Benzin za týden mírně zlevnil, nafta dál zdražuje a stojí přes 47 korun

Nahrávám video

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků ceny v nejbližším období klesnou.

Pohonné hmoty začaly zdražovat na začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Cena Naturalu 95 se dostala na nejvyšší hodnoty od začátku srpna, nafta je nejdražší zhruba od poloviny července.

Na začátku letních prázdnin se průměrná cena Naturalu blížila 48 korunám za litr, což byla dosud nejvyšší úroveň. Zhruba stejně tehdy stála nafta, dražší byla jen na jaře krátce po vpádu ruské armády na Ukrajinu.

„Zejména u benzinu očekáváme v nejbližším týdnu snížení ceny o více než 1,2 koruny za litr. U nafty by zlevnění mělo být na úrovni desítek haléřů,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Ceny pohonných hmot mají po letním období tendenci spíše klesat, doplnil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. Zdražování v posledních týdnech způsobily podle něj především stávky francouzských rafinérií, ale část z nich už je v provozu. Velkou hrozbu ale představuje částečné embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU, které začne platit na začátku prosince, dodal.

Pohonné hmoty v Česku začaly zlevňovat zhruba od začátku července, výjimkou byl konec prázdnin. Začátkem října se tento trend otočil poté, co se spotřební daň z benzinu vrátila z 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstala snížená sazba do konce roku 2023, činí 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila kvůli jejich vysokým cenám po vypuknutí války na Ukrajině.

Nyní je benzin v Česku o 6,32 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 11,90 korun na litru méně.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 42,36 korun. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 46,91 korun. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 43,62 koruny a nafta se tam tankuje za 48,04 korun za litr.

Spotřebu výrazně ovlivňuje styl jízdy

V době drahých paliv může k nižší spotřebě vést změna stylu jízdy. Podle profesionálních řidičů to může být až o třetinu. V těžší pozici jsou městští šoféři, které při cestování brzdí kolony či semafory. Auta totiž nejvíc paliva „zhltnou“ při rozjezdech.

Majitel autoškoly Václav Volf usedá do auta skoro denně. Podle něj si lidé často neuvědomují, co všechno zbytečně zvyšuje spotřebu jejich vozu. „Snažíme se eliminovat zbytečné rozjezdy a jedeme tak, abychom drželi otáčky optimálně kolem patnácti set,“ radí.

Důležité je podle něj taky omezit krátké cesty. Studený motor totiž spotřebuje víc paliva. Nejúspornější je na běžné silnici rychlost kolem 80 kilometrů v hodině, na dálnicích pak zhruba o 30 kilometrů vyšší.

Volf rovněž doporučuje odmontovat střešní boxy, pokud je nutně nepotřebujeme, i to snižuje spotřebu. Šoféři by se měli zaměřit i na zbytečnou zátěž. Každých sto kilogramů navíc přidá ke spotřebě jeden litr na sto kilometrů. Ideální je také jet trasou, kde nejsou kolony. Způsoby, jak šetřit, jsou přitom shodné u aut na naftu i benzin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...