Český svaz bojovníků za svobodu špatně hospodařil s dotacemi. Hrozí mu, že bude muset vrátit 900 tisíc korun

Nahrávám video

Chyby za téměř milion korun odhalilo u Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) ministerstvo financí, když kontrolovalo využití státních dotací za poslední tři roky. Zjistila to Česká televize. Funkcionáři svazu si například vypláceli vyšší mzdy, než povolují pravidla. Neuměli také prokázat, za co utratili část peněz.

Akce Českého svazu bojovníků za svobodu podporuje stát nejen účastí profesionálních vojáků, ale i víc než šesti miliony ročně. Ministerstvo financí teď zjistilo, že z necelých 19 milionů, které svaz obdržel za léta 2016 až 2018, neumí doložit nebo špatně použil zhruba 900 tisíc korun. 

„Existuje podezření z porušení rozpočtové kázně,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zmínila některé faktury za služby, které nebyly efektivní. Například překročení dohod o provedení práce. 

ČT se v úterý opakovaně ptala na hospodaření svazu jeho šéfa Jaroslava Vodičky. Řekl, že má poradu, a zavěsil. Ministerstvo předá výsledky kontroly finančním úředníkům. Svazu hrozí, že bude muset necelý milion vrátit.

Dotace pro Český svaz bojovníků za svobodu
Zdroj: ČT24

Resort financí přitom v rozpočtu na příští rok navrhl svazu poslat další víc než                                šestimilionovou dotaci a její přidělení nadále podporuje. „Já bych tyto věci neslučovala. Vemte si, že od roku 1990 každá Poslanecká sněmovna tuto dotaci tomuto spolku schválila. Takže já si myslím, že to víceméně podpořím i letos,“ uvedla Schillerová. 

Nesouhlas s dotací

O další dotaci pro svaz se bude jednat ve středu při schvalování rozpočtu. Kromě hnutí ANO a ČSSD chtějí hlasovat pro další státní dotaci svazu také SPD nebo KSČM. Právě komunisté spojují podporu tohoto spolku s podporou celého státního rozpočtu. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) považuje dotaci za politicky důležitou, protože ve svazu působí řada lidí, kteří bojovali za druhé světové války. 

„To je úlitba komunistické straně ze strany Andreje Babiše a jeho hnutí, aby komunisté podpořili rozpočet. O to je to horší, že tento pofidérní spolek není schopen ani vyúčtovat státní peníze,“ oponoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ve druhém čtení rozpočtu navrhlo pět opozičních stran, aby stát svou dotaci svazu buď úplně odejmul, nebo výrazně seškrtal. Nelíbí se jim například to, že svaz udělil před rokem pamětní medaili komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který v lednu 1989 zasahoval při Palachově týdnu proti demonstrantům. „Prostě a jednoduše Český svaz bojovníků za svobodu nemá na rok 2020 nárok ani na korunu,“ domnívá se předseda KDU-ČSL a poslanec Marek Výborný. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová pak hovořila o tom, že svaz se dlouhodobě vyjadřuje prostřednictvím svých vrcholných představitelů xenofobně a  vyznamenává lidi, kteří drželi u moci totalitní režim. 

Dlouhodobé kontroverze

ČSBS budí kontroverze dlouhodobě. V roce 2016 byla část členů vyloučena, založila si pak svou vlastní organizaci – Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Ve stejném roce pak hrozilo ČSBS odnětí dotace, naznačoval to tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO). 

Nejasno kolem dotace pak bylo i v roce 2018. Organizace čelila kritice za hospodaření a premiér uvedl, že s navrženou částkou 6,3 milionu korun nesouhlasí.

Letos dotace zkrátila Plzeň, která místní pobočce svazu poskytla místo požadovaných 70 tisíc jen 20 tisíc. Finanční příspěvek pak odmítla poskytnout Jihlava. Obě krajská města nesouhlasila s aktivitou pražské centrály, mimo jiné právě kvůli ocenění komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...