Ceny výrobců dál rostly i v květnu, nejvíce se zdražovalo v zemědělství

Nahrávám video
Události: Zdražování v zemědělství a průmyslové výrobě
Zdroj: ČT24

Meziroční růst cen výrobců pokračoval i v květnu a proti předchozímu měsíci opět zrychlil. Nejvíce, o 39,2 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, o měsíc dříve meziročně stouply o 35,3 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen na 27,9 procenta z 26,6 procenta a ve stavebnictví na 13,5 procenta z 12,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v květnu meziročně vyšší o 5,8 procenta, zatímco v dubnu o 5,5 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ceny rostly také v meziměsíčním srovnání. U zemědělských výrobců se proti dubnu zvýšily o 5,9 procenta a u průmyslových o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziměsíčně podle odhadů o 1,1 procenta a tržní služby pro podniky o 0,3 procenta.

V zemědělství byly podle statistiků proti loňskému květnu o více než polovinu vyšší ceny v rostlinné výrobě. Například obiloviny zdražily zhruba o 60 procent, olejniny o 56 procent a cena brambor byla meziročně vyšší o čtvrtinu. Zlevnily ovoce a zelenina. V živočišné výrobě ceny meziročně stouply o více než pětinu, když ceny skotu byly vyšší o přibližně o 30 procent, mléka o 22 procent, vajec o 18 procent a drůbeže o 16 procent.

Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové růst farmářských cen stále nekoresponduje s růstem vstupních nákladů zemědělců a jejich výkupní ceny řady komodit se dlouhodobě pohybovaly pod výrobními náklady. „Nyní tak dochází k jejich růstu z nízkého základu, což se projevuje ve vyšším procentuálním vyjádření,“ uvedla. Podle komory také v poslední době ceny potravin na pultech obchodů rostou rychleji, než se zvyšují výkupní ceny u prvovýrobců.

U průmyslových výrobců se podle ČSÚ meziročně nejvíce zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Elektřina, plyn a pára byly meziročně dražší o téměř 46 procent, chemické látky podražily o téměř dvě pětiny a kovy, kovodělné výrobky, dřevo, papír a tisk přibližně o třetinu.

Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly proti loňskému květnu vyšší o pětinu. Ve stavebnictví o více než čtvrtinu zdražily meziročně materiál a výrobky.

Riziko dalšího růstu

Údaje ukazují na přetrvávající silné inflační tlaky, které se producentům daří přenášet na koncové spotřebitele, což se pak promítá ve vysoké spotřebitelské inflaci, uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Čtvrteční data představují podle něj další proinflační faktor pro rozhodování bankovní rady České národní banky, která má příští týden jednat o měnové politice. Očekává zvýšení klíčové sazby o celý procentní bod s rizikem, že to může být ještě více.

Zdražování cen výrobců se dá podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta označit za plošné. Ceny jsou vysoké u základních komodit na začátku výrobního řetězce, jako například u energií, kovů, dřeva, železa nebo oceli. Vysoké ceny u surovin procházejí napříč výrobním sektorem a dostávají výrobce pod tlak. „V průměru letos naše prognóza počítá s růstem cen průmyslových výrobců okolo 22 procent. S ohledem na poslední vývoj je riziko ještě vyššího růstu,“ dodal.

Meziroční inflace v prvním čtvrtletí rostla

Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Na čtvrteční tiskové konferenci k vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí to uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

„Nejvíce k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispívalo bydlení a energie, ceny dopravy a potravin. To jsou položky, které tvoří většinu rozpočtu nízkopříjmových domácností. Ceny ale silně rostou v téměř všech oddílech spotřebního koše a tento růst nadále zrychluje,“ uvedl Rojíček.

Hrubý domácí produkt většiny zemí EU včetně Česka v letošním prvním čtvrtletí překonal úroveň předkrizového prvního čtvrtletí v roce 2019. Rojíček ale upozornil, že pomalejší rozvoj vykazují hlavně ekonomiky závislé na průmyslovém exportu, jako jsou Německo, Itálie, Francie, Slovensko nebo Česko.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta. Ekonomika celé EU v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 5,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta.

„Ve srovnání s koncem roku 2021 jsme v letošním prvních měsících pozorovali výrazné oživení investiční aktivity a pozitivně působila i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba naopak klesla a domácnosti omezily zejména výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby. Je to známka zhoršení spotřebitelských nálad,“ uvedl Rojíček.

Vývoj průmyslu byl podle Rojíčka v prvním čtvrtletí, ale již i ve druhé polovině loňského roku ovlivněn narušením dodavatelských řetězců. Meziročně se v prvním čtvrtletí průmyslová produkce snížila o 0,4 procenta, mezičtvrtletně stoupla o 1,6 procenta. I tak průmysl podle Rojíčka mírně zaostával za úrovní roku 2019. „Většině oborů se dařilo, negativně působila výroba motorových vozidel,“ uvedl. V současnosti je podle předsedy ČSÚ nejvýznamnější překážkou růstu nedostatek materiálu a zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...