Americký NortonLifeLock převezme českou firmu Avast téměř za 190 miliard korun

Nahrávám video

Americká softwarová společnost NortonLifeLock se dohodla s českou nadnárodní antivirovou firmou Avast na jejím převzetí. Za spojení hodlá americká kybernetická firma zaplatit až 8,6 miliardy dolarů (asi 186,3 miliardy korun). Fúze bude ukončena nejdříve za devět měsíců, společnost ponese nové jméno.

Jednání o fúzi společnosti oznámily v červenci. V úterý firmy ve společném prohlášení uvedly, že akcionářům Avastu bude nabídnuta kombinace peněžního vyrovnání a nově vydaných akcií NortonLifeLock. Spojená společnost bude mít sídlo v Praze a v Tempe v americké Arizoně. Služby se chystá nabízet více než 500 milionům uživatelů.

„Obě naše společnosti mají vizi společné platformy,“ uvedl generální ředitel společnosti NortonLifeLock Vincent Pilette, podle kterého NortonLifeLock vyniká v oblasti ochrany proti krádeži identity, zatímco Avast je jedničkou v ochraně soukromí uživatelů.

Podobně vnímá výhody fúze generální ředitel Avastu Ondřej Vlček: „Vznikne světový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřený na koncové uživatele, který v sobě spojí sílu Avastu v ochraně soukromí a NortonLifeLocku v ochraně identity.“

Fúzi musí ještě schválit regulační úřady

Fúze bude podle Vlčka dokončena nejdříve za devět až deset měsíců. Před dokončením spojení se mimo jiné musí uskutečnit valné hromady obou společností. „Také ta transakce musí projít přes všechna regulatorní schvalování, a to v celé řadě zemí, kde společnosti působí. Z toho důvodu očekáváme samotné uzavření transakce až někdy v polovině příštího roku, do té doby budou obě firmy působit samostatně,“ uvedl Vlček.

Členové vedení Avastu Vlček a Pavel Baudiš se stanou členy představenstva nové firmy, která po spojení vznikne. Generálním ředitelem bude generální ředitel NortonLifeLock Vincent Pilette. Společnost ponese nové jméno, jaké zatím není jasné.

Nahrávám video

Podle Vlčka umožní fúze úspory v hrubých nákladech ve výši 280 milionů dolarů (asi šest miliard korun). „Hodláme je částečně využít na financování nových investičních projektů ve výši 80 až 100 milionů dolarů (1,7 až 2,2 miliardy korun), zejména v oblasti výzkumu a vývoje, inovací a dalšího byznysového růstu,“ řekl. Aktuální značky produktů Norton a Avast podle něj existovat nepřestanou.

Současní akcionáři Avastu budou podle Vlčka vlastnit 14 až 26 procent nové firmy. Podílníci obou firem dostanou možnost vybrat si mezi dvěma variantami sloučení. První počítá s tím, že obdrží 90 procent jejich podílu vyplacených v hotovosti a zbylých deset procent v podobě akcií nové spojené firmy. Držitelé akcií Avastu dostanou 7,61 dolaru (165 korun) za akcii. Druhá varianta, kterou upřednostňuje vedení Avastu, počítá s vyplacením hotovosti za 31 procent dosavadního podílu při ceně 2,37 dolaru (51,4 korun) na akcii. Za zbylý podíl získají vlastníci akcie nového podniku.

Avast zvýšil provozní zisk

Avast působí na trhu od roku 1988 a jeho akcie se obchodují na pražské a londýnské burze. Je jedním z průkopníků v oboru počítačového zabezpečení. Dodává bezpečnostní programy pro počítače a mobilní zařízení. Jeho produkty využívá přes 435 milionů uživatelů po celém světě, z velké části bezplatně. Firma podle svého vyjádření zaměstnává více než 1700 lidí a každý měsíc zablokuje 1,5 miliardy počítačových útoků. Zakladatelé Avastu drží ve firmě zhruba 35procentní podíl.

V prvním pololetí letošního roku zvýšil Avast upravený provozní zisk EBITDA o 11,9 procenta na 270,2 milionu dolarů (5,9 miliardy korun). Upravené tržby pak vzrostly o 8,8 procenta na 471,3 milionu dolarů. Konečná dividenda vyplacená v letos v červnu činila 11,2 centu na akcii. Celková dividenda za rok pak dosahuje 16,0 centů na akcii, což představuje nárůst o 8,8 procenta.

NortonLifeLock sídlí ve městě Tempe v americké Arizoně. Podnik má tržní hodnotu zhruba 16 miliard dolarů a dříve na trhu působil pod názvem Symantec. Sekci výrobce bezpečnostního softwaru Symantec zaměřenou na podniky a úřady ovšem v roce 2019 prodal americkému výrobci čipů Broadcom. Jeho nejvýraznějšími obchodními artikly jsou nyní antivirus Norton a produkty LifeLock na ochranu proti krádeži identity. 

Analytici: Fúze vytvoří konkurenci pro největší firmy

Spojení by mohlo vytvořit konkurenci největším softwarovým firmám na světovém trhu, tvrdí ekonomičtí analytici. Fúze zřejmě povede k organizačním úsporám obou firem, a tím i redukci počtu zaměstnanců. Obě značky by zatím měly fungovat separátně i nadále, v budoucnu ovšem zánik jedné z nich, zřejmě Avastu, bude nevyhnutelný. 

„Nejde o spojení dvou stejných firem, každá se specializuje na jinou oblast a cílem je vytvořit konkurenci těm největším hráčům, jako je například Microsoft či Google,“ uvedl ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal. Podle analytika České spořitelny Petra Bártka firmy spojením vzájemně doplní portfolio produktů a rozšíří svůj geografický dosah, zejména pak u americké společnosti.

Úspory by se podle ekonomů měly uskutečnit na obou stranách transakce. „Lze očekávat určitou redukci celkového počtu zaměstnanců,“ myslí si manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Podle Bártka spojená firma bude omezovat spíše zdvojené funkce v administrativě a obchodu. „Dobré programátory mají v současné době IT firmy v Česku i USA spíš problémy udržet, takže neočekávám výraznou personální rotaci v této oblasti,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...