Banky loni poskytly hypotéky za 150 miliard korun, o čtvrtinu méně než o rok dříve

Nahrávám video

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Z pohledu původních očekávání na začátku roku 2023 byla realita nakonec relativně příznivá a objem poskytnutých hypoték se dostal na horní hranici odhadů. To způsobila kombinace faktorů, od uvolnění pravidel příjmových ukazatelů ze strany ČNB po mírný pokles cen nemovitostí či lehký pokles sazeb. Letos by měl hypoteční trh dále oživovat a za celý rok lze očekávat dvouciferný růst. Stále se však patrně nedostane na úrovně předpandemických let,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Objem poskytnutých hypoték v prosinci meziměsíčně klesl o sedm procent na 15,1 miliardy korun. Meziročně stoupl o 93 procent.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v prosinci byl 12,7 miliardy korun po listopadových 13,4 miliardy korunách. Jde tak o meziměsíční pokles o pět procent. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil 2,4 miliardy proti 2,8 miliardy korun o měsíc dříve.

„Rok 2024 bude o poklesu úrokových sazeb a oživování trhu. Tento trend poklesu sazeb započal již v závěru roku 2023. Vyvolává jej postupný pokles ceny zdrojů a zafunguje i tržní prostředí. Očekávám oživení refinancování hypoték, a to zejména u klientů s úrokovou sazbou kolem šesti procent. Pokles hypotečních sazeb bude mít pravděpodobně pozitivní vliv i na realitní trh, kdy omezená nabídka a zvýšená poptávka může působit na cenu nemovitostí,“ upozornil vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Nahrávám video

Úrokové sazby jsou stále nadprůměrně vysoké

Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl v prosinci 3770, což je desetinový meziměsíční pokles. Z meziročního pohledu jde o nárůst o 65 procent. Průměrný počet poskytnutých hypoték se v posledním čtvrtletí 2023 pohyboval kolem čtyř tisíc měsíčně. To je téměř dvojnásobek proti stejnému období roku 2022, ale na druhou stranu polovina proti konci roku 2020.

Za první polovinu roku 2023 se poskytlo meziročně o polovinu méně hypoték, za druhou polovinu roku 2023 naopak přes padesát procent více. Ve srovnání s předpandemickými roky 2017 až 2019 byl objem poskytnutých hypoték v roce 2023 zhruba o třetinu nižší.

Úrokové sazby v posledním půlroce klesají, což bylo umožněno postupným poklesem tržních úrokových sazeb. I přes uvedený vývoj však zůstávají hypoteční sazby z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných úrovních jako v současnosti se nacházely také v letech 2008 a 2009.

Průměrná hypotéka v prosinci vzrostla z 3,21 milionu na 3,37 milionu korun, což je návrat na úrovně ze začátku roku 2022. Nejvyšší byla v listopadu 2021, kdy činila 3,46 milionu korun.

„Ke konci roku se začalo projevovat snižování sazeb a akční nabídky bank. Jedna banka totiž zlevnila výrazně sazby hypotéky na refinancování a on-line hypotéky,“ prohlásila specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky jsou podle ní připraveny na další snižování sazeb od následujícího týdne, některé již zlevnily střední i dlouhé fixace, jedna banka zlevnila jednoletou fixaci. Je vidět, že banky začaly již s očekávanými konkurenčními nabídkami, dodala.

Oblastní ředitel společnosti 4fin Jan Schwarzbach míní, že trend vyšší poptávky po hypotékách bude pokračovat i v letošním roce. Na jaře přicházejí navíc banky prakticky vždy se zvýhodněnými úvěry, a to jak v podobě nižších úrokových sazeb, tak i v podobě různých slev, například ocenění nemovitosti či zpracování úvěru zdarma, podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...