Auditoři Bruselu přijedou zkoumat podezření na Babišův střet zájmů při čerpání evropských dotací

Nahrávám video

Prodat Agrofert někomu, na koho nemá přímý vliv, úplně přestat brát evropské dotace nebo odejít z politiky. To jsou podle ředitele české pobočky Transparency International (TI) Davida Ondráčky jediné možnosti premiéra a bývalého majitele firmy Agrofert Andreje Babiše (ANO), jak se vyhnout střetu zájmů při přijímání evropských dotací. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Právě podezření na střet zájmů se na podnět české TI věnoval ve čtvrtek Evropský parlament.

Europarlament vyzval ve čtvrtek Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro Agrofert. Poslanci tak schválili nejtvrdší ze čtyř variant usnesení k tématu, o kterém diskutovali ve středu. Zabývali se tím, zda Babiš, český premiér a bývalý majitel Agrofertu, není ve střetu zájmů. 

V prvním bodě poslanci vzkazují, že je parlament „hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1046, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert“. Jádrem usnesení je pak výzva Evropské komisi, „aby pozastavila veškeré financování EU určené Agrofertu, dokud nebude konflikt zájmů plně prošetřen a vyřešen“.

Zároveň poslanci chtějí, aby komise zkontrolovala všechny dotace, které Agrofert dostal od okamžiku, kdy se Andrej Babiš stal členem vlády, tedy od roku 2014.

Ondráčka v pořadu dále řekl, že ani varianta svěřenských fondů (tu využil Babiš, když do nich převedl svůj Agrofert) ani varianta blind trustů (ty řídí správce, který jednou za rok sdělí, jak se politikova aktiva vyvíjela, tuto formu využívá například i britská premiérka Theresa Mayová) by podle něho střet zájmů nevyřešily.

Argumentoval tím, že za situace, kdy se veřejně probírají například akvizice chystané Agrofertem, nelze „odstínit informace“ o tom, co se uvnitř Agrofertu děje. Babiš tak podle něj může permanentně rozhodovat s ohledem na výhodnost pro Agrofert a střet zájmů u něj zůstává.

Babiš o den později uvedl, že považuje doporučení TI za nesmyslná a organizaci nepokládá za nezávislou. Ondráčka podle něj dostával peníze z ministerstev i státních firem v době, kdy byla ve vládě ODS. Doporučení TI pak považuje premiér za nesmyslná, protože Agrofert nevlastní. „Já postupoval podle lex Babiš (novely zákona o střetu zájmů). Všichni si přáli, aby dal Babiš pryč firmu, to jsem udělal, to si všichni pamatujeme,“ uvedl podle agentury ČTK. Jedinou změnou je nové unijní nařízení o střetu zájmů (odstavec 61), o jehož výkladu podle Babiše nyní debatují česká ministerstva s komisí.

Největší příjemci evropských dotací v zemědělství
Zdroj: ČT24

Nový prvek do pohledu na střet zájmů vnesl právě již zmíněný článek číslo 61. Ten výrazně zpřísňuje podmínky, kterých osob a jejich politických pozic se konflikt zájmů týká. 

Byl přijat letos v srpnu a teprve v těchto dnech byl k němu vydán velmi obecný výklad, uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Martina Dlabajová (nestr. za ANO) v pořadu uvedla, že s novým článkem se sžívají všechny státy a sama komise uznává, že ještě není jeho jasná interpretace. 

První místopředseda KDU-ČSL, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka ke zpřísnění podmínek v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že pokud by se braly absolutně, nemohl by být v minulosti ani on ministrem. Dokonce by to nemohl být nikdo z tradičních lékařských či třeba právnických rodin, protože v článku 61 je podle něho nejen odkaz na rodinného příslušníka, ale i na osobu „citově blízkou“. Takový výklad by zasáhl i nejednoho europoslance. „Je to otázka míry a přiměřenosti,“ uvedl Jurečka. 

Dodal, že on po nástupu do ministerské funkce ukončil činnost jako OSVČ, svou farmu (22 hektarů) převedl na manželku a bratra. Ti pak už nenárokovali žádné investiční dotace, ani žádný nárok na zelenou naftu. „Jediné, co tato farma dostává, je základní platba na plochu,“ doplnil. 

Usnesení Evropského parlamentu není pro komisi závazné. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger však již během středeční debaty uvedl, že do vyřešení celé záležitosti nebude posílat dotace. Andrej Babiš, české ministerstvo financí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) ujistili, že se zastavení netýká souhrnně všech dotací pro Česko, ale pouze těch určených Agrofertu.

Komise začátkem příštího roku pošle do Prahy auditory, kteří prověří dodržování pravidel programů rozvoje venkova, politiky soudržnosti a sociální politiky od roku 2007 do letošního srpna, než začala platit nová evropská úprava střetu zájmů.

Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že rozhodlo nezasílat komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem. Týká se to všech výdajů souvisejících s Agrofertem bez ohledu na datum. Zatím jde o jeden projekt spolufinancovaný z EU za zhruba 2,9 milionu korun. Do konce roku by podle ministryně Schillerové mohlo jít odhadem ještě o dalších 30 milionů korun. Rozhodnutí ministerstva zároveň automaticky neznamená, že dotace pro tuto skupinu budou hrazeny ze státního rozpočtu.  

Dvě třetiny dotací, které Agrofert dostává od komise, jsou nárokové dotace („na krávu či na hektar“) a jednotně platí pro všechny země v EU. Ondráčka se přesto domnívá, že Babiš je může ovlivnit při jednáních o evropském zemědělském rozpočtu. V tomto uplatňování vlivu vidí ředitel české pobočky Transparency International také střet zájmů. 

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen, že Agrofert a jeho firmy mají nárok na tyto dotace, pokud splní pravidla stanovená evropskou legislativou. Řekl rovněž, že Babiš v Bruselu nevyjednává tyto dotace pro svou firmu, ale pro české zemědělství. Dodal, že nyní komise navrhuje v sedmiletém finančním rámci EU od roku 2021 největší krácení zemědělského rozpočtu právě u ČR. „Je to spíše kontraproduktivní,“ podotkl k působení Babiše. 

Pýcha rovněž poznamenal, že je mylný názor, že „české zemědělství rovná se Agrofert“. Dokládal to na faktu, že z republikových 3,5 milionu hektarů patří Agrofertu zhruba 140 tisíc.

Třetinu dotací pro Agrofert pak tvoří investiční podpora a současný spor o jejich (ne)vyplacení se zřejmě bude týkat právě jich. 

Günther Oettinger
Zdroj: ČT24

 Další kolo déletrvajících diskusí o možném střetu zájmu Babiše vyvolal středeční projev evropského komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera. Zazněla od něj slova o pozastavení dotací, která byla nejdříve intepretována, že se týkají celé ČR, později se zpřesnila pouze na Agrofert.

„V době platnosti nového rozpočtového nařízení nebyly proplaceny žádné prostředky z evropských programů dotyčnému státu ani na projekty v tomto členském státu. Jinými slovy od 2. srpna zatím nedošlo k žádnému relevantnímu dění ve vztahu k aktuálnímu rozpočtu,“ řekl Oettinger. Upozornil také na dopisy, které si s českou vládou vyměnil. „V dopisu jsme uvedli, že dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu další prostředky poukázat,“ dodal.

Bývalý ministr zemědělství Jurečka v pořadu uvedl, že prohlášení eurokomisaře nebylo úplně šťastné. Vysvětlil, že evropské peníze jsou českému Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vypláceny čtvrtletně. Nyní se uzavírá třetí kvartál a peníze by měl fond obdržet. Nejsou žádné signály, že by tyto prostředky pro české zemědělce neměly přijít. 

Pozastavil se spíše nad tím, že o zpřísnění v článku 61 věděly státy před jeho srpnovým přijetím a teprve nyní české ministerstvo spravedlnosti řešilo, zda jde u Babiše o střet zájmů či ne.

Ministerstvo spravedlnosti počátkem prosince uvedlo, že obecná analýza nové legislativy EU (pravidlo 61) týkající se evropských dotací ukazuje, že svěřenský fond jako záruka nestrannosti premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše dostačuje a předseda vlády postupoval podle českého práva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...