Česká ekonomika letos poroste víc, než se očekávalo. Příští rok ale zaostane za odhady, uvedla EK

Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se očekávalo. Počítá s tím prognóza Evropské komise (EK), podle které hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta. Únorová předpověď uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst se očekává příští rok, kdy původně EK předpovídala pět procent, nově odhaduje růst o 4,4 procenta. Loni česká ekonomika kvůli restrikcím klesla podle údajů EK o rekordních 5,6 procenta.

„Česko tvrdě zasáhla druhá vlna pandemie,“ uvádí v hodnocení české ekonomiky unijní exekutiva. Oživení by měla zajistit hlavně domácí a zahraniční poptávka, která díky postupnému rozvolňování poroste už od druhého čtvrtletí. Podílet by se na něm přitom měly i pokračující vládní podpůrné programy. Ty ale podle Komise spolu se snížením daně z příjmů přispějí k rychlému růstu veřejného dluhu vzhledem k HDP.

Česká národní banka (ČNB) naopak minulý týden v nové prognóze zhoršila odhad letošního vývoje ekonomiky z dřívějších 2,2 procenta na 1,2 procenta. Na příští rok pak odhad zlepšila z 3,8 procenta na 4,3 procenta.

„Domácí ekonomika je nadále sužována dopady pandemie koronaviru. Vládní uzavírky s malými přestávkami již více než rok omezují velkou část obchodu a služeb, což bude platit i po dílčím květnovém rozvolnění. Vedle uzavírek je hospodářský výkon negativně ovlivňován také výpadky dodávek uvnitř globálních výrobních řetězců, což nepříznivě zasáhlo některá tuzemská průmyslová odvětví,“ uvedla minulý týden bankovní rada.

Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Na příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta.

EK očekává, že se letos i v příštích dvou letech bude inflace v Česku pohybovat nad unijním průměrem. Letos počítá s průměrnou inflací 2,4 procenta, na příští rok očekává o dvě desetiny bodu méně. Lepší statistiky než průměr Unie bude mít Česko v nezaměstnanosti, která sice letos vystoupí na 3,8 procenta, stále však bude téměř o čtyři procentní body pod evropským průměrem.

ČNB počítá letos s průměrnou inflací 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. Ministerstvo financí letos čeká inflaci na 2,5 procenta a příští rok její pokles na 2,3 procenta.

Prognóza je dobrá i pro celou Evropu

Oproti odhadům na tom bude lépe i hospodářství celé Evropské unie. Ekonomika díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, letošní výhled růstu HDP odhaduje Komise na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU vykázat růst o 4,4 procenta.

Předchozí odhad Komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.

Odhady zlepšila EK i pro země eurozóny, u kterých letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.

Pomůže i mimořádný fond obnovy

„I když ještě nemáme vyhráno, jsou hospodářské vyhlídky Evropy mnohem optimističtější. Aktualizovali jsme prognózy pro ekonomiku celé EU i eurozóny na letošní a příští rok s ohledem na to, že stoupá proočkovanost, uvolňují se omezení a život se pomalu vrací k normálu,“ prohlásil místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Ekonomika evropského bloku by se tak rychleji měla zotavit z rekordního propadu o 6,1 procenta, který kvůli koronaviru zažila vloni. Na předkrizovou úroveň by se všechny členské země EU měly dostat do konce příštího roku.

Letos však nebude oživení ve všech zemích stejně rychlé. S nejvyššími hodnotami růstu počítá EK ve Španělsku a ve Francii, kde se přiblíží šesti procentům. Česká ekonomika poroste ve srovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem nejpomaleji ze všech zemí visegrádské čtyřky. Ještě pomalejší rozjezd ekonomik očekává Brusel u pobaltských či severoevropských zemí, kde se růst většinou bude pohybovat pod třemi procenty.

Komise rovněž očekává, že k zotavení ekonomik pomůže mimořádný fond obnovy, ze kterého by měly začít peníze do členských zemí proudit ve druhé polovině roku. Členské země však musejí nejprve Bruselu poslat plány, na jejichž základě bude Komise peníze rozdělovat. To zatím učinilo 15 států, Česko mezi nimi není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...