Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize

Nahrávám video
Tisková konference guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka z 26. listopadu
Zdroj: ČT24

Bankovní sektor je stabilní a i v době pandemie si udržel odolnost vůči možným nepříznivým šokům. Bylo tomu tak i díky stabilizačním a podpůrným programům vlády. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým dopadům koronavirové krize, uvedl ve čtvrtek guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň řekl, že snaha podpořit ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívější normalizaci měnové politiky, tedy ke zvýšení úrokových sazeb.

„Bude-li fiskální politika posunuta do expanzivního módu, tak z pohledu měnové politiky to přibližuje její normalizaci,“ uvedl Rusnok.

Aktuální prognóza ČNB počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Většina bankovní rady ČNB se ale na základě záznamu z jednání 5. listopadu domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než prognóza předpokládá. Rusnok tehdy uvedl, že nelze vyloučit to, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. Rada 5. listopadu nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.

Bankovní sektor je silný

„Potvrzují se naše očekávání ohledně vysoké odolnosti tuzemského finančního sektoru vůči dopadům koronavirové krize. Náš bankovní sektor je díky polštářům a rezervám, vytvořeným v dobrých časech, nadále schopen poskytovat úvěry firmám i domácnostem,“ uvedl Rusnok.

České banky se tak podle něj nestaly zdrojem dodatečných ekonomických problémů, ale naopak se staly součástí jejich řešení. „I když se ztráty z úvěrů ještě projeví, finanční stabilita této země jimi nebude ohrožena. Podmínkou je však udržení vysoce obezřetného přístupu bank, a to i v oblasti výplaty dividend,“ uvedl guvernér.

Ekonomický analytik České bankovní asociace (ČBA) Miroslav Zámečník upozornil, že bankovní sektor od vypuknutí pandemie masivně zvýšil náklady na úvěrové riziko a zároveň si zachoval v prvních třech čtvrtletích letošního roku solidní ziskovost.

Banky ustojí zátěž bez větších potíží

V základním scénáři odhadovaného vývoje testy ČNB ukázaly, že banky jsou schopné ustát zátěž bez větších potíží. Ztráty by banky pokryly svými výnosy a žádná banka by se neměla dostat do problémů v podobě poklesu kapitálové přiměřenosti pod regulatorní požadavky.

Celou podzimní zprávu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory zveřejní ČNB 11. prosince. Ve stejný den zveřejní banka i záznam z jednání bankovní rady o finanční stabilitě.

Česká národní banka ve čtvrtek nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. 

„V případě naplňování výrazně nepříznivějšího scénáře je ČNB připravena tuto rezervu plně uvolnit. Naopak v případě odeznívání rizik spojených s epidemií, oživování ekonomické aktivity a pokračujícího jen omezeného naplňování rizik bude žádoucí sazbu rezervy opět postupně zvyšovat,“ uvedla banka.

Kdy byla rezerva poprvé využita

ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. Naposledy se sazba změnila letos 18. června, kdy bankovní rada sazbu snížila na 0,5 procenta s platností od 1. července z jednoho procenta.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření ve směrnici EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

ČNB ponechala limity pro poskytování hypoték beze změny

Česká národní banka ve čtvrtek zároveň ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték.

V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).

„V tuto chvíli není nezbytné znovu zavádět limity ukazatelů zrušené na jaře či zpřísňovat jiné podmínky pro poskytování hypoték. Cítíme však potřebu opět upozornit, že nad určitými hranicemi dluhu – osminásobkem ročního čistého příjmu a 40 procenty čistého měsíčního příjmu – považujeme hypoteční úvěry za značně rizikové,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.

Dostupnost bydlení se dál zhoršuje

ČNB zároveň konstatovala, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.

„Významným zdrojem systémových rizik v domácí ekonomice je obnovené roztáčení spirály mezi dluhovým financováním nákupu rezidenčních nemovitostí a jejich rychle rostoucími cenami,“ uvádí zpráva Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. Ve čtvrtek ji projednala bankovní rada.

Byli jsme překvapeni vývojem trhu v posledních měsících. Očekávali jsme, že v době krize se většina trhu, včetně trhu nemovitostí, utlumuje. Nicméně zde to neplatí.
Jiří Rusnok

Pokles ekonomické aktivity a pozvolna se zhoršující situace na trhu práce se přitom podle banky prozatím nepromítly do vývoje na hypotečním trhu. Objem skutečně nových úvěrů na bydlení i hypotečních úvěrů byl v prvních devíti měsících letošního roku rekordní, upozornila ČNB. Nicméně očekává, že dopady epidemie koronaviru se postupně projeví a dynamika úvěrů na bydlení oslabí, podobně jako růst cen nemovitostí.

ČNB dále informovala, že finanční instituce při poskytování hypoték převážně dodržují doporučené limity hypotečních ukazatelů. „Nicméně někteří hráči na hypotečním trhu akceptovali zejména ve druhém čtvrtletí 2020 vyšší než doporučené úvěrové riziko. Na tyto poskytovatele se v následném období zaměří dohled ČNB, který posoudí, zda mají vytvořené dostatečné rezervy pro krytí zvýšeného rizika,“ uvedla banka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...