Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Nahrávám video

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.

V srpnu roku 2021 přijížděli jednotliví ministři na ministerstvo financí jednat o rozpočtu na následující rok. Poté na tiskových konferencí s tehdejší i současnou ministryní Schillerovou oznamovali, kolik peněz navíc pro svůj resort vyjednali.

Stanjura tyto letní rozpočtové schůzky se členy vlády zrušil. Schillerová se je letos chystá obnovit. „Vrátím se k té své staré ustálené praxi, že budu vyjednávat rozpočet zhruba od půlky srpna na ministerstvu financí,“ řekla.

K další praxi z předminulého volebního období – zveřejňování prvního návrhu rozpočtu do konce června – se už ale ministryně nevrátí. Exministr Stanjura toto datum posunul v roce 2024 na konec srpna. Schillerová to tehdy z opozičních lavic kritizovala, protože šlo o porušení dlouhodobé praxe. „Podobné tajení rozpočtového procesu před veřejností je v novodobé historii České republiky naprostou novinkou. Jedná se doslova o atentát na rozpočtovou transparentnost,“ komentovala změnu v červenci 2024 coby tehdejší předsedkyně poslaneckého klubu ANO.

Nyní ale změnila názor. „Vždycky to bylo takové spíchnutí rozpočtu rychlou jehlou, musel se naplnit ten zákon. Většinou tam celá řada věcí chyběla. Chyběly tam platy, chyběly tam různé věci, které nebyly politicky dojednány,“ vysvětluje to dnes.

Od současné opozice zní kritika

Opozice ji za to kritizuje. „Já bych předpokládal, že si bude pamatovat svoje slova rok zpět a že ten rozpočet teda v duchu té předchozí kritiky zveřejní nejlépe už zítra,“ uvedl k tomu nyní předseda ODS Martin Kupka.

Potvrzení této praxe, zavedené za minulé vlády, kritizuje i členka sněmovního rozpočtového výboru Lucie Sedmihradská za dříve koaliční hnutí STAN, dnes opoziční. „Pokud skutečně do konce srpna nebudeme znát vůbec žádné parametry, je to velmi tajemné a myslím si, že to tu diskusi negativně ovlivní.“

Rozpočtová rada krok nekritizuje

Národní rozpočtová rada pozdější zveřejňování rozpočtu nekritizovala ani v roce 2024 a nekritizuje ho ani nyní. Její předseda Mojmír Hampl, který se už několikrát dostal do slovních střetů s ministryní Schillerovou, k tomu řekl: „Za nás ten skutečně podstatný je až ten návrh vládní, za kterým stojí vláda a který chce obhajovat v Poslanecké sněmovně. Ale vím, že to tehdy bylo předmětem velmi silné kritiky tehdejší opozice, stávající vlády.“

Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září. V říjnu začnou tento klíčový vládní návrh projednávat ve sněmovně poslanci. Senát se návrhem státního rozpočtu nezabývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 2 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 19 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...