Britská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

 ekonomů v anketě agentury Reuters očekávala, že základní sazba kvůli dopadům koronavirové varianty omikron ještě zůstane beze změn.

„Měnový výbor nadále zastává názor, že ve střednědobém inflačním výhledu existují oboustranná rizika, ale že k udržitelnému dosažení dvouprocentního inflačního cíle bude v období výhledu pravděpodobně nutné určité mírné zpřísnění měnové politiky,“ uvedla centrální banka ve svém sdělení.

Pro zvýšení základní sazby z minima 0,1 procenta o 0,15 procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru centrální banky. Všech devět členů odsouhlasilo zachování programu nákupů vládních dluhopisů v objemu 875 miliard liber (26,1 bilionu korun). Britská centrální banka rovněž nakoupila podnikové dluhopisy v hodnotě 20 miliard liber.

Dopad omikronu je nejasný

„Trh práce je napjatý a situace na něm se zhoršuje. Existují určité známky většího přetrvávání tlaků v oblasti nákladů a cen na domácím trhu,“ uvedla centrální banka, která se obává, aby se inflace nezměnila v dlouhodobý problém. „Ačkoli varianta omikron pravděpodobně zatíží krátkodobou aktivitu, její dopad na střednědobé inflační tlaky je v této fázi nejasný,“ konstatovala banka. Kvůli šíření varianty omikron zároveň zhoršila výhled růstu na prosinec a první čtvrtletí příštího roku.

„Rozhodnutí měnového výboru zvýšit úrokovou sazbu ještě předtím, než bude znát plný rozsah ekonomických škod způsobených prudkým šířením varianty omikron, jen podtrhuje, jak moc je znepokojena výhledem inflace,“ uvedl analytik Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 5,1 procenta z říjnové hodnoty 4,2 procenta. Inflace se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň od září 2011.

Britská libra si kolem 13:20 SEČ vůči americkému dolaru připisovala tři čtvrtě procenta na 1, 3360 USD, což je nejvyšší hodnota od konce listopadu.

Ke zvyšování úrokových sazeb se chystá rovněž americká centrální banka (Fed). Ta ve středu oznámila, že zrychlí zpřísňování měnové politiky, takže do března by mohla ukončit nákupy dluhopisů. Pak přistoupí ke zvýšení základních úroků. Evropská centrální banka (ECB) naopak předpokládá, že hlavní úrok ponechá ještě dlouho na nule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 32 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...