Vyšší než nyní byla ještě dividenda v roce 2009, kdy činila 53 korun za akcii.

Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl vedení ČEZ navrhovalo i loni, valná hromada však tehdy schválila protinávrh státu na vyplacení celého očištěného zisku z roku 2022.

ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 61,5 koruny za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 33 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Kvůli nesprávnému výpočtu dividendy podle ČEZ se však o tomto protinávrhu na valné hromadě nehlasovalo.

Schválení dividendy podle návrhu vedení ČEZ se podle analytiků už dalo očekávat. „Překvapující pro mě ale bylo, že ministerstvo financí ještě před valnou hromadou nepodalo protinávrh na vyplacení celého čistého zisku, jako tomu bylo v loňském roce,“ podotkl analytik XTB Tomáš Cverna.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je podíl schválené dividendy v kontextu posledních let spíše na nižší úrovni. „To si vykládám jako nejasnou pozici státu směrem k jeho angažmá v podpoře investic ČEZ. Pokud by stát chtěl z ČEZ vytáhnout ještě více peněz, pak by se to dalo chápat tak, že stát chce co nejvíce peněz mít k dispozici u sebe a případnou podporu investic zpět do ČEZ maximalizovat. To se ale nestalo. Podobně by se dalo zdůvodnit, pokud by stát potřeboval další peníze pro sanování nákladů energokrize. Ta ale pominula. Stát tedy zvolil střední cestu,“ podotkl Dohnal.

Na daních z neočekávaného zisku odvedla firma 30,1 miliardy

První bod programu pondělní valné hromady věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval téměř jedenáct hodin, byl tak dosud nejdelší. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.

Příprava nového reaktoru v Dukovanech dosud stála skupinu ČEZ zhruba tři a půl miliardy korun. Nový jaderný blok by se měl začít stavět v roce 2029, hotový by měl být v roce 2036. Jeden reaktor má podle dřívějších zpráv stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020.

Na daních z neočekávaného zisku, takzvané windfall tax, odvedla loni skupina ČEZ 30,1 miliardy korun. Na zálohách zaplatila 31,5 miliardy korun, očekává tak přeplatek 1,4 miliardy korun. Na odvod z nadměrných příjmů pak ČEZ vyplatil deset miliard korun, na zálohách zaplatil 12,1 miliardy korun. I za ten tak skupina očekává přeplatek, a to 2,1 miliardy korun.

Na zálohách na windfall tax za letošní rok společnost za první dvě čtvrtletí zaplatila 15 miliard korun a za další půlrok plánuje uhradit stejnou částku. Podle šéfa právního oddělení ČEZu Ondřeje Landy jsou tedy zálohy srovnatelné s výdaji za loňský rok, což je běžná praxe. Predikce pro odvod za windfall tax za rok 2024 se pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun, uvedl. Základem pro výpočet záloh na windfall tax, splatných v roce 2023, byl rok 2022, respektive fiktivně stanovená daň z neočekávaných zisků za rok 2022.

Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2023. ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, ty se pohybovaly kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy korun.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.

Valná hromada energetické skupiny ČEZ v pondělí také zvolila do dozorčí rady firmy současného hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj). Dvaapadesátiletý politik obsadil dosud volné místo v radě, ta je tak nyní kompletní. Půtu navrhlo ministerstvo financí. Dozorčí rada ČEZ mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...