Cena benzinu je na novém rekordu. V průměru se už přibližuje ke 48 korunám

Nahrávám video

Ceny pohonných hmot v Česku opět vzrostly. Natural 95 za týden zdražil o 1,14 koruny na průměrných 47,69 korun za litr. Nafta se pak prodává v průměru za 46,94 koruny za litr, a je tak o 1,17 koruny dražší než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle ministerstva financí za to nemohou prodejci, jejichž marže naopak klesaly.

Ceny pohonných hmot rostou navzdory opatření, které vláda přijala kvůli jejich zdražování. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litr. V současné době ale řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů České republiky Ivan Indráček v úterý řekl, že čerpací stanice promítly do svých cen snížení spotřební daně o 1,50 koruny bez DPH, reálně tedy o 1,80 koruny na jednom litru pohonných hmot. Snížení spotřební daně se ale podle něj potkalo s prudkým růstem ceny produktů, a není tak na první pohled viditelné. „Pokles, který jsme zaznamenali díky spotřební dani, byl během několika dnů vymazán růstem komodity, tedy benzinu a nafty,“ shrnul Indráček v 90’ ČT24. Odmítl názory některých komentátorů nebo analytiků, že čerpací stanice si část snížené daně přivlastnily.

Před rokem byla paliva výrazně levnější. Průměrná cena za jeden litr benzinu byla o 15,28 koruny nižší, za naftu tehdy motoristé platili o 16,66 korun na litr méně.

Zatím nejdražší byla ropa Brent v červenci 2008, kdy se barel prodával za více než 140 dolarů, vyplývá z dat serveru Investing.com. Benzin Natural 95 se tehdy prodával kolem 32,50 koruny za litr, litr nafty za téměř 35 korun za litr, vyplývá z informací CCS.

Nejlevněji na Královéhradecku

Nejlevnější pohonné hmoty nyní natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 47,41 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,63 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 48,08 koruny. Nafta se tam tankuje za 47,53 koruny za litr.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu zhruba 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze cena benzinu vystoupala až na průměrných 47,26 koruny na litr 10. března a cena nafty na průměrných 49,57 koruny za litr 13. března.

Marže prodejců klesají

V dalším období ceny sice klesly, od konce dubna ale zejména u benzinu průměrná cena už většinou jen stoupala. V reakci na vysoké ceny paliv vláda zavedla kontroly marží u prodejců paliv, rozhodla o dočasném snížení spotřební daně z nafty a benzinu a plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání takzvané biosložky do paliv od července.

Marže prodejců pohonných hmot podle ministerstva financí dál klesají a v červnu byly průměrně o 1,70 koruny na litr nižší než loni. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,60 koruny za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Marže u benzinu byly přibližně o 1,80 koruny na litr pod loňským průměrem.

Ivan Indráček z Unie nezávislých čerpadlářů uvedl, že si benzinky potřebují nechat kolem dvou korun z litru, což se podle něj dnes v některých případech neděje. Míní, že některé mají marže tak nízké, že jsou i pod náklady. „Marže jsou v tuto chvíli tak nízko, že to pro čerpací stanice znamená, že to v budoucnu budou muset kompenzovat,“ avizoval.

Opozice žádá nižší DPH

Z podrobnějšího rozboru cenové kontroly ministerstva je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu, uvedli zástupci úřadu.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a expert ODS pro ekonomiku a finance Jan Skopeček si proto myslí, že jediným způsobem, jak ceny stlačit, je diplomatické úsilí. „Jediné, co může být, je motivovat a tlačit na dodavatele ropy, aby začali těžit více a byla větší nabídka, která by mohla přispět k poklesu ceny. Dnes je ropy málo,“ řekl v 90’ ČT24.

Opoziční poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) je však přesvědčen, že by zlevnění benzinu a nafty mohla pomoci vláda. „Že vláda nechce s cenami benzinu dělat nic, je velká chyba. Je prostor například snížením DPH z 21 procent třeba na 10 procent,“ podotkl. Domnívá se, že by stát také prostřednictvím čerpacích stanic vlastněných firmou Čepro mohl přímo zatlačit i na trh.

O přínosu nižší DPH na pohonné hmoty však zapochyboval Jan Skopeček. Poukázal, že by to nijak nepomohlo podnikatelům či živnostníkům, kteří jsou plátci DPH a používají auto pro služební účely, ale hlavně by si tím podle něj stát uškodil. „Velmi rád podpořím snížení daňového zatížení u benzinu, ale je potřeba si říct, kde na to vezmeme. Spotřební daně hrají v České republice v daňovém mixu výraznou roli, výrazně plní státní rozpočet,“ upozornil. Podle Hrnčíře ale při rostoucích cenách také roste suma vybraná na daních. Míní proto, že i kdyby se DPH snížila, stát „na dani vybere plus minus to samé jako předtím, ale domácnosti ušetří“.

Stanjura: Marže se kontrolují u 95 procent benzinek

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jeho úřad tři měsíce denně kontroluje zhruba 95 procent čerpacích stanic, u kterých sleduje trvalý pokles průměrných marží. V červnu po snížení spotřební daně na litr na krátkou dobu paliva zlevnila zhruba o korunu, vzápětí ale opět zdražila po přijetí šestého balíčku sankcí a závazku Evropské unie odstřihnout se od ruské ropy. „Stojím si nicméně za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně nepřistoupili, viděli bychom dnes na pumpách ceny benzinu a nafty o jednu až dvě koruny vyšší,“ doplnil Stanjura.

V březnu, kdy ministerstvo zavedlo povinnost hlásit ceny paliv, byla sledovaná průměrná hrubá marže u dieselu podle jeho údajů 4,91 koruny na litr, přičemž průměr za rok 2021 činil 3,39 koruny. V dubnu klesla průměrná marže zhruba o 80 haléřů, v květnu o dalších 30 haléřů na litr a po dalším poklesu se v první polovině června pohybovala u průměrných 1,80 koruny za litr. U litru naturalu byla loňská průměrná marže čerpacích stanic a distributorů podle ministerstva 2,55 koruny. Letos v březnu činila v průměru 4,39, následně klesla v dubnu na 3,77, v květnu na 1,56 a v červnu na 0,78 koruny na litr. 

Povinnosti hlásit ceny paliv ministerstvo financí zavedlo 14. března. V důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, vláda přijala i další opatření, kromě snížení spotřební daně. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 34 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...