Britská centrální banka opět zvedla základní úrokovou sazbu, je nejvyšší od krize v roce 2008

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v zemi je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení o čtvrt procentního bodu. Někteří však spekulovali, že by BoE mohla zopakovat červnový překvapivý krok a zvýšit úrok až o půl procentního bodu, protože inflace nadále zůstává vysoká.

Na rozdíl od centrální banky USA (Fed) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Velká Británie totiž stále bojuje s vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a daleko od dvouprocentního cíle BoE.

Banka nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na 4,9 procenta. To je výraznější snížení, než odhadovala v květnu. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než předpokládala v květnu.

Ekonomika se zatím vyhnula recesi

Ekonomika země je podle banky překvapivě odolná. V letošním a příštím roce podle nové prognózy čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o půl procenta a v roce 2025 o čtvrt. V květnu předpověděla, že HDP letos stoupne o 0,25 procenta.

Mezinárodní měnový fond nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7 po Německu.

Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie covidu-19 a nárůst cen plynu v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.

Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 16 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...