Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.

Krátce před 11:00 SEČ se bitcoin prodával za méně než 96 800 dolarů a za posledních 24 hodin vykazoval propad o 6,1 procenta. Bitcoin se obchoduje nepřetržitě, nemá žádný začátek a závěr obchodování v rámci dne jako klasické akciové burzy. Na maximu se cena bitcoinu ocitla začátkem letošního října, kdy se dostala nad 125 tisíc dolarů.

Obchodníci jsou někdy nuceni své pozice v bitcoinech či dalších kryptoměnách zlikvidovat, jestliže se cena nevyvíjí podle jejich představ a oni si na nákup vypůjčili peníze. Týká se to jak těch, kteří spekulují na růst ceny, tak i těch, kteří se domnívají, že cena bude klesat. Pokud obchodník tento takzvaný pákový efekt využije, ale nedokáže při nepříznivém vývoji dodat věřiteli další peníze, aby doplnil krytí poskytnutého úvěru, jeho pozice je automaticky zlikvidována a získané peníze jdou věřiteli.

Server CoinDesk poukazuje na to, že se Česká národní banka (ČNB) stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. ČNB ve čtvrtek 13. listopadu uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv.

Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu. Podle něj by bitcoiny nakonec mohly mít na celkových rezervách banky, které v té době činily 140 miliard eur, podíl až pět procent. Později to podmínil nutností promyšlené analýzy. Hodnota testovacího portfolia, o němž ČNB informovala tento čtvrtek, představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB.

Proti Michlovu plánu oznámenému v lednu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Data webu CoinGecko ukazují, že bitcoin klesl pod psychologicky významnou hranici sto tisíc dolarů tento měsíc už potřetí. Část obchodníků zmiňuje ukončení rekordně dlouhého omezení činnosti amerických federálních úřadů, takzvaného shutdownu, jako důvod k výprodeji bitcoinů. Uvolněný kapitál tak zřejmě alespoň částečně míří i do amerických státních dluhopisů.

Experti: Nejde o nic neobvyklého

Současný pokles ceny bitcoinu pod psychologickou hranici sto tisíc dolarů (2,08 milionu korun) je podle expertů spíše krátkodobým výkyvem kvůli jednorázovému velkému výprodeji a dlouhodobě nemusí znamenat změnu rostoucího trendu. Kryptoměny se obecně vyznačují vysokou volatilitou, a proto nejsou neobvyklé denní pohyby kurzu i v řádu desítek procent.

Po silném začátku roku čelí podle analytika Purple Trading Petra Lajska kryptoměnový trh znatelnému útlumu zájmu investorů i poklesu likvidity. „Únava trhu je patrná – po prudkých výkyvech v říjnu, které si vysloužily přezdívku krypto Black Friday, se nálada investorů změnila z neutrální na opatrnost. Strach z dalšího propadu umocňují velké likvidace pákových pozic, které v posledních týdnech probíhaly opakovaně a donutily řadu subjektů k ústupu z trhu,“ řekl Lajsek.

Nahrávám video

Viditelný je podle Lajska i odliv kapitálu ze spotových ETF fondů, které měly být jedním z hlavních stabilizačních prvků současného trhu. Jen od konce října z nich odteklo přes 1,3 miliardy dolarů, u etherových ETF pak dalších pět set milionů. Investoři tak snižují zaměření na krypto nejen z důvodu poklesu ceny, ale i kvůli makroekonomické situaci a politickému prostředí, které zůstává napjaté a činí riziková aktiva méně atraktivní.

Současný pohyb bitcoinu podle ředitele Coingarage Oty Jandy naznačuje krátkodobou korekci po přehřátí trhu, kterou ale investoři spíše vnímají jako příležitost k dalším nákupům. Kryptoměna si i přes pokles udržuje dominantní postavení a její dlouhodobý trend zůstává pozitivní. „Nové ETF fondy založené na blockchainu Solana, a to i přesto, že byly uvedeny v okamžiku celkového poklesu trhu, zaznamenaly až nad očekávání velký zájem investorů. Tento krok potvrzuje rostoucí důvěru institucionálních hráčů v alternativní sítě mimo bitcoin a ethereum. Solana tak upevňuje svou pozici mezi hlavními blockchainovými platformami,“ dodal.

„Kryptoměnové trhy jsou známé svou vysokou volatilitou a krátkodobé výkyvy cen patří k jejich přirozenému fungování. Nucené likvidace a prudké denní pohyby jsou sice pro některé investory stresující, ale dlouhodobě neznamenají změnu základního trendu. Naopak technické ukazatele a poptávka po bitcoinu naznačují, že cena má potenciál opět růst a v horizontu několika týdnů se může vrátit k hranici 105 tisíc dolarů,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

I přes dočasný pokles zůstává podle Rostislava Plachého z Golden Gate Digital kryptoměna pro mnoho lidí důležitým pilířem finanční nezávislosti a svobodného projevu. „Lidé si ji kupují primárně z ekonomických důvodů, tedy v očekávání zisku, ale jako vedlejší produkt získávají něco, co tradiční finanční systémy nenabízejí, skutečnou finanční suverenitu,“ podotkl.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Je založený na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 6 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
včeraAktualizovánovčera v 01:20

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
1. 9. 2026

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.