ČEZ dokončil vstup do Rolls-Royce SMR za asi šest miliard

Energetická skupina ČEZ dokončila akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR, za zhruba pětinový podíl zaplatila asi šest miliard korun, sdělil ČT finanční ředitel firmy Martin Novák. ČEZ také oznámil, že v první polovině roku vydělal 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun.

Česká společnost přebírala podíl v Rolls-Royce SMR postupně, v březnu zaplatila za jedenáct procent přes tři miliardy korun. S další částí transakce čekala na splnění dalších podmínek spolupráce, z nichž klíčový byl úspěch Rolls-Royce SMR v britské soutěži na dodavatele modulárních reaktorů. To se stalo na začátku června. V červenci tak ČEZ navýšil svůj podíl na dříve deklarovaných zhruba dvacet procent.

Spolupráce obou firem nyní bude podle finančního ředitele Nováka pokračovat podle předem dohodnutého scénáře. „Rolls-Royce SMR se nyní bude věnovat developmentu až tří modulárních jednotek v Británii, přičemž ČEZ se do toho zapojí jako dodavatel nebo subdodavatel určitých technologií, a to například prostřednictvím firmy Škoda JS nebo některých dalších našich dceřiných firem,“ popsal primární plán Novák.

Vedle toho bude pokračovat také příprava prvního modulárního reaktoru v Česku, který by měl vzniknout v Temelíně. „Už se tam uskutečnil geologický průzkum a pokračují některé přípravné práce. Celý projekt je ale na opravdovém začátku,“ upozornil Novák.

Firmy se podle něj zároveň rozhlížejí i po dalších projektech, ať už v Česku, nebo po celém světě. Společnost chce technologii modulárních reaktorů do budoucna využívat například v oblasti současných uhelných elektráren. Už dříve k tomu vytipoval například lokalitu v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. „I tam se díváme, ale ty přijdou na řadu až po Temelíně,“ dodal Novák.

Nahrávám video

ČEZ v pololetí snížil čistý zisk o více než pětinu

Provozní výnosy ČEZu za první pololetí meziročně vzrostly o 5,8 miliardy na 167,5 miliardy korun. Pozitivně se podle firmy projevilo zejména začlenění akvizice GasNet do celé skupiny a také výsledky prodeje a vyšší výroba jaderných elektráren. Negativně naopak oproti loňsku zapůsobilo snížení realizačních cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami.

Očištěný čistý zisk ČEZu pak meziročně klesl o 4,4 miliardy na 16,7 miliardy korun. Příčinou jsou podle společnosti především vyšší odpisy o 10,5 miliardy korun, na což měly vliv začlenění GasNet a také zrychlení odpisů uhelných aktiv v poslední čtvrtině loňského roku.

„Výsledky hospodaření převyšují naše výchozí očekávání. Proto jsme navýšili výhled celoročního výsledku hospodaření, EBITDA nově očekáváme na úrovni 132 až 137 miliard korun a čistý zisk očištěný na úrovni 26 až 30 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Očekávané rozmezí pro provozní zisk tak oproti začátku roku podnik navýšil o pět miliard korun, u očištěného čistého zisku pak o miliardu korun.

Dostavba Dukovan

Při hodnocení uplynulých měsíců Beneš připomněl nejen investici do Rolls-Royce SMR, ale zmínil také smlouvu dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II s korejskou KHNP k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech.

„Jde o důležité milníky pro zajištění energetické bezpečnosti a cenově dostupné elektřiny v Česku. Významně investujeme v oblasti transformace teplárenství, kde jsme vstoupili do realizační fáze. Definovali jsme technická řešení a termíny ve všech lokalitách,“ podotkl Beneš. Celkové plánované investice skupiny v letech 2025 až 2030 podle něj překonají čtyři sta miliard korun.

I přes investice klesl čistý dluh ČEZu oproti konci roku 2024 o 21,3 miliardy na 181,5 miliardy korun.

ČEZ už dříve pro letošní rok ohlásil plán na zvýšení výroby z jaderných elektráren o dvě terawatthodiny téměř na 32 terawatthodin za rok. V prvních šesti měsících zatím jaderné zdroje vyprodukovaly 15,5 terawatthodiny elektřiny, meziročně o 0,9 terawatthodiny více. K letošní vyšší výrobě přispívá podle firmy vyšší výkon dukovanských bloků a zejména pak jen jediná odstávka pro výměnu paliva v Temelíně.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o dvě procenta na 17,4 terawatthodiny, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o jedenáct procent na 34,1 terawatthodiny. Celková dodávka elektřiny a zemního plynu od ČEZu činila sedm terawatthodin, meziročně o osm procent více.

Výraznější pokles čistého zisku byl pro analytiky překvapením. „Odpisy a finanční část výsledovky byly téměř v souladu s naší predikcí. Příčinu ve slabším čistém zisku vidíme ve vyšším odvodu daně z příjmu,“ reagoval na výsledky analytik Fio banky Jan Raška.

Naopak výsledek provozního zisku je podle něj nepřekvapivý. K mírnému růstu podle Rašky přispěla zejména výkonnost společnosti v distribuci elektřiny a v tuzemském prodejním segmentu. Negativně naopak podle něj působily nižší prodejní ceny silové elektřiny nebo nižší ziskovost z obchodování s komoditami.

Za nesplněním očekávání čistého zisku stojí podle analytika XTB Tomáše Cverny primárně odpisy spojené se společností GasNet, kterou ČEZ koupil loni. „Konsolidace má nicméně pozitivní dopad do provozního zisku EBITDA,“ podotkl. Upozornil, že výroba z jaderných a obnovitelných zdrojů sice oproti loňsku o tři procenta vzrostla, kvůli nižším cenám elektřiny se však tento efekt do zisku nepromítl.

Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 32 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...