ČEZ vyplatí akcionářům dividendu ve výši 145 korun za akcii. Jde o rekordní částku

Valná hromada energetické společnosti ČEZ schválila výplatu dividendy za loňský rok. Stát jako největší akcionář firmy navrhl vyplacení celého očištěného zisku firmy ze 78 miliard korun, tedy 145 korun za akcii. Půjde tak o dosud nejvyšší dividendu, jakou kdy firma vyplatila. Zhruba deset miliard navíc chce vláda využít na kompenzaci nákladů domácnostem a firmám za vysoké ceny energií. Během projednávání vystupovali akcionáři téměř deset hodin se svými dotazy. Týkaly se například zestátnění části skupiny ČEZu nebo rekordního zisku v loňském roce.

Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což znamená 145 korun za akcii. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už během jednání očekával schválení státního návrhu. „Pokud to bude schváleno, což předpokládám, přinese to do státního rozpočtu asi o deset miliard víc, než jsme čekali,“ uvedl pro Českou televizi.

Po schválení návrhu ministerstva financí na vyplacení celého loňského očištěného zisku akcionářům dostane stát 54 miliard korun. Tuto částku chce vláda vynaložit na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.

Vedení podniku předtím navrhlo vyplacení osmdesáti procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii, tento návrh ale valná hromada neschválila. I tato částka by byla rekordní. Dosud nejvyšší dividenda ČEZu byla 53 korun na akcii v roce 2009. 

Ministerstvo financí, které v roli akcionáře společnosti zastupuje stát, původně oznámilo, že nechystá protinávrh. V polovině června však úřad podal návrh na vyplacení téměř celého zisku. Představenstvo ČEZu k tomu uvedlo, že je firma schopna pokrýt výplatu zvýšené dividendy bez nutnosti přijetí mimořádných opatření. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti.

Nahrávám video

Hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová prohlášení Stanjury o kompenzaci nákladů na vysoké ceny energií považuje za „lepení děr“ státního rozpočtu. Tuto funkci podle ní měla mít takzvaná windfall tax. Vybírání zisků z ČEZu ale v tuto chvíli považuje za vhodné. „Vzhledem k tomu, jak vypadá státní kasa, a vzhledem k tomu, co se dělo v minulém roce, je správné, že si stát a akcionáři tyto peníze berou,“ uvedla v pořadu Události, komentáře.

Z celkového počtu přibližně 150 tisíc akcionářů jich bylo v pondělí před desátou ranní v pražském Kongresovém centru kolem 450. Zastupují více než třicet procent základního kapitálu společnosti, valná hromada proto byla prohlášena za usnášeníschopnou. Před polednem už bylo na místě 713 akcionářů.

Ještě před volbou předsedů valné hromady se ze sálu ozvalo „Protestuji!“ a o slovo se přihlásil minoritní akcionář Šnobr. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl. Šnobr na valných hromadách ČEZu protestuje opakovaně. 

Nahrávám video

Valnou hromadu na chvíli přerušili aktivisté Greenpeace

Dvě aktivistky z hnutí Greenpeace se před půl dvanáctou dopoledne postavily před řečnický pultík, kde své dotazy v angličtině přednášel jeden z akcionářů Simon Jakub Tadeáš a upozorňoval na škodlivé dopady těžby v dole Bílina na životní prostředí. Držely transparenty s nápisy „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „Ukončete fosilní zločiny“. Členové představenstva valné hromady následně aktivistky vyzvali, aby protest ukončily, a vyhlásili desetiminutovou přestávku. K aktivistkám se poté přidali další členové Greenpeace a po pár minutách za doprovodu policie opustili jednací sál.

Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolalo. Ve čtvrtek několik aktivistů v Bílině obsadili rypadlo, ještě tentýž den ho opustili. K podobným protestům přistoupili už v minulosti.

Jedna z akcionářek následně po přestávce požadovala, aby stát odkoupil sto procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce.

Valná hromada v pondělí skončila až před jedenáctou večer a trvala čtrnáct hodin. První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval více než deset hodin a byl tak dosud nejdelší, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. 

Akcionáři během jednání položili kolem 130 dotazů. Do konce programu valné hromady zbývaly v deset večer ještě čtyři body.

Ve funkcích členů dozorčí rady společnosti potvrdila valná hromada bývalého šéfa Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislava Košťála a advokáta Václava Kučeru, který v minulosti zasedal v dozorčí radě Pražské plynárenské. Oba zasedají v radě už od loňského listopadu, zatím však byli jen náhradními členy. Navrhlo je ministerstvo financí. Žádné změny valná hromada v dozorčí radě dnes neprovedla, jedno místo tak dál zůstává volné.

Vliv ruské invaze

Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš akcionáře seznámil s účetní uzávěrkou společnosti za loňský rok. „Energetická krize se promítala do životů nás všech. Válka na Ukrajině a souběh celé řady dalších faktorů vyústily v růst tržních cen energií na historická maxima,“ uvedl Beneš. Skupina ČEZ podle něj však v krizi obstála a přispěla k jejímu řešení.

Čistý zisk ČEZu loni stoupl na 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Stát nyní drží zhruba sedmdesát procent akcií ČEZu. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných devadesáti procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Akcie ČEZu na pražské burze na to reagovaly prudkým poklesem, podle analytiků totiž návrh usnadní možné rozdělení a zestátnění části skupiny ČEZ.

Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že by zákon cílil na konkrétní firmu. Předseda vlády ale zároveň přiznal, že kabinet chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 56 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...