Část chovatelů drůbeže plánuje omezit chovy. Kvůli nejistotě i vysokým nákladům

Nahrávám video

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

„Co se týká okruhu dalších tří let – omezit své chovy zamýšlí necelých třicet procent chovatelů drůbeže, a dokonce necelých deset procent se chystá úplně skončit,“ podotýká mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. 

Tajemnice Agrární komory a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá podotkla, že Česko není soběstačné a část produkce tak už nyní dokupuje. „Je možné, že se ta soběstačnost o jednotky až desítky procent může do budoucna snížit.“

Podniky se totiž potýkají s vysokými náklady. „Energie platíme asi o čtyři sta procent více než na začátku roku 2022, takže ten nárůst je tam enormní. Cena za výrobu vajíček byla někde kolem dvou korun, dnes je to určitě přes tři koruny. Cena výkupu vajíček jde teď hodně dolů a jde až pod výrobní náklady,“ podotýká ředitel firmy v Kosičkách Jan Pozdílek.

Navíc kvůli blížícímu se zákazu klecových chovů od roku 2027 investovali šedesát milionů do stavby nové haly. „Z vlastního rozpočtu jsme museli dát 45 milionů. Je to částka, kterou jsme na účtu neměli, takže jsme si museli vzít úvěr,“ dodal. 

Zájem o slepice

Poptávka po vejcích každoročně roste hlavně před Velikonocemi. Letos je balení o deseti kusech průměrně o 24 korun dražší než před rokem. Podle některých prodejců drůbeže si spotřebitelé častěji místo vajec kupují raději přímo slepice na chov. „Je o ně momentálně enormní zájem, protože ceny vajec se drží pořád vysoko. Musím říct, že už začínáme být vyprodaní, jindy je ještě máme třeba měsíc,“ dodává majitel statku ve Zlatnících-Hodkovicích Josef Dvořák.

Za vysoké ceny mohou podle agrárníků právě rostoucí náklady na chov nebo ptačí chřipka, která v některých měsících způsobila nedostatek vajec. V budoucnu ale vidí prostor pro zlevnění. „Může to být dáno právě zlepšenou nákazovou situací, chovy začínají snášet nová vejce, vozí se sem vejce z okolních států a samozřejmě zde probíhá šetření antimonopolního úřadu,“ podotýká Dlouhá. 

Už teď je třeba v řadě supermarketů možné, a to hlavně v akcích, koupit vejce za nižší než průměrné ceny statistiků. Balení třiceti kusů se podle středeční nabídky jednoho z řetězců dá koupit i za stovku.

Ptačí chřipka se v Česku poprvé objevila v březnu 2006. Tehdy našli lidé uhynulou labuť u Hluboké nad Vltavou. Koncem března u ní britská laboratoř potvrdila vysoce patogenní vir H5N1. Veterináři nařídili mimořádná opatření. Od té doby se v Česku objevily desítky dalších případů. Jen loni ministerstvo zemědělství vyplatilo chovatelům na kompenzacích zhruba 130 milionů korun.

Letos o peníze zatím požádalo dvacet podniků. „Aktuálně bylo již vyplaceno 120 milionů korun, o dalších padesát milionů korun je zažádáno a po určitém zprocesování budou i tyto prostředky vyplaceny,“ podotýká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle odhadu resort letos vyplatí na kompenzacích až 300 milionů. Chřipka totiž zasáhla jedny z největších tuzemských chovů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...