ArcelorMittal prodal ostravskou huť, aby mohl převzít italskou Ilvu. Z obchodu teď sešlo

Společnost ArcelorMittal, která je největším světovým producentem oceli, odstupuje od převzetí italské ocelárny Ilva. Firma se tak rozhodla proto, že jí italská vláda odebrala dříve dohodnuté záruky imunity před trestním stíháním v souvislosti se znečištěním způsobeným továrnou firmy. ArcelorMittal přitom kvůli převzetí ocelárny Ilva prodal huť v Ostravě společnosti Liberty Steel.

Rozhodnutí je ranou pro vládní koalici, která doufala, že se jí podaří ocelárenského giganta přemluvit, aby od smlouvy neodstupoval. Vyvolává také otázky ohledně spolehlivosti Itálie jako partnera pro zahraniční investice.

ArcelorMittal se na koupi společnosti Ilva dohodl loni. Podnik sídlí v jihoitalském městě Taranto, jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v zemi. Ocelárna má zhruba osm tisíc zaměstnanců a je největším producentem oceli v Evropě.

Slibovaná právní ochrana by poskytla manažerům společnosti ArcelorMittal imunitu před stíháním souvisejícím s plánem čištění ocelárny. Vládnoucí Hnutí pěti hvězd (M5S) však bylo proti imunitě s tím, že by to bylo nepoctivé vůči místním obyvatelům, kteří mohou mít kvůli znečištění zdravotní problémy. 

Bez záruky žádná investice

Vláda zatím oznámení společnosti ArcelorMittal nekomentovala. Podle zdrojů se ministr průmyslu Stefano Patuanelli setkal s ministrem pro záležitosti jihu Giuseppem Provenzanem, aby zhodnotili možnosti obnovení imunity.

ArcelorMittal slíbil, že bude investovat stovky milionů eur do zlepšení ochrany životního prostředí v závodě. Podmiňoval to však zárukami, že nebude čelit žalobám místních obyvatel nebo zaměstnanců kvůli negativním dopadům na zdraví.

„Italský parlament zrušil právní ochranu nutnou k tomu, aby firma mohla realizovat svůj plán v oblasti ochrany životního prostředí bez rizika trestní odpovědnosti, čímž odůvodňuje oznámení o odstoupení od smlouvy,“ uvedla společnost. Agentura Reuters informovala, že oznámení vstupuje v platnost do třiceti dnů.

EK: Prodejte podnik v Ostravě

V roce 2012 byli dřívější majitelé ocelárny obviněni, že v oblasti způsobili ekologické a zdravotní problémy. O tři roky později firma skončila pod zvláštní správou, a nakonec ji loni koupil ArcelorMittal. Podmínkou Evropské komise pro schválení dohody však bylo, že ArcelorMittal prodá ostravskou huť a ocelářské podniky v Rumunsku, Makedonii, Itálii, Lucembursku a Belgii.

Ostravskou huť získala společnost Liberty Steel. Prodej byl dokončen letos v létě a podnik v Ostravě změnil název na Liberty Ostrava.

Na začátku letošního roku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) odsoudil Itálii za to, že své občany neochránila před znečištěním z ocelárny Ilva. Podnik je údajně odpovědný za stovky úmrtí na rakovinu a řadu dalších zdravotních problémů. Soud ve Štrasburku tehdy rozhodl, že italský stát musí zaplatit odškodné pět tisíc eur (bezmála 130 tisíc korun) každému ze 161 lidí, kteří se obrátili na soud.

Před devíti lety vydala radnice v Tarantu nařízení, že si děti nesmějí kvůli znečištění půdy hrát venku. Dokonce i sbor místních lékařů veřejně doporučil, aby se děti po každé cestě ven sprchovaly.

Symbolem boje proti znečištění v Tarantu se stal chlapec Lorenzo Zaratta. Ve třech měsících mu lékaři diagnostikovali nádor na mozku. Operaci sice přežil, ale nakonec na nádor zemřel v roce 2014 ve věku pěti let. V mozku měl stopy železa, oceli, hliníku, zinku a silikonu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 8 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 10 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 20 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.