Poslanci ve čtvrtek podpořili ve druhém čtení navrhované změny bodového systému řidičů. Vznesli tři desítky pozměňovacích návrhů. Ze zákona by tak například mohla zmizet povinnost dodržovat minimální odstup při předjíždění cyklistů. Sněmovna řešila i návrh zákona, který má podnikatelům v přechodných potížích pomoct předejít úpadku, a předlohu ke zrychlení a zjednodušení procesu veřejných dražeb. V úvodu poslance zaměstnaly písemné interpelace na členy vlády. Od půl třetí odpoledne začaly ústní interpelace. Nejčastěji se dotazy poslanců na členy vlády týkají konsolidačního balíčku, od opozice zněla jeho kritika.
Bodový systém by měl podle novely, která prošla druhým čtením, obsahovat tři sazby místo současných pěti, nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest trestných bodů. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.
U nejzávažnějších přestupků bude moct sbírat body do odebrání řidičského průkazu nejvýš dvakrát, u středně závažných přestupků třikrát. Novela zavede také třeba možnost řídit auto už v sedmnácti letech, ale jen pod dohledem mentora.
Jedním z pozměňovacích návrhů bylo i zrušení povinného odstupu při předjíždění cyklistů, se kterým přišla poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Nová povinnost dodržovat bezpečný odstup 1,5 metru platí od loňského ledna a sněmovna ji vložila do zákona ještě v minulém volebním období. Poslankyně Ožanová pokládá toto pravidlo za absurdní a zdůvodňuje to třeba tím, že pravidlo neřeší situaci s protijedoucím cyklistou. Na komunikaci o šíři tří metrů se prostě nevejde motorové vozidlo i jízdní kolo, pokud mají být od sebe vzdáleny 1,5 metru, a je zcela namístě vzájemná ohleduplnost k vyřešení situace, uvedla.
Martin Kolovratník (ANO) navrhuje mimo jiné ponechat trest zákazu řízení vozidla u tří nejzávažnějších přestupků. Jde o vjíždění na železniční přejezd přes zákaz, porušení zákazu předjíždění a otáčení, couvání nebo jízdu v protisměru. Vláda tyto přestupky řadí mezi nejzávažnější, ale zákaz řízení u nich podle Kolovratníka vypouští. Skupina koaličních poslanců v čele s Antonínem Tesaříkem (KDU-ČSL) chce umožnit registrovaným poskytovatelům terénních sociálních služeb v naléhavých případech parkování i na místech, kde jinak platí zákaz stání. Jejich vozidla by měla označení, jako mají nyní vozidla domácí zdravotní péče.
Poslanci by naopak z vládní předlohy mohli na návrh hospodářského výboru vypustit navrhovanou povinnost řidičů volat policii v případě, že jejich vozilo tvoří překážku na dálnici. Ke zrušení kabinet navrhl také více než deset tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale už nepoužívané. Cílem je pročištění a zpřehlednění právního řádu. K této vládní předloze poslanci podali ve čtvrtečním druhém čtení jedinou, zpřesňující úpravu. Dolní komora by mohla hlasovat o návrhu zákona zhruba za dva týdny.
Zrušení čeká přes 6600 takzvaných vyhaslých právních předpisů, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly.
Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.
Sjednocení pravidel veřejných dražeb
Sněmovna v druhém kole schválila znění nového zákona o veřejných dražbách. Ten odráží jejich elektronizaci a odstraňuje nadbytečné požadavky kladené zastaralou legislativou. Podle návrhu má zákon také zavést Centrální evidenci veřejných dražeb. Proti předloze opakovaně protestovala Komora dražebníků.
V předcházení úpadku má podnikatelům v přechodných finančních potížích pomoci takzvaná preventivní restrukturalizace, kterou sněmovna schválila ve druhém čtení. Jejím principem bude dohoda podnikatele s jeho hlavními věřiteli při zachování provozu podniku.
Poslanec a zpravodaj Pavel Staněk (ODS) však k tomuto návrhu přednesl rozsáhlý pozměňovací návrh, který podle něj odstraňuje například výkladové nejasnosti a napravuje problémy zjištěné během projednávání.
Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku. Preventivní restrukturalizací se bude rozumět postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu.
Kritika balíčku i vládních stran při interpelacích
Na úvod programu provázely písemné interpelace opozičních poslanců na členy vlády osobní výpady. Když během jedné z odpovědí nazval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka (ANO) proruským politikem, z poslaneckých lavic se ozvalo i bouchání do stolu.
Poslanci se přitom původně zabývali dotazem Martina Kolovratníka (ANO) na premiéra Petra Fialu (ODS) ohledně komunikace vlády, která je podle autora dotazu nejasná, někdy zbytečně drahá, a dokonce matoucí. Fiala s hodnocením nesouhlasil a se strategickou komunikací kabinetu je podle svých slov spokojený. Diskuse se poté stočila i k jiným tématům, například k opožděným výplatám sociálních dávek, prodlevám v přiznávání důchodů a k původu dováženého plynu.
Část ústních interpelací vyhrazená dotazům na předsedu vlády se točila zejména kolem konsolidačního balíčku. Poslanci SPD opakovaně obviňovali vládní strany, že se odchýlily od svých předvolebních programů a z údajných lží voličům. Odkazovali při tom na změny DPH, kdy byla zrušena desetiprocentní sazba a sloučena s bývalou patnáctiprocentní, přičemž nově bude ve výši 12 procent, nebo na ohlášené zvýšení daně z nemovitosti.
„Vaši zástupci se do sněmovny dostali jenom díky tomu, že jste lidem lhali,“ řekl premiérovi šéf SPD Tomio Okamura. On a také poslanec SPD Karel Sládeček připomínali Fialovi jeho dřívější výrok „nebudeme zvyšovat daně a tečka“. Karla Maříková (SPD) prohlásila, že by měl Fiala vyrazit mezi lidi, „abyste se jim podíval tváří v tvář do očí a mohl si poslechnout, co si myslí o vaší vládě a předvolebních lžích, že nebudete zvyšovat daně“. Jan Síla (SPD) míní, že občanští demokraté „flagrantním způsobem oklamali své voliče“.
Premiér tvrzení opozičních politiků odmítl. Naopak obvinil ze lži Okamuru, který podle Fialy vytrhává věty ze souvislosti a chová se demagogicky. Řekl také, že daňové zatížení zůstane stejné, jako je nyní.
Monika Oborná (ANO) pak kritizovala, že jsou ve vyšší 21procentní sazbě DPH noviny na rozdíl od knih, které jsou od daně osvobozeny, a časopisů zařazených do snížené sazby. „Výsledkem bude, že různé pavědecké knihy nebo lifestylové časopisy budou prodávány se státní slevou, zatímco za tradiční deníky si lidé připlatí. (…) Měli byste si uvědomit, že tištěné deníky vždycky byly opakem dezinformačních webů,“ řekla s tím, že za nimi stojí konkrétní redakce odpovídající za správnost obsahu.
Fiala zdůvodnil zařazení novin do základní sazby tím, že do nižší se zařazují ty položky, „kde se najdou sociální a další důvody“. Knihy jsou podle něj od daně osvobozené mimo jiné proto, že je to podobně i v dalších zemích. Časopisy jsou podle něj ve snížené sazbě proto, že „existuje spousta titulů, které jsou pro menšiny nebo jsou to časopisy kulturní, vědecké, literární a tak dál“. Že se snížená sazba týká i lifestylových nebo třeba pornočasopisů, je podle něj „daň za zjednodušení systému“. Míní, že jinak by musel vzniknout úřad, který by vyhodnocoval, který časopis má na sníženou sazbu nárok.
Při interpelaci předsedy klubu SPD Radima Fialy hájil Petr Fiala zakázky určené k modernizaci armády, vynaložené prostředky budou podle něj pod kontrolou parlamentu. „Naše armáda bude mít moderní vybavení, které si zaslouží. Je to investice do budoucna,“ řekl. Na zakázkách se bude podílet i český nejen obranný průmysl, řekl premiér na poslancovo obvinění, že vláda nevyjednala „vůbec nic“.
Istanbulskou úmluvu projedná vláda na přelomu května a června
Úsporný balíček nebyl jediným tématem interpelací. Fiala odpovídal i na otázku ohledně Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je známá také jako istanbulská úmluva. Ptal se na ni Vladimír Zlínský (SPD), který má z jejích možných dopadů obavy. Řekl, že ji považuje za namířenou proti rodině, cílem podle něj je převýchova mužské části populace.
Podle premiéra se bude kabinet úmluvou zabývat na přelomu května a června. Očekává, že ji rychle postoupí parlamentním komorám. Připomněl, že ministerstvo spravedlnosti navrhlo vládě buď schválit úmluvu s návrhem na její ratifikaci parlamentem, nebo projednávání odložit do příštího roku, případně proces ratifikace zastavit. „Můj osobní názor je, že by bylo výhodnější a správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci, takže si myslím, že bychom měli istanbulskou smlouvu předložit skutečně k rozhodnutí parlamentu,“ dodal předseda vlády.
Fiala podotkl, že z vlivu istanbulské úmluvy obavy nemá. „Když ji ratifikujeme, tak vlastně pro náš právní řád to žádný opravdu podstatný posun znamenat nebude,“ míní. Většina požadavků z úmluvy vyplývajících je podle něj už obsažena v trestním řádu a dalších zákonech. Dodal, že se domnívá, že se výhrady vůči úmluvě „většinou týkají spíše formy, jazyka, tónu, vyznění než obsahu“.
Úmluva byla přijata v dubnu 2011, za vládu ČSSD a ANO byla podepsána o pět let později. Bývalé vlády její ratifikaci odsouvaly vzhledem k tomu, že text dokumentu vyvolává kontroverze. Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.
Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
Petr Fiala odpovídal také na interpretaci předsedy sněmovního ústavně právního výboru Radka Vondráčka (ANO), kterého zajímal premiérův postoj k možnému zrušení principu jednomyslnosti v Evropské unii. Premiér ujistil, že je proti takové změně. „Jsem proti a říkám to opakovaně a budu to říkat i nadále. V současné době sahat do základního nastavení Evropské unie by nebylo správné,“ uvedl.
Pro zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky členských zemí v některých otázkách se loni v květnu vyslovila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a v srpnovém vystoupení v Praze německý kancléř Olaf Scholz. Většinové hlasování by vedlo k tomu, že veto jedné země by nezablokovalo postup ostatních. Opuštění současného principu nejsou nakloněny zejména země východního křídla EU.
Jedna z interpelací na ostatní členy vlády mířila na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a týkala se látky kratom. Avizoval, že navrhne vládě zákaz jejího volného prodeje, pokud nebude možné jeho používání rychle regulovat zákonem. Uvedl, že hrozí vznik závislosti na přípravku, a to zejména mezi lidmi pod 18 let věku při nadměrném užívání.
„Jsem připraven předložit vládě zařazení kratomu na seznam návykových látek a zcela zakázat jeho prodej,“ uvedl ministr. Učiní to v případě, že národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil do konce května nepředloží návrh na urychlenou změnu legislativních pravidel, která by pro regulaci kratomu a dalších návykových látek rostlinného původu byla lepší.
