ArcelorMittal prodal ostravskou huť, aby mohl převzít italskou Ilvu. Z obchodu teď sešlo

Společnost ArcelorMittal, která je největším světovým producentem oceli, odstupuje od převzetí italské ocelárny Ilva. Firma se tak rozhodla proto, že jí italská vláda odebrala dříve dohodnuté záruky imunity před trestním stíháním v souvislosti se znečištěním způsobeným továrnou firmy. ArcelorMittal přitom kvůli převzetí ocelárny Ilva prodal huť v Ostravě společnosti Liberty Steel.

Rozhodnutí je ranou pro vládní koalici, která doufala, že se jí podaří ocelárenského giganta přemluvit, aby od smlouvy neodstupoval. Vyvolává také otázky ohledně spolehlivosti Itálie jako partnera pro zahraniční investice.

ArcelorMittal se na koupi společnosti Ilva dohodl loni. Podnik sídlí v jihoitalském městě Taranto, jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v zemi. Ocelárna má zhruba osm tisíc zaměstnanců a je největším producentem oceli v Evropě.

Slibovaná právní ochrana by poskytla manažerům společnosti ArcelorMittal imunitu před stíháním souvisejícím s plánem čištění ocelárny. Vládnoucí Hnutí pěti hvězd (M5S) však bylo proti imunitě s tím, že by to bylo nepoctivé vůči místním obyvatelům, kteří mohou mít kvůli znečištění zdravotní problémy. 

Bez záruky žádná investice

Vláda zatím oznámení společnosti ArcelorMittal nekomentovala. Podle zdrojů se ministr průmyslu Stefano Patuanelli setkal s ministrem pro záležitosti jihu Giuseppem Provenzanem, aby zhodnotili možnosti obnovení imunity.

ArcelorMittal slíbil, že bude investovat stovky milionů eur do zlepšení ochrany životního prostředí v závodě. Podmiňoval to však zárukami, že nebude čelit žalobám místních obyvatel nebo zaměstnanců kvůli negativním dopadům na zdraví.

„Italský parlament zrušil právní ochranu nutnou k tomu, aby firma mohla realizovat svůj plán v oblasti ochrany životního prostředí bez rizika trestní odpovědnosti, čímž odůvodňuje oznámení o odstoupení od smlouvy,“ uvedla společnost. Agentura Reuters informovala, že oznámení vstupuje v platnost do třiceti dnů.

EK: Prodejte podnik v Ostravě

V roce 2012 byli dřívější majitelé ocelárny obviněni, že v oblasti způsobili ekologické a zdravotní problémy. O tři roky později firma skončila pod zvláštní správou, a nakonec ji loni koupil ArcelorMittal. Podmínkou Evropské komise pro schválení dohody však bylo, že ArcelorMittal prodá ostravskou huť a ocelářské podniky v Rumunsku, Makedonii, Itálii, Lucembursku a Belgii.

Ostravskou huť získala společnost Liberty Steel. Prodej byl dokončen letos v létě a podnik v Ostravě změnil název na Liberty Ostrava.

Na začátku letošního roku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) odsoudil Itálii za to, že své občany neochránila před znečištěním z ocelárny Ilva. Podnik je údajně odpovědný za stovky úmrtí na rakovinu a řadu dalších zdravotních problémů. Soud ve Štrasburku tehdy rozhodl, že italský stát musí zaplatit odškodné pět tisíc eur (bezmála 130 tisíc korun) každému ze 161 lidí, kteří se obrátili na soud.

Před devíti lety vydala radnice v Tarantu nařízení, že si děti nesmějí kvůli znečištění půdy hrát venku. Dokonce i sbor místních lékařů veřejně doporučil, aby se děti po každé cestě ven sprchovaly.

Symbolem boje proti znečištění v Tarantu se stal chlapec Lorenzo Zaratta. Ve třech měsících mu lékaři diagnostikovali nádor na mozku. Operaci sice přežil, ale nakonec na nádor zemřel v roce 2014 ve věku pěti let. V mozku měl stopy železa, oceli, hliníku, zinku a silikonu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...