Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.

Krátce před 11:00 SEČ se bitcoin prodával za méně než 96 800 dolarů a za posledních 24 hodin vykazoval propad o 6,1 procenta. Bitcoin se obchoduje nepřetržitě, nemá žádný začátek a závěr obchodování v rámci dne jako klasické akciové burzy. Na maximu se cena bitcoinu ocitla začátkem letošního října, kdy se dostala nad 125 tisíc dolarů.

Obchodníci jsou někdy nuceni své pozice v bitcoinech či dalších kryptoměnách zlikvidovat, jestliže se cena nevyvíjí podle jejich představ a oni si na nákup vypůjčili peníze. Týká se to jak těch, kteří spekulují na růst ceny, tak i těch, kteří se domnívají, že cena bude klesat. Pokud obchodník tento takzvaný pákový efekt využije, ale nedokáže při nepříznivém vývoji dodat věřiteli další peníze, aby doplnil krytí poskytnutého úvěru, jeho pozice je automaticky zlikvidována a získané peníze jdou věřiteli.

Server CoinDesk poukazuje na to, že se Česká národní banka (ČNB) stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. ČNB ve čtvrtek 13. listopadu uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv.

Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu. Podle něj by bitcoiny nakonec mohly mít na celkových rezervách banky, které v té době činily 140 miliard eur, podíl až pět procent. Později to podmínil nutností promyšlené analýzy. Hodnota testovacího portfolia, o němž ČNB informovala tento čtvrtek, představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB.

Proti Michlovu plánu oznámenému v lednu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Data webu CoinGecko ukazují, že bitcoin klesl pod psychologicky významnou hranici sto tisíc dolarů tento měsíc už potřetí. Část obchodníků zmiňuje ukončení rekordně dlouhého omezení činnosti amerických federálních úřadů, takzvaného shutdownu, jako důvod k výprodeji bitcoinů. Uvolněný kapitál tak zřejmě alespoň částečně míří i do amerických státních dluhopisů.

Experti: Nejde o nic neobvyklého

Současný pokles ceny bitcoinu pod psychologickou hranici sto tisíc dolarů (2,08 milionu korun) je podle expertů spíše krátkodobým výkyvem kvůli jednorázovému velkému výprodeji a dlouhodobě nemusí znamenat změnu rostoucího trendu. Kryptoměny se obecně vyznačují vysokou volatilitou, a proto nejsou neobvyklé denní pohyby kurzu i v řádu desítek procent.

Po silném začátku roku čelí podle analytika Purple Trading Petra Lajska kryptoměnový trh znatelnému útlumu zájmu investorů i poklesu likvidity. „Únava trhu je patrná – po prudkých výkyvech v říjnu, které si vysloužily přezdívku krypto Black Friday, se nálada investorů změnila z neutrální na opatrnost. Strach z dalšího propadu umocňují velké likvidace pákových pozic, které v posledních týdnech probíhaly opakovaně a donutily řadu subjektů k ústupu z trhu,“ řekl Lajsek.

Nahrávám video

Viditelný je podle Lajska i odliv kapitálu ze spotových ETF fondů, které měly být jedním z hlavních stabilizačních prvků současného trhu. Jen od konce října z nich odteklo přes 1,3 miliardy dolarů, u etherových ETF pak dalších pět set milionů. Investoři tak snižují zaměření na krypto nejen z důvodu poklesu ceny, ale i kvůli makroekonomické situaci a politickému prostředí, které zůstává napjaté a činí riziková aktiva méně atraktivní.

Současný pohyb bitcoinu podle ředitele Coingarage Oty Jandy naznačuje krátkodobou korekci po přehřátí trhu, kterou ale investoři spíše vnímají jako příležitost k dalším nákupům. Kryptoměna si i přes pokles udržuje dominantní postavení a její dlouhodobý trend zůstává pozitivní. „Nové ETF fondy založené na blockchainu Solana, a to i přesto, že byly uvedeny v okamžiku celkového poklesu trhu, zaznamenaly až nad očekávání velký zájem investorů. Tento krok potvrzuje rostoucí důvěru institucionálních hráčů v alternativní sítě mimo bitcoin a ethereum. Solana tak upevňuje svou pozici mezi hlavními blockchainovými platformami,“ dodal.

„Kryptoměnové trhy jsou známé svou vysokou volatilitou a krátkodobé výkyvy cen patří k jejich přirozenému fungování. Nucené likvidace a prudké denní pohyby jsou sice pro některé investory stresující, ale dlouhodobě neznamenají změnu základního trendu. Naopak technické ukazatele a poptávka po bitcoinu naznačují, že cena má potenciál opět růst a v horizontu několika týdnů se může vrátit k hranici 105 tisíc dolarů,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

I přes dočasný pokles zůstává podle Rostislava Plachého z Golden Gate Digital kryptoměna pro mnoho lidí důležitým pilířem finanční nezávislosti a svobodného projevu. „Lidé si ji kupují primárně z ekonomických důvodů, tedy v očekávání zisku, ale jako vedlejší produkt získávají něco, co tradiční finanční systémy nenabízejí, skutečnou finanční suverenitu,“ podotkl.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Je založený na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...