Bez dalších úprav návrhy k rozpočtu ohrožují veřejné finance, varuje Národní rozpočtová rada

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září, informovala rada.

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že počítá od příštího roku se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně. Takový krok by podle ministerstva financí příští rok vedl k výpadku příjmů rozpočtu 90 miliard korun. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Zároveň premiér uvedl, že by chtěl přidat penzistům až 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizací. Ta by měla příští rok činit 840 korun.

Zároveň v pátek ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním.

„Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň je však nutné zmínit, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v Česku není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se rada domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému,“ uvedla rada.

V případě nadstandardního růstu důchodů rada upozornila, že důsledkem takového kroku by bylo další zvyšování povinných výdajů rozpočtu, což by snížilo prostor pro aktivní rozpočtovou politiku v jiných oblastech.

V případě, že by nešlo jen o jednorázový nárůst penzí, zatíží to podle rady veřejné finance i v dalších letech.

„Systém, který byl v posledních dvou letech v přebytcích, se tak dostane do hlubších deficitů a bude nutné jeho financování zajistit z jiných než pojistných příjmů. Kromě toho by šlo už o třetí rok v řadě, kdy by bylo zákonné schéma prolomeno. To vzbuzuje otázku, proč vlastně toto zákonné valorizační schéma vůbec existuje, respektive jaký je jeho význam,“ uvedla rada.

Dodala, že opakované překračování zákonné valorizace by v budoucnu mohlo sloužit i jako argument, proč například v případě nedostatku finančních prostředků zákonnou valorizaci nenaplnit.

Opatření by dále prohloubila nerovnováhu veřejných financí, varuje rada

Rada dále upozornila, že již nyní jsou veřejné finance v nerovnováze, která by se zmíněnými opatřeními ještě prohloubila. Stav veřejných financí by pak byl neudržitelný, a to i po schváleném rozvolnění limitů rozpočtové politiky na následujících sedm let. Každý rok se totiž počítá s jejich částečnou konsolidací. Přijetí navržených opatření by navíc podle rady téměř jistě vymazalo prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

„Pokud by mělo dojít k omezení přímých dopadů na veřejné rozpočty, musely by být kroky spojeny buď s úpravou jiných daní, nebo s redukcí některých výdajových titulů (případně kombinací obou opatření),“ uvedla rada.

Daňoví odborníci volají především po zjednodušení systému daní

Daňoví odborníci by v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a případným zavedením progresivního zdanění přivítali především zjednodušení celého daňového systému. Samotné zrušení superhrubé mzdy může sice přinést pozitiva, u progresivního zdanění si již nejsou tak jistí. Vše bude podle nich záležet na konkrétních návrzích. Navíc částečně progresivní zdanění už v Česku díky slevám na dani a solidárnímu zvýšení daně je, vyplývá z vyjádření oslovených daňových specialistů. 

„Zavedení progresivního zdanění povede k ještě většímu komplikování zdanění fyzických osob namísto dlouhodobě slibovaného zjednodušení a stability. Navíc současný daňový systém díky slevám na dani a solidárnímu zvýšení daně mírně progresivní je i nyní,“ uvedla daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Celkový efekt zrušení superhrubé mzdy pak bude podle ní záležet na sazbě daně. „Zrušení superhrubé mzdy a současné zachování 15procentní sazby daně by zaměstnancům poměrně významně ušetřilo finance, a zvýšilo by tak jejich čistou mzdu o stovky až tisíce korun. Jak se ale sazba daně bude blížit k dvaceti procentům, výsledný efekt pro zaměstnance se bude blížit nule,“ uvedla.

Partner v poradenské společnosti PwC Tomáš Hunal se domnívá, že pro celou řadu poplatníků bude klíčové, jestli se progresivní zdanění bude týkat všech typů příjmů, nebo jenom příjmů ze zaměstnání a podnikání, které jsou nyní podrobeny solidární dani.

„Pokud by se totiž progresivní zdanění týkalo všech typů příjmů, pak může dojít ke zvýšení daňové zátěže u příjmů z pronájmů, prodeje nemovitostí či cenných papírů,“ upozornil.

„Progresivní zdanění už v podobě solidárního zvýšení daně de facto máme. Ministerstvo zamýšlí nejspíše zavést tak zvanou klouzavou progresi, kterou už jsme tu před rokem 2008 měli. Pro pamětníky tedy nic nového. Přimlouváme se hlavně za kroky, které povedou k zjednodušení systému a k jednoduchému výpočtu daně,“ uvedla partnerka v poradenské společnosti BDO Věra Jankovcová.

Už na počátku tohoto týdne řada oslovených ekonomů a odborníků sdělila, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní sazby daně z příjmu je krok správným směrem, v rámci kterého je ale nutné nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu, a to ne jednorázově, ale komplexnější úpravou daňového systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...