Energetická společnost ČEZ plánuje nyní prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady společnosti Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. Do roku 2040 pak chce odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon klesne z dnešních 6,2 gigawattu (GW) na 0,7 GW, které obstará nový blok v elektrárně Ledvice, uvedli zástupci firmy.
Ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek řekl, že z trojice nových nebo obnovených severočeských hnědouhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov počítá firma s nejdelším provozem právě u Ledvic. Dvouletý zkušební provoz nového bloku hnědouhelné elektrárny tam začal v listopadu 2017.
„Mají potenciál být provozovány dál za rok 2040. Samozřejmě predikovat, jaké budou ekologické požadavky, legislativa, jaký bude technický stav toho zařízení, je dnes velice obtížné,“ uvedl. Tušimice a Prunéřov budou podle současných plánů odstaveny kolem roku 2037, dodal.
V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná z dnešní skupiny Sev.en Energy s ČEZem dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let, jejíž součástí byly i dvě opce na prodej elektrárny. První opci mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. O druhé opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku. Pokud by této druhé opce využil, získal by za elektrárnu dvě miliardy korun.
Člen představenstva ČEZu Pavel Cyrani v pátek uvedl, že aktuální postoj společnosti se vztahuje k současným smlouvám. Podotkl, že stále platí, že polostátní firma bude elektrárnu provozovat až do roku 2024, novému majiteli připadne až poté. ČEZ také uvedl, že elektrárna je na hraně technické životnosti. Očekává, že výdaje na její údržbu, provoz a investice budou do roku 2023 činit dvě až pět miliard korun, do roku 2030 by to bylo devět až 12 miliard korun.
Předloni měl Tykač za elektrárnu nabízet deset miliard korun, dozorčí rada ČEZu ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí.
S prodejem elektrárny nesouhlasí mimo jiné minoritní akcionáři ČEZu sdružení kolem Michala Šnobra. Šnobr už dříve uvedl, že jde o strategický, významný majetek firmy. „Tyto oficiální výstupy jsou účelové řeči, zamlčující významná fakta,“ uvedl k pátečním vyjádřením firmy na Twitteru.
Možný prodej Počerad kritizují také ekologové. Vadí jim zejména fakt, že by Tykačova firma provozovala elektrárnu do budoucna déle než ČEZ. Studie, kterou vypracoval hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirta tvrdí, že znečištění z elektrárny způsobí ročně 111 předčasných úmrtí nejen ve svém nejbližším okolí, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi.
„ČEZ nepředstavil vlastně nic nového a nic ambiciózního. S rychlejším útlumem uhelné energetiky nepočítá. Na lomu Bílina chce těžit další desítky let a elektrárnu Počerady chce prodat svému konkurentovi, který ji jen tak neuzavře. Takhle útlum uhlí v praxi opravdu nevypadá,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Rozvoj lokality Počerady je podle firmy možný i po plánovaném prodeji uhelné elektrárny. Vzniknout by tam podle ní mohl nový plynový zdroj s výkonem až 800 megawattů (MW). ČEZ už v lokalitě provozuje paroplynovou elektrárnu s výkonem 838 MW. Stavba dalších plynových elektráren je možná v Prunéřově, Tušimicích nebo Mělníku, dodala firma.
