České akcie podobně jako ostatní světové akciové trhy smazaly většinu ztrát, které vykázaly v únoru a březnu v době šíření pandemie koronaviru. Pražská burza byla letos na svém vrcholu 24. ledna a do 18. března klesla o 34 procent. Od tohoto data do 4. června naopak stoupla o 26 procent. V letošním roce je pražský index PX ale stále v minusu 15 procent, uvedli analytici.
Obchodování na kapitálových trzích v době koronaviru mělo podle analytika Wood and Company Ronalda Schuberta dvě fáze. Tou první byla hysterie, kdy se vyprodávala všechna riziková aktiva typu akcie nebo energetické komodity. Přišly denní propady o sedm procent a více, kdy se dokonce musely zastavovat americké akciové burzy, aby hlavy investorů vychladly.
Aktuálně je index amerických akcií S&P500 od začátku roku stále v záporu 3,7 procenta a evropské akcie dokonce o 11,73 procenta. Naopak index Nasdaq je na historických maximech, když letos již přidal přes sedm procent. Z méně rizikových aktiv zlato letos přidalo 11,6 procenta. Naopak ropa je od začátku roku levnější o téměř 39 procent, vyčíslil Schubert.
Například akcie ve Spojených státech na závěr tohoto týdne prudce vzrostly a Nasdaq uzavřel těsně pod svým rekordem z letošního února. Vysoký růst způsobila zpráva o nečekaném poklesu míry nezaměstnanosti za květen, která naznačila, že by americká ekonomika mohla začít oživovat po koronavirové pandemii dříve, než se čekalo.
Zlato a dolar vítězí
V komoditách jsou síly rozloženy. Zlato je jasný vítěz letošního roku, doplnil ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Stříbro a lithium jsou téměř zpět na pozicích před krizí. Vítěz loňského roku palladium je stále zhruba 35 procent pod svým maximem z počátku roku a nevykazuje podle Sladkovského žádné náznaky brzkého oživení.
Růst akciových trhů podpořilo snižování úrokových sazeb centrálními bankami napříč celým světem, upozornil Sladkovský. Na dluhopisových trzích se například výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů propadly z výnosů kolem 1,8 procenta na výnosy přibližně 0,7 procenta. Podobné je to i v jiných zemích včetně Česka, podotkl.
Šíření pandemie koronaviru způsobilo značný odliv zahraničního kapitálu z tuzemské ekonomiky, na což reagovala česká koruna výrazným oslabením. To se však podařilo díky postupnému uvolňování ekonomiky už během května stáhnout. Ke konci května však koruna na páru s eurem od propuknutí pandemie ztratila 6,5 procenta a uzavřela poblíž 27 korun za euro, řekl analytik Purple Trading Štěpán Hájek.
Proti americkému dolaru byla koruna pod mnohem větším tlakem, jelikož dolar je rezervní měna, po které výrazně vzrostla poptávka. I přesto se zde koruně podařilo alespoň část předchozích ztrát zkorigovat a stáhnout ztrátu na 8,5 procenta, když uzavřela na 24,26 koruny na dolar.
Koronavirus rozdělil podle Hájka světové měny na bezpečné a rizikové. Jasný vítěz je americký dolar, který posiloval na všech měnových párech. Mohou za to také americké státní dluhopisy, které jsou považovány za nejbezpečnější na světě, a poptávka roste také po dolaru. V posledních dnech se mu však daří čím dál tím méně a může za to hlavně americká centrální banka Fed. Ta tiskne ohromné množství peněz a dolar bude nevyhnutelně oslabovat, dodal Hájek.
