Bankovní asociace odhaduje růst ekonomiky o 2,4 procenta. Otázkou zůstává vývoj v Německu

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze nadále odhaduje růst české ekonomiky v letošním roce o 2,4 procenta. Odhad komplikují nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, zejména pak německé ekonomiky. Pro příští rok asociace ponechala odhad na 2,3 procenta.

„Strach a nejistota jsou největšími nepřáteli současné evropské konjunktury, a tedy i české ekonomiky. Ať už jde o potenciální brexit, zpomalování růstu nejvýznamnějších světových ekonomik nebo třeba vynucený nástup nových technologií do automobilového průmyslu. Taková situace často nahrává odkladům firemních investic, větší obezřetnosti spotřebitelů a v konečném důsledku i ztrátě hospodářského tempa,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník upozornil, že v současnosti jsou exportní objednávky německých firem na minimu a ani jejich výhled se nelepší. „Německé firmy také čekají na uvolnění napětí mezi USA a Čínou a neinvestují,“ uvedl.

Z firemního sektoru navíc přicházejí první signály svědčící o snižující se fluktuaci a zvyšující se ochotě zaměstnanců akceptovat zaměstnavateli navržená mzdová ujednání. Spolu se zmíněným výhledem v exportním sektoru německého hospodářství, jenž pro české exportéry věstí konec extrémně dobrých časů, začíná charakteristika české ekonomiky jako převážně přehřáté získávat nepřehlédnutelné trhliny, míní ČBA.

„Česká ekonomika vykazovala v posledních letech známky přehřátí patrné především na trhu práce. Tomuto obrázku začíná hlavně kvůli poklesu průmyslových zakázek zvonit hrana. Uvolněná pracovní síla ale nachází bez větších problémů místo ve službách,“ konstatuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Investice zřejmě tolik neporostou

Celkově by se na růstu ekonomiky měly podle prognózy rovnoměrně podílet soukromá, vládní spotřeba a investice. Růst investic by přitom měl klesnout z loňských mimořádných 7,2 procenta na 2,8 procenta v letošním roce. Příští rok by měl být růst investic zhruba tříprocentní. „Určitou roli tady hraje i průběh čerpání strukturálních a investičních fondů EU, který nijak nesouvisí s průběhem hospodářského cyklu, nicméně jej ovlivňuje,“ uvedla asociace.

Průměrná míra inflace by letos měla stoupnout podle odhadů ČBA na 2,6 procenta z loňských 2,1 procenta. K této hodnotě by se měla inflace následně vrátit příští rok. „I díky umírněnějším mzdovým požadavkům se inflace postupně vrátí ke svému cíli a ČNB bude i ve světle nejistého vnějšího prostředí preferovat stabilitu úrokových sazeb,“ uvedl Vejmělek.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank. Asociace upozornila, že tentokrát se názory hlavních ekonomů na možný růst ekonomiky rozdělily do tří skupin. První skupina čeká zrychlení růstu v příštím roce, druhá očekává pro oba roky stejné hodnoty a třetí slupina předpokládá pro tento i příští rok postupný pokles růstu.

„Za výše uvedenými odhady stojí zejména rozdílné pohledy na vnější rizika a na vývoj investic. Výsledná prognóza představuje kompromis mezi těmito názory,“ uvedla asociace.

Česká národní banka podle květnové prognózy odhaduje letošní růst ekonomiky na 2,9 procenta a příští rok na tři procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze předpokládá růst letos i příští rok o 2,4 procenta. ČNB zveřejní novou prognózu ve čtvrtek 1. srpna, ministerstvo financí ve středu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...