Bankrotů firem i lidí bylo loni nejméně za poslední roky

Loni zbankrotovalo 649 společností, o 16 procent méně než v předešlém roce. Jde o nejnižší číslo od zavedení současného insolvenčního zákona. Počet bankrotů podnikatelů tak klesl na šestileté minimum. Rekordně nízký byl i počet osobních insolvencí, kterých bylo nejméně za posledních osm let. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF, které má ČT k dispozici.

„Počet bankrotů obchodních společností se snižuje již od roku 2013 a rok 2018 nebyl výjimkou. Za pouhé čtyři roky se počet bankrotů obchodních společností snížil téměř o polovinu a počet bankrotů fyzických osob podnikatelů o necelou třetinu. Jejich pokles souvisí s dobrou ekonomickou situací země a firem, nízkou inflací a nízkými úrokovými sazbami,“ uvedla analytička společnosti CRIF Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

„Rostoucí mzdy zvyšují koupěschopnou poptávku obyvatelstva po službách a výrobcích. Vzhledem k tomu, že Česká republika má otevřenou ekonomiku, značnou roli hraje i ekonomický růst našich hlavních zahraničních partnerů,“ dodala Kameníčková.

V minulém roce zbankrotovalo v Česku celkem 649 obchodních společností, o 120 méně než předloni. Výrazně méně bylo také bankrotů podnikatelů. Oproti loňsku jich ubylo o 926 na 5418. Osobní bankrot vyhlásilo v minulém roce přes 13 tisíc lidí, o čtyři procenta méně než předloni.

Nahrávám video

Stavebnictví prochází výrazným oživením

Mezi odvětvími se počet firemních bankrotů o více než třetinu snížil ve stavebnictví. Mírný nárůst naopak zaznamenaly zemědělské a těžební společnosti. Nepatrně vzrostl také počet insolvencí v odvětvích jako doprava, skladování a činnosti cestovních kanceláří.

„Je jasně vidět pokračující ekonomická prosperita Česka. Velice zajímavá je situace ve stavebnictví, které v posledních měsících prochází nejsilnějším oživením od roku 2008. Za tím stojí jak investiční aktivita vlády, tak čerpání prostředků z evropských fondů. Stavebním firmám se tak po dlouhých letech vedlo dobře,“ řekl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nejvíce společností loni zbankrotovalo v Praze a v Jihomoravském kraji, nejméně pak v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji se počet firemních bankrotů oproti předešlému roku snížil o 42 procent, na Vysočině pak o 40 procent. Naopak více firemních bankrotů (41 procent) registrují v Olomouckém kraji.

Osobní bankrot loni vyhlásilo 13 103 lidí, o 476 osob méně než v předešlém roce. Letos osobních bankrotů podle Kameníčkové nejspíš přibude. Poslanci se v říjnu shodli na novele insolvenčního zákona. Podle ní by soud mohl povolit osobní bankrot i lidem, kteří nemohou prokázat, že do pěti let splatí aspoň 30 procent svých dluhů. Senátoři ale před Vánoci vrátili novelu do sněmovny. Norma je podle nich příliš přísná a neumožnila by oddlužení těch nejchudších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...