Česká zbrojovka Group zahájila veřejnou nabídku akcií na burze

Česká zbrojovka Group SE, jejíž akcie byly od 1. června zapsány na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha, zahájila veřejnou nabídku akcií. Cenové rozpětí nabídky je 290 až 370 korun za akcii. Společnost o tom v úterý informovala na videokonferenci. Investoři mohou od úterý rovněž podávat své objednávky.

Předpokládaný konec je 1. října v 17:00 pro institucionální investory a týž den v 16:00 pro drobné investory. Společnost se může rozhodnout nabídkové období prodloužit nebo zkrátit. Minimální velikost objednávky je deset akcií, maximální velikost objednávky není omezena. 

„Nabídka akcií zbrojovky se nepochybně má šanci stát zásadní vzpruhou pražské burzy. Produkt je známý, v ČR tradiční, prodává se takřka po celém světě a nyní po něm poptávka spíše roste,“ řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pomáhá podle něj také aktuálně slabší koruna. Domácí investoři nebudou ochotni nyní konvertovat do cizí měny a zahraniční naopak rádi koruny nakoupí, dodal. 

„Podobný velký úpis na pražskou burzu se konal na jaře 2016, kdy americká GE opouštěla investici do GE Money Bank. Tehdy Američané pro tento účel přejmenovali banku na Moneta Money Bank a nabídli na burze balík akcií za dvacet miliard korun,“ uvedl analytik společnosti Starteepo Dušan Jilčík.

Dříve na hlavní trh přicházely spíše menší emise jako Kofola na podzim 2015 nebo likérka Stock Spirits v roce 2013. Za posledních pět let byly ale z burzy staženy akcie Unipetrolu, AAA Auto a připravuje se delisting akcií Pegas a zřejmě zanedlouho i mediální CME, upozornil. 

Očekává se, že po dokončení nabídky se při nabídkové ceně uprostřed cenového rozpětí bude podíl obchodovaných akcií pohybovat mezi 23 až 34 procenty všech akcií. Společnost zamýšlí použít 40 až 50 milionů dolarů (až 1,145 miliardy korun) k úplnému nebo částečnému financování investičních nákladů a výdajů spojených s realizací projektu výrobního závodu ve městě Little Rock v Arkansas.

Zbývající část čistého výnosu se použije k posílení provozního kapitálu a na další všeobecné firemní účely, včetně financování případných akvizičních příležitostí.

S výplatou dividend se počítá

S každou akcií se pojí právo jejího držitele na výplatu dividendy. V souladu se svou dividendovou politikou platnou od účetního roku končícího 31. prosince 2020 hodlá společnost cílit na roční výplatu dividendy 33 procent konsolidovaného čistého zisku za daný účetní rok. Dividendy bude vyplácet v korunách.

„Nabídku akcií považujeme za příležitost pro naše investory účastnit se našeho rozvoje a úspěchu. Věříme, že společně s nimi dokážeme sehrát zásadní roli v očekávané konsolidaci segmentu ručních palných zbraní a stát se klíčovým partnerem pro ozbrojené složky a uznávanou prémiovou značkou v Evropě a USA. Výtěžek z prodeje akcií bude použit především k výstavbě nových výrobních kapacit ve Spojených státech,“ uvedl prezident CZG Lubomír Kovařík.

Skupina CZG je jedním z předních evropských výrobců ručních palných zbraní pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další civilní využití. Společnost má své sídlo v ČR a výrobní závody v Česku a ve Spojených státech.

Akcie České zbrojovky se na pražské burze obchodovaly od poloviny 90. let minulého století do listopadu 2007. Na burze skončily po vytěsnění menšinových akcionářů hlavním vlastníkem, kterým byla pražská firma EXIMAT. S akciemi zbrojovky se v posledních letech před jejich vyřazením na burze obchodovalo velmi zřídka.

Skupina CZG působí na 90 trzích po celém světě. Ve svých provozech v ČR a USA zaměstnává zhruba 1625 lidí. Vyrábí pistole, samopaly, útočné pušky nebo kulovnice.

Většina akcií uherskobrodské zbrojovky patří společnosti CZG kontrolované René Holečkem, méně než desetina akcií v CZG náleží členům představenstva. Součástí holdingu Česká zbrojovka Group SE je uherskobrodská firma od předloňského roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...