V novém školním roce usedlo do lavic půldruhého milionu žáků a studentů. Poprvé od roku 2019 se do začátku výuky nepropisuje pandemie, své dopady má ale ruská invaze na Ukrajinu. Žáků z řad ukrajinských běženců je na šedesát tisíc, kvůli energetické krizi vyvolané evropským odklonem od ruského plynu navíc ředitelé s obavami vyhlížejí nadcházející zimu.
„Škola má být hrou,“ řekl školákům prezident Miloš Zeman, který – naposledy ve funkci hlavy státu – zahájil výuku ve středočeských Lánech. „A až tu hru dokončíte, tak přijde nová a trochu složitější hra, která se jmenuje život.“
Spolu s lánskou školou ožily ve čtvrtek školní chodby také napříč republikou a byly o něco hlasitější než v předchozí letech, protože v aktuálně započatém školním roce bude tuzemský vzdělávací systém navštěvovat o devatenáct tisíc žáků víc než loni.
Na střední školy nastoupilo 465 tisíc studentů a do základních škol jich přišlo 965 tisíc – včetně více než 110 tisíc prvňáků. Tato statistika a ani zmíněný nárůst přitom nezohledňují školáky z Ukrajiny. Těch je podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) k tuzemskému vzdělávání přihlášeno sedmapadesát až devadesát tisíc. Mírné potíže jsou při umístění ukrajinských středoškoláků, ale na základních školách pro příchozí místa jsou.
Vysoký zájem o Prahu
Podle dat, které Česká televize získala od jednotlivých krajských úřadů, zažívá největší nápor ukrajinských žáků Praha, která jich (v odhadu) uvádí více než osm tisíc.
Například pražská ZŠ Chmelnice přijala ukrajinských žáků padesát a navzdory vysokému zájmu už více počty navyšovat nemůže. „Musím garantovat kvalitu vzdělávání a nemůžu dopustit, aby děti stály hodinové fronty na obědy, nebo neměly možnost relaxace ve školní družině, nebo nenašly místo v jídelně, nebo stály fronty o přestávkách před záchody,“ vysvětluje ředitel Václav Havelka.
Vysoký zájem hlásí Středočeský kraj s více než šesti tisíci ukrajinskými žáky a výrazný přírůstek evidují také na Ústecku (přes tři tisíce dětí). Naopak v Jihomoravském kraji jde „jen“ o dvanáct set ukrajinských žáků; už k zápisu se zde přihlásilo dokonce méně dětí, než ředitelé čekali. „Oproti loňskému roku k žádné výraznější změně nedošlo. Máme přibližně šest nových žáků z Ukrajiny,“ potvrzuje ředitel ZŠ Šlapanice Pavel Vyhňák.
Chladná zima
Integrace zahraničních žáků není jedinou výzvou, které ředitelé a provozovatelé škol v tomto roce čelí. Řešit musí totiž také rostoucí ceny energií. „Museli jsme navyšovat rozpočet školy téměř o půl milionu, týká se to energií. S tím souviselo to, že jsme museli podražit obědy,“ potvrzuje ředitel základní a mateřské školy v Rakvicích Petr Florián.
Krizové scénáře připravuje i malotřídka v Urbanově na Vysočině. Škola topí plynem, ale cenu má zastropovanou jenom do prosince, a podle ředitele Hynka Vohosky se výuka čtyřiadvaceti zdejších žáků v krajním případě přesune do místního kulturního domu, kde se dá topit tuhými palivy.
Energie přidělávají starost i akademikům. Technická univerzita v Liberci loni za plyn a elektřinu zaplatila 33 milionů – letos od ledna do září už je to dvojnásobek. Kvůli energiím proto zkrátí nadcházející zimní semestr, a namísto v lednu skončí už před Vánoci. „Všechny zkoušky se snažíme koncentrovat do lednových týdnů, v únoru by neměla probíhat žádná výuka, žádné zkouškové, provoz bude minimální,“ uvádí univerzitní mluvčí Radek Pirkl.
Podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila dokonce některé školy zvažují, že kvůli energiím v zimě zavedou distanční výuku, a tématem se už zabývá i vláda. „Pracujme na něčem, co se nazývá státní obchodník s energiemi,“ oznámil předseda vlády Petr Fiala (ODS). „I kdyby situace v Evropě zůstala tak dramatická jak je teď, tak jsme schopni garantovat to, že budeme mít dostatek energie pro veřejné instituce.“
„Určitě nebudeme zavírat školy,“ dodává ministr školství Balaš. „Kdybychom snížili teplotu na dvaadvacet stupňů, tak možná ušetříme. Každý stupeň znamená úsporu deset procent.“
Podle poslance hnutí ANO a hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka je ovšem situace kritická a vláda na ni měla být připravená už dávno. Vyhláška upravující průměrné teploty ve školách pro případ nedostatku energií v Česku ostatně zatím není hotová – v návrhu je ale pro třídy stanovená hodnota 19 stupňů.
