Bývalým klientům Bohemia Energy končí záchranný režim. Pokud si nesjednali novou smlouvu, hrozí odpojení

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

V režimu DPI skončilo v polovině října na 900 tisíc zákazníků skupiny Bohemia Energy. Šlo o největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Skupina oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Po Bohemia Energy skončili další dodavatelé.

Jestliže odběratel překročí šestiměsíční lhůtu, po kterou mu dodávky zajišťoval dodavatel poslední instance, aniž by si našel nového dodavatele, dopustí  se neoprávněného odběru. Kvůli neoprávněnému odběru může dodavatel požádat provozovatele distribuční soustavy o odpojení odběrného místa od elektrizační nebo plynárenské soustavy.

Samotné odpojení neprovádí dodavatel, ale provozovatel distribuční soustavy neboli distributor, řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.

Lhůty se různí pro elektroenergetiku a plynárenství a jsou dány vyhláškami o pravidlech trhu s elektřinou, respektive s plynem. „V obou případech, sečteme-li lhůtu pro žádost dodavatele zaslanou na distributora a lhůtu pro odpojení ze strany distributora, půjde o jednotky dní, během kterých může být odběrné místo odpojeno poté, kdy žádost dodavatel podá,“ uvedl Kebort. 

Ačkoliv odběratel není v takových případech sankcionován, nutné je počítat s tím, že opětovné připojení zabere několik dní. Předpokládá to uzavření smlouvy s novým dodavatelem, který následně musí o znovupřipojení odběrného místa do soustavy požádat provozovatele distribuční soustavy. Znovupřipojení po neoprávněném odběru je také spojeno s úhradou oprávněných nákladů. 

Odpojení a následné zaplacení nákladů

„V případě připojení odběrného místa k elektrizační soustavě na hladině nízkého napětí je to například 1500 korun, na vyšších napěťových hladinách 3500 korun. V určitých případech pak může být požadována například i revize zařízení před znovupřipojením,“ uvedl Kebort. Je třeba počítat i s tím, že při neoprávněném odběru je nutné uhradit energie, které byly odběratelem spotřebovány.

„Zákazníci se tímto bohužel dostali do stavu, kdy odebírají energii, která není zasmluvněná. Je to, jako by ji kradli,“ vysvětlil také konzultant z energetické skupiny Amper Rostislav Krejcar. Dodal, že zákazníci mohou posléze rovněž za takto odebranou energii zaplatit mnohem vyšší cenu.

Podle Krejcara však ještě není pozdě, pokud například bývalí klienti Bohemia energy ještě během čtvrtka uzavřou smlouvu s novým obchodníkem, můžou se komplikacím vyhnout.  „Tento proces je pak velice rychlý,“ dodal.  

V režimu DPI nadále jsou tisíce klientů. Často jde například o neobydlené byty v podstatě s nulovým odběrem elektřiny. Buď jde o prázdné byty určené k pronájmu, nebo se majitelé dlouhodobě zdržují v zahraničí. Například u ČEZ, který je největším dodavatelem poslední instance, v DPI zůstalo 2157 zákazníků. Z toho je 432 podnikatelů a 1725 domácností. Celkem 750 z těchto zbývajících odběrných míst nemělo během celého období žádnou nebo mělo jen minimální spotřebu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...