Automobilky nejsou připraveny na pokuty za emise. Bude to znamenat konec malých vozů, píší Financial Times

Zapomeňte na obchodní válku, pokles odbytu i na brexit. Nejdrsnější výzva pro evropský automobilový průmysl přichází z výfuků jeho vlastních vozů. Nesplnění přísných limitů emisí oxidu uhličitého (CO2), které mají být zavedeny v příštích letech, znamená hrozbu placení pokut. Na něco takového ale sektor není připraven, píše list Financial Times (FT).

Výrobci automobilů podle nových pravidel musejí do roku 2021 snížit emise u osobních vozů v průměru maximálně na 95 gramů CO2 na kilometr. Za každý gram, který bude nad tuto hodnotu, mohou zaplatit pokutu 95 eur (2440 korun), násobeno počtem vyrobených osobních aut. „Hovoříme o potenciální pokutě 30 miliard eur (770 miliard korun) pro celé odvětví,“ říká šéf společnosti Volkswagen Herbert Diess.

Do roku 2030 se přitom emise mají snížit o dalších 37,5 procenta. U nových osobních automobilů se ale zatím emise zvyšují, neboť spotřebitelé se vyhýbají naftovým autům a volí benzinové varianty, které jsou z hlediska emisí horší. Současně se zájem přesouvá na těžší sportovně-užitkové vozy (SUV). Podle nejnovějších údajů společnosti Jato Dynamics emise loni vzrostly v průměru na 121 gramů CO2 na kilometr, což byla nejvyšší úroveň za čtyři roky.

Benzinová auta vypouštějí více uhlíku

Prodej SUV, které vypouštějí více emisí CO2 než tradiční osobní auta, se od roku 2015 zvýšil o tři čtvrtiny. Dalším faktorem je odklon od automobilů na naftový pohon, který začal po aféře Volkswagenu. Diesely běžně vypouštějí o pětinu méně uhlíku než vozy spalující benzin. Zatímco v roce 2011 se auta na naftu podílela v EU na celkovém prodeji aut 56 procenty, loni už jen 37 procenty.

Analytik společnosti Evercore ISI Arndt Ellinghorst označil limity CO2 za největší strukturální problém, jakému sektor čelí. Může ho poznamenat víc než obchodní válka s Čínou, americká cla, zákaz dieselů i brexit. Analytik odhaduje, že automobilový průmysl bude muset na splnění nových norem vydat 15,5 miliardy eur (398 miliard korun).

Řada výrobců spoléhá na přínos takzvaných čistých automobilů na elektrický pohon, které jim pomohou kompenzovat emise jiných vozů. To vysvětluje příval elektromobilů, který se má na trhu objevit v příštích 18 měsících. Kvůli vysokým nákladům na baterie se ale mnoho takových aut prodává s nižšími maržemi než tradiční auta, některé vozy jsou i ztrátové.

Načasování změn nemohlo být horší. „Pro výrobce automobilů je to toxický koktejl. Prodejní cyklus vrcholí a emisní pravidla zatěžují firmy, které mají přitom vyšší výdaje do technologie,“ upozorňuje Patrick Hummel z banky UBS. Odhaduje, že zisky evropských automobilek budou v roce 2021 o 14 procent nižší než v roce 2018, což představuje částku 7,4 miliardy eur.

Plnohodnotný hybrid stojí až 4000 eur

Jiná cesta než přizpůsobit se novým normám ale pro výrobce není. Jedna věc je zaplatit pokutu za nesplnění limitů, další je současné ohrožení pověsti, a to se může promítnout do poklesu odbytu.

Jedním z nechtěných důsledků snižování emisí bude konec malých osobních aut. Ta by se okamžitě stala cenově nedostupná. Jak upozornil analytik Max Warburton ze společnosti Bernstein, i ten nejlevnější hybridní systém stojí 600 až 1000 eur na jedno auto, plnohodnotný hybrid pak přijde na 2500 až 4000 eur. Cena malých aut s tímto vybavením by se tak vyšplhala do nereálných výšin. Jak dodal šéf Volkswagenu Herbert Diess, vozy Volkswagen Up! a Polo normy roku 2030 nikdy nesplní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...