Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.
„Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 48 až 52 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů v prvním pololetí meziročně stoupla o jedno procento na 16,8 TWh. Naopak výroba z uhelných a paroplynových zdrojů klesla o šest procent na deset TWh kvůli nižší výrobě v elektrárně Počerady.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta, pokud se klimaticky a kalendářně přepočte, klesla o dvě procenta. Velké podniky spotřebovaly o dvě procenta elektřiny méně, domácnosti o jedenáct procent méně. Vliv na to měly především nadprůměrné teploty v letošním prvním pololetí. Loni v prvním pololetí také lidé kvůli epidemii covidu častěji pracovali z domova.
Enormní požadavky na likviditu
ČEZ podle finančního ředitele Martina Nováka čelí enormním požadavkům na likviditu kvůli zajištění uzavřených komoditních obchodů. Aktuálně má na energetických burzách a u obchodních protistran vázáno 89 miliard korun.
„Na pokrytí dalšího vývoje trhů má ČEZ aktuálně k dispozici celkem 136 miliard likvidních prostředků a úvěrových linek. Více než polovinu, tři miliardy eur, tvoří prostředky plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy s Českou republikou,“ uvedl Novák. Smlouvu o půjčce podepsal ČEZ s ministerstvem financí na začátku července, jejím smyslem je pokrytí neočekávaného skokového růstu tržních cen elektřiny. ČEZ podle Nováka z půjčky dosud čerpal dvě miliardy eur (asi 49 miliard korun).
Pomoc státu
Podle analytiků by mohl stát využít vysokého zisku a pomoci tak lidem s vysokými cenami energií. „Tím, že stát vlastní v ČEZu sedmdesátiprocentní podíl, má ideální možnost prosadit navýšení dividendového výplatního poměru z nynějších 60 až 80 procent na 100 procent, případně i výše. Tím by podle mého názoru měl šanci získat z celkového pohledu i více finančních prostředků než prostřednictvím stanovení nějaké formy zdanění. Mimořádná daň totiž snižuje čistý zisk, a tudíž i dividendový potenciál,“ řekl analytik Fio banky Jan Raška.
Dividendu by mohl stát využít k získání peněz z ČEZu také podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty. Jiný způsob stát podle něj nemá. „Důvod je jednoduchý, ČEZ má minoritní akcionáře. Pomoci by ale mohl ve smyslu, jak by mohla vláda vysoké zisky využít. Místo toho, aby tady politici neustále přetřásali uvažované uvalení speciální daně, mohou si jednoduše vysoké zisky nechat vyplatit třeba formou dividend. To je nejjednodušší způsob. A nejrychlejší. A taky je naprosto transparentní,“ vysvětlil Trampota.
Zavedení sektorové daně je nejhorším řešením, míní analytici
„Predikce naznačuje, že ČEZ bude v letošním roce vyplácet rekordní dividendu na horní hranici dividendové politiky. Zde naráží vláda, která se snaží protlačit sektorovou daň a zdanit mimořádné, v uvozovkách nezasloužené zisky společnosti. Přitom samotný ČEZ naznačuje, že pokud si vláda počká na dividendu, bude mít i tak vyšší příjmy do státní pokladny,“ doplnil analytik XTB Štěpán Hájek.
Se speciálními sektorovými daněmi pro energetické společnosti anebo třeba banky nesouhlasí ani zástupci zaměstnavatelů. Například Svaz průmyslu a obchodu upozorňuje na jejich nesystémovost. A Hospodářská komora navrhuje, aby stát raději s podniky vedl dialog o jejich dobrovolném zapojení do společných projektů. Proti jsou i někteří zástupci opozice.
Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku koncem června připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mohla by se podle něj týkat třeba bank i dalších sektorů. Banky i energetické společnosti totiž v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.
Sektorová daň je jednoznačně nejhorším řešením, uvedl analytik Natlandu Petr Bartoň. Tato daň podle něj nerozlišuje, co k ziskům vedlo. Pokud už by stát chtěl dostat více peněz od podnikatelů v energetice a bankovnictví, muselo by to být zdanění pouze těch zisků, které jim „přinesl vítr“, a nikoli jejich podnikatelské snažení či správné investiční rozhodnutí pro budoucnost. „A to se politikům velice těžce definuje. I právně by to bylo nejednoduché, neboť by to znamenalo udělat analýzu firmu od firmy, banku od banky, a pak by i zdanění bylo rozdílné pro různé firmy,“ dodal Bartoň.
„Jednoznačně lepším řešením by byla celková reforma daňového systému, včetně nápravy nevhodné poslední změny daně z příjmu fyzických osob. Nicméně tu vláda připravenou nemá a potřebuje peníze rychle,“ podotkl analytik Deloitte David Marek.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil daň z neočekávaných zisků nevidí jako problematickou z principu, ovšem je nutné ji pečlivě nastavit. Funkční 'windfall tax' (daň z mimořádných zisků, pozn. red.) by neměla nikoho odrazovat od podnikání, jelikož se bude týkat výhradně takových situací, které žádný podnikatel nepředpokládá, když se rozhoduje o zahájení či pokračování ve své činnosti. Za současné situace podle jeho názoru tuto daň tímto způsobem nastavit lze. Její výnos ovšem určitě nebude dostatečný na to, aby vyřešil problém českých veřejných financí, kterým je obří strukturální deficit, podotkl Hradil.
Speciální daň může přinést do rozpočtu miliardy
Lídři vládní koalice se nicméně shodují na mimořádném zdanění energetických firem. „I Británie zavedla tak zvanou windfall tax, po určitou dobu vyšší zdanění, protože narůstající zisky energetických firem nejsou způsobeny chytrými investicemi,“ podotýká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Stejně smýšlí také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová: „Není zkrátka možné, aby někteří na té situaci bez svého vlastního přičinění takto hodně vydělávali a druzí na to tak strašně dopláceli.“
Vládní koalice dostala od Národní rozpočtové rady analýzu, podle které by mohl stát v příštím roce vybrat díky speciálnímu zdanění energetických firem navíc desítky miliard. A to v případě, že by stát zavedl daň z mimořádných zisků mezi 40 a 60 procenty.
Zatímco ČEZ nechce úvahy kabinetu komentovat, druhá největší firma vyrábějící elektřinu Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače se zavedením daně nesouhlasí. Tvrdí, že chce najít jiné řešení než speciální daň.
„Na řešení energetické krize jsme připraveni podílet se dobrovolně a deklarovali jsme to už několikrát,“ říká Eva Maříková, mluvčí Sev.en Energy.
Proti zavedení speciální daně vystupují také někteří poslanci největší vládní strany ODS. „Já budu doporučovat mým kolegům v ODS, že to není optimální hospodářsko-politické opatření. Že to je opatření populistického charakteru,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Se zvláštním zdaněním energetických firem nesouhlasí ani místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Já jsem kandidoval s vlastním heslem, že nebudu souhlasit se zvyšováním daní, a tohle prostě jde proti mému politickému přesvědčení,“ vysvětluje Munzar.
Podle poslance Jiřího Havránka (ODS) by mohlo dojít k ohrožení reputace České republiky pro investory. „Je to taková sektorová daň. A my máme v programu, že daně nebudeme zvyšovat,“ doplňuje ho poslanec Jakub Janda (ODS).
Pokud by se vládní koalice na nové dani z mimořádných zisků energetických firem shodla, začali by ji poslanci ve sněmovně schvalovat na podzim. Platit by začala od ledna roku 2023.
