Česká pošta se rozdělí, zvlášť budou pobočky a zvlášť komerční služby

Nahrávám video
Události: Česká pošta se rozdělí
Zdroj: ČT24

Česká pošta vyčlení své pobočky do nového státního podniku a sama bude nadále nabízet hlavně komerční služby. Oznámili to generální ředitel pošty Roman Knap s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Ten ujistil, že ruku v ruce s transformací se nebudou rušit pobočky, propouštět zaměstnanci ani se nebude žádná část pošty prodávat.

Rozdělit Českou poštu na pobočkovou část - poskytující univerzální služby objednávané státem - a na komerční část plánuje vedení nynějšího státního podniku během tří let. Podle Romana Knapa navazuje na dosavadní restrukturalizaci pošty a analýzu nákladnosti jejích součástí. Ředitel pošty zdůraznil, že se podnik inspiroval organizací pošty ve Velké Británii.

„Je to trend, který vidíme všude kolem, jak postupuje liberalizace trhu. Některé služby, které jsou jmenovány jako základní služby a stát na ně doplácí z rozpočtu, jsou plně liberalizovány a není důvod, aby toto bylo zahrnuto do univerzální služby,“ uvedl Knap.

Nahrávám video
Brífink o budoucnosti České pošty
Zdroj: ČT24

Rozdělení pošty na doručovací část a pobočkovou síť je podle něj dlouhodobě plánované. „Předcházelo mu přenastavení fungování pobočkové sítě a změny systému doručování. S tím souviselo i zrušení téměř tří tisíc zčásti neobsazených pracovních míst v minulém roce,“ dodal ředitel státního podniku.

Pošta se díky příslibu rozdělení dokáže lépe připravit na budoucí tendr na provozovatele služeb poštovní licence od roku 2023, věří Knap. Rok 2023 je také termín, od kdy by nový podnik měl fungovat. Chystaný krok přirovnal Knap k někdejšímu rozdělení státních Českých drah na dopravce a správce drážní infrastruktury.

Jan Hamáček uvedl, že oddělení fungování poštovních poboček a komerčních služeb nebude znamenat rušení poboček, propouštění zaměstnanců ani privatizaci části podniku. „Cílem je, aby naši občané mohli využívat své pobočky, jak jsou zvyklí,“ podotkl. Síť poštovních poboček označil za unikátní a zejména pro menší města a obce klíčovou. „Proto ji chceme zachovat. Není ale možné, aby na to pošta sama doplácela,“ uvedl Hamáček. Zachována budou i místa v obchodech a na úřadech v rámci projektu Pošta Partner.

Od provozování poboček se oddělí například doručování balíků. Z těchto výdělků se nebudou pokrývat ztráty z přepážek. Pošta by tak mohla začít konkurovat dalším zásilkovým službám. „Síť bude fungovat efektivně a bude zachována bez ohledu na to, jaká konkurence zuří na straně liberalizovaného logistického trhu,“ řekl Knap.

Pošta v současnosti na základě licence od státu musí provozovat nejméně 3200 poboček a zajišťuje doručování listovních zásilek a některých balíkových zásilek po celém území. Za to může od státu požadovat úhradu nákladů až 1,5 miliardy korun. Naposledy tuto platbu dostala v roce 2017.

Podle analytika musí navázat privatizace

Rozdělení podnikání na univerzální službu a komerční službu je podle ekonoma Capitalinked.com Radima Dohnala spíše správným krokem, on sám jej ale považuje za předstupeň privatizace, již považuje za nutnou. „Od roku 2008 jsou provozní výnosy v pásmu 19 miliard korun až 20,3 miliardy korun, přestože výnosy e-shopů za tuto dobu vzrostly mnohonásobně. Česká pošta jednoduše neumí dost dobře v tomto prostředí podnikat,“ uvedl.

Inspiraci lze podle něj hledat také v mnoha vyspělých zemích světa, kde už desítky let jsou původně státní pošty soukromé a mnohé dokonce na burze.

Loni skončila Česká pošta ve ztrátě 1,382 miliardy korun, což bylo o miliardu více než v roce předcházejícím. Negativním dopadům pandemie covidu-19 přičítá podnik více než polovinu loňské ztráty. Letos je zatím v provozním zisku 25 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...