Apple má nový fígl, jak se vyhnout placení daní. Ráj objevil na ostrově Jersey

Společnost Apple, výrobce smartphonů, technologický gigant a nejvýnosnější firma na světě, našla nový způsob, jak pokračovat v daňových únicích v řádech miliard dolarů. Podle BBC nebo New York Times to vyplývá z uniklých dokumentů v kauze Paradise Papers, které zveřejnilo v neděli Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Apple využíval až do roku 2014 mezeru v daňových zákonech USA a Irska a významnou část svých příjmů, které utržil mimo Ameriku, posílal do irských dceřiných firem. Vyhnul se tak mimo jiné placení americké daně, která se šplhala k 35 procentům. V té době se firmě podařilo srazit daň z těchto zisků na méně než pět procent. 

V roce 2013 čelil Apple vyšetřování a nakonec od kontroverzní praxe, kvůli níž ředitel společnosti Tim Cook stanul i před komisí amerického Senátu, ustoupil. Ovšem dokumenty Paradise Papers údajně ukazují, že Apple s pomocí právníků, kteří se specializují na offshorová daňová útočiště, prozkoumal několik dalších možností, jak pokračovat. Nakonec se společnost usadila na malém ostrově Jersey, který obyčejně příjem z podnikání nedaní.

  • Ostrov Jersey, jeden z Normanských ostrovů v Lamanšském průlivu, je součástí britského korunního závislého území a má silnou vazbu na britský bankovní systém. Daňové zákony si ale tvoří sám a má podle BBC stanovenou nulovou korporátní daň pro zahraniční společnosti. Nepodléhá podle The New York Times ani většině právních předpisů Evropské unie.

Dvě klíčové dceřiné společnosti Applu v Irsku byly podle dokumentů řízeny z Jersey od začátku roku 2015 až do začátku roku 2016. Šlo o Apple Operations International, která má údajně držet většinu z 252 miliard dolarů zahraničních prostředků, a Apple Sales International. Z uniklých dokumentů vyplývá, že tento krok chtěl Apple udržet v tajnosti.

Apple na zprávu reagoval tvrzením, že nadále zůstává největším daňovým plátcem, že dodržuje zákon a že změny neomezily daňové odvody v žádné zemi.

New York Times upozorňuje, že daňové strategie, jaké použil Apple podobně jako Amazon, Google, Starbucks a další, připravují podle odhadů OECD vlády po celém světě až o 240 miliard dolarů ročně.

„Americké mezinárodní firmy jsou světovými mistry v systémech daňových úniků, které snižují nejen výběr daní v USA, ale i ve většině velkých ekonomik světa,“ říká podle The New York Times bývalý daňový poradce a profesor práva na jihokalifornské univerzitě Edward Kleinbard.

Záznamy ukazují, že práva na logo firmy Nike, taxikářskou aplikaci Uberu, botoxové patenty farmaceutické firmy Allergan a technologie Facebooku spadají do skořápkových společností, jejichž sídla mají shodnou adresu s úřady společností Appleby na Bermudách a jednom z Kajmanských ostrovů.

Už se není kde schovat, tvrdí šéf OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dohlíží na snahy o změnu globálních pravidel, která machinace umožňují. „Když hovoříme o Panama Papers nebo Paradise Papers, mluvíme o odkazu, který rychle mizí,“ prohlásil v pondělí generální tajemník Ángel Gurría. „Doslova se není kde schovat,“ uvedl s tím, že zatím 50 zemí zavedlo od loňského září automatickou výměnu informací o daních a že další státy se plánují přidat.

Generální tajemník OECD Ángel Gurría
Zdroj: Reuters/John Schults

Aktuální únik 13,4 milionu dokumentů v rámci Paradise Papers odhaluje rozsáhlé daňové machinace významných osob a společností prostřednictvím firem působících v oblasti offshorových finančních služeb.

Zdrojem dat jsou dvě offshorové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují například e-maily, smlouvy a často i bankovní údaje týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

Eurokomisař: Je čas publikovat černou listinu daňových rájů

Místopředseda Evropské komise pro euro a finanční stabilitu Valdis Dombrovskis uvedl, že nejnovější odhalení dodávají další význam trvající snaze Evropské unie.

Podle šéfa euroskupiny a nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema by bylo přehnané očekávat, že svět se změní ještě před tím, než budou vůbec přijaté potřebné zákony. Připomněl ale, že země EU už například odsouhlasily dvě směrnice proti praní peněz.

V úterý mají ministři financí Evropské unie jednat o černé listině světových daňových rájů. „Přišel čas černou listinu publikovat,“ prohlásil evropský komisař pro daně a rozpočet Pierre Moscovici. Podle jeho názoru by také za porušování daňových pravidel měly existovat
„věrohodné sankce“.

Skoro každého půl roku máme nějaké odhalení a ukazuje to, že je tady paralelní struktura finančního světa, která má svá vlastní pravidla – týká se velkých mezinárodních korporací a vlivných lidí, kteří nemusí dodržovat stejná pravidla jako 99 procent obyvatel jejich států.
Ondřej Kopečný
analytik nezávislého think-tanku Glopolis

Slovenský ministr financí Peter Kažimír prohlásil, že každé podobné odhalení je hanbou pro evropskou civilizaci. „Na druhé straně je to realita. Peníze unikají tam, kde se jim to umožní,“ poznamenal. Podle jeho názoru jsou ale kroky, domluvené například i za nedávného slovenského předsednictví EU, cestou dobrým směrem. „Za ta léta se udělalo velmi mnoho,“ podotkl slovenský ministr s tím, že země si stále více uvědomují, že změna je nutná. „Dnes se to všechno odehrává před zraky daňových poplatníků v Evropě i jinde ve světě. Jsou to naše peníze,“ uzavřel.

Kauza Paradise Papers následuje po loňské aféře takzvaných Panamských dokumentů, které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů. Právě po ní se EU začala opět daňovými úniky výrazně zabývat, v posledních týdnech komise přišla například s návrhem, který by měl řešit zdanění digitálních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...