Balíky podané ve čtvrtek nebo pátek Česká pošta do Ježíška doručí, říká její šéf Roman Knap

Nahrávám video

Do Štědrého večera zbývá pět dní, z toho dva víkendové, a přesto někteří přepravci garantují, že podávané dárky stihnou doručit – mezi nimi i Česká pošta, která slibuje, že ve čtvrtek převzaté zásilky dorazí k zákazníkům včas. Podle generálního ředitele Romana Knapa, který byl hostem Událostí, komentářů, se poště daří předvánoční nápor zvládat bez problémů.

Letos Česká pošta garantuje doručení do Vánoc u balíků, které jsou podané o dva dny déle než loni. Podle ředitele společnosti Romana Knapa to umožňují přijatá opatření. „Například doručujeme o víkendu, v pondělí 23. 12. opravdu jedeme do večera, dokud tam ještě nějaké balíky budou, abychom všechno vydali,“ vysvětluje Knap.

Garanci pošta rozděluje na dvě části: balík do ruky s doručením do Vánoc je potřeba podat nejpozději ve čtvrtek, na poštu nebo do Balíkovny stačí nejpozději v pátek. K nervozitě, že by Česká pošta balíky před Ježíškem dodat nestihla, není podle Knapa důvod.

„Na Vánoce jsme se připravovali v průběhu celého roku. Troufám si tvrdit, že i v minulém roce jsme je zvládli podstatně lépe než předminulý rok. A přípravy na ty letošní probíhají od léta. Není to tak, že hasíme požáry na poslední chvíli a hledáme řešení,“ vysvětluje.

Kvalita doručování se podle šéfa českých poštmistrů neustále zvyšuje a přiznává, že Česká pošta má sice stále problémy zejména ve větších nebo krajských městech, kde má k dispozici méně řidičů nebo se jí nedaří úplně naplnit počty pracovníků. Nicméně právě proto přijali další opatření, kdy například všichni řidiči jsou už vybaveni PDA, což znamená, že lze u nich zaplatit kartou.

„Do SMS, kde jsme změnili systém hlášení doručení, už uvádíme telefonní číslo přímo na doručovatele, na řidiče. Ti z toho ze začátku byli trošku rozčarovaní, protože dostávali hodně telefonů, ale nakonec si v tom našli systém. Zjistili, že než vyrazí na cestu, tak jim spousta lidí zatelefonuje a rovnou se s nimi domluví. A z těch 150 zastávek, které v tomto období mohou během jednoho dne mít, už vědí, kam má smysl se stavit a kde ne,“ vysvětlil Knap.

Česká pošta
Zdroj: ČT24

Česká pošta v těchto dnech najala také pět tisíc brigádníků, kteří jí pomáhají nápor zvládat. „Mají krátké úvazky, pomáhají pouze ve špičkách, chodí na noční provozy nebo naopak pouze na pár hodin dopoledne,“ vysvětluje.

Slib moderního servisu

Všechny tyto kroky přitom podle generálního ředitele souvisí s proměnou pošty v moderní doručovací servis. Nejedná se podle něj ale jen o balíky, jejichž počet stále roste, ale i o dopisy. Zatímco síť balíkových doručovatelů se rozrůstá, u listovních je tomu naopak – tu potřebuje pošta přenastavit. „Máme velké kapacity, ale občas je nemáme na těch správných místech, kde je potřebujeme, a to je právě ta reorganizace,“ dodává.

Ministr vnitra řekl, že Česká pošta plánuje do roku 2025 propustit až sedm tisíc zaměstnanců a že se na kvalitě i komfortu nebo dostupnosti služeb nic nezmění. Sedm tisíc pracovních pozic do roku 2025 je podle Knapa odhad odpovídající vývoji na trhu, protože lidé například posílají stále méně  fyzicky dopisy, ale zato zase přibývají balíky.

„Na základě odhadu modernizace a nových technologií tak, jako to například dělají banky, kdy už nechodíte na pobočky, takže není potřeba tolik bankovních přepážek, jsme (i my) došli k tomuto číslu (sedmi tisíc zaměstnanců). Myslím si, že to číslo je reálné, spíš musíme poštu přizpůsobit tomu, jak se vyvíjí trh, jak chtějí být zákazníci obsluhováni,“ dodává Knap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 33 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...