Babiš se bojí o ostravské hutě. Žádá Evropskou komisi, aby prověřila budoucího vlastníka

Premiér Andrej Babiš poslal komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestagerové dopis, v němž na ni naléhá, aby se při schvalování kupce hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO) prozkoumala transakce s emisními povolenkami a investiční plán potenciálního kupce, britské firmy Liberty House. Text dopisu datovaného 26. října přetiskli odboráři ostravské firmy ve svém zpravodaji.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť a několik dalších podniků prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek Evropské komise se musí některých podniků zbavit, aby neměla moc velký podíl na evropském trhu.

Novým vlastníkem AMO by měla být Liberty House z indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty.

Odboráři z ostravského podniku už poslali Komisi námitky proti této transakci, protože se domnívají, že by huť trvale a nezvratně poškodila. AMO má i s dceřinými společnostmi téměř sedm tisíc zaměstnanců.

Znepokojení vyjádřil v dopise i Babiš. „Zdá se, že společnosti chybí investiční plán, který bude garantovat její dlouhodobé fungování. Přitom ostravská huť potřebuje investici do nové ocelárny, potřebuje investici do nové válcovací linky (k dosažení výroby s vyšší přidanou hodnotou) a konečně potřebuje investice do rekonstrukce koksovny z důvodu dodržení limitů benzo(a)pyrenu,“ napsal premiér.

Společnost Liberty House se podle něj také dohodla se skupinou ArcelorMittal, že jí nechá část emisních povolenek, které byly přiděleny České republice pro výrobu v Ostravě. „Toto rozhodnutí povede k dalšímu zdražování nákladů na výrobu a snižování konkurenceschopnosti firmy,“ uvedl premiér.

Napsal, že s konkrétními plány kupce huti se chce seznámit nejlépe během listopadu. „Jako znepokojivou vnímám také skutečnost, že by společnost Liberty House plánovanou transakcí zdvojnásobila svou velikost co do výroby i počtu zaměstnanců (koupí čtyř jednotek ve střední a východní Evropě). Tak výrazné znásobení objemu firmy v sobě nese mnoho rizik, a to zejména ekologických a ekonomických,“ uvedl Babiš.

Některé informace podle něj staví transakci do znepokojující optiky. „Další obavy plynou z úvěrů, o které za účelem koupě ostravské huti uchazeč údajně žádá přesto, že má problém financovat své předchozí závazky. Součástí smlouvy o koupi podniku také nemá být odkup energetiky, čímž bude nový vlastník závislý na podmínkách a cenách, které mu určí za dodávky energie původní vlastník,“ napsal premiér.

Liberty House plánuje investovat 150 milionů eur v příštích pěti letech

Společnost Liberty House v minulých dnech sdělila, že příští rok chce zvednout produkci oceli o 500 tisíc tun na 2,5 milionu tun a bude se snažit, aby se výrobní kapacita zvedla až na tři miliony tun ročně. „Investujeme minimálně 150 milionů eur v příštích pěti letech s cílem prodloužit životnost koksovací pece, rekonstruovat vysoké pece, vylepšit spékárnu rud a zároveň investovat do efektivity a zvýšení kvality výrobků,“ uvedla firma.

Podle ředitele Liberty Steel Jona Boltona firma zajistila dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny, čímž zajistí rentabilní provoz hutě a nechává si otevřenou možnost odkupu energetických závodů.

„Co se týče emisních povolenek, transakce má zajistit nepřerušené rentabilní pokračování další výroby. Společnost ArcelorMittal souhlasila s převodem dostatečného množství emisních povolenek, které jsou potřebné k zachování provozu závodu, a to na úrovni našeho podnikatelského plánu,“ uvedl už dříve Bolton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...