Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.
Vláda požádala sněmovnu, aby novelu o platech ústavních činitelů schválila zrychleně už v prvním čtení, což ale opozice vetovala. Zástupci opozičních ANO a SPD už dříve předložili návrhy na pětileté zmrazení. Vládní TOP 09 chce zase krátit platy poslanců a senátorů při vyšším zadlužení státu. Rozpočtový výbor bude mít na posouzení předlohy poloviční, měsíční lhůtu. Piráti navrhovali zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na pět nebo na deset dnů, ani to ale ANO a SPD neumožnily.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že je nutné přijmout úpravu zákona „zhruba do konce ledna“. Jinak buď nebude podle čeho stanovit plat pro asi pět tisíc lidí, nebo by ministerstvo práce a sociálních věcí muselo z rozhodnutí Ústavního soudu samo dovozovat hodnotu platové základny pro další výpočet platů, podotkl.
Opoziční výtky
Šéf ANO Andrej Babiš ve sněmovně navýšení platů kritizoval. „Tahle koalice ničí naší zemi. (...) Fialova vláda uvedla svou neschopností Českou republiku do ekonomického marasmu a teď si chce zvýšit platy,“ volal Babiš s tím, že si Úřad vlády „skandálně“ navyšuje rozpočet. Koalice podle něho „odrbala důchodce, živnostníky, studenty, zkrátka všechny“ a navrhovaný růst platů vrcholných politiků je podle Babiše „plivanec do tváře každému občanovi této země“.
Předseda ANO se také pozastavil nad nedělním výrokem premiéra Petra Fialy (ODS), že pokud bude jeho vláda pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku. „Pane premiére, vy jste normální klaun,“ komentoval jej. Šéf dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura označil vládní návrh za drzý a arogantní. Zvyšování platů je podle něj v této době nemorální.
Ptal se vlády, v čem je rozpočtově odpovědné, když si politici zvýší platy, a v čem je takový návrh prospěšný občanům i této zemi. Připomněl, že za posledních několik let spolu s celou SPD navrhl zmrazit platy politiků pětkrát. S odvoláním na legislativní odborníky tvrdil, že pro zrychlené projednávání není žádný důvod.
Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek poukázal na to, že vládní návrh je poloviční řešení, protože po roce povede stejně ke skokovému nárůstu. Schillerová řekla, že ANO nepodpoří žádný návrh, který by umožnil vládní předlohu schválit do konce roku. Pokud chce koalice podporu ANO, musí platy politiků zmrazit, prohlásila.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) již dříve řekl, že pokud se zákon nepodaří schválit, nastane od ledna skokový nárůst platů. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že pokud by se zákon nezměnil, chyběla by v něm konkrétní zákonná úprava odměňování soudců za výkon funkce.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy ústavních činitelů zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni.
Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Uvedl, že letošní snížení soudcovských platů z koeficientu tří na 2,822 odporuje ústavnímu pořádku. Ústavní soud upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.
Zrychlení rozvodů
Poslanci také poslali do závěrečného schvalování novelu o zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství. Poslanci podali k předloze několik pozměňovacích návrhů, část z nichž už dříve odmítl ústavně-právní výbor. Jde například o notářské rozvody bezdětných manželství a manželství s již dospělými dětmi, což prosazují Helena Válková a Radek Vondráček (oba ANO).
Novela mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotvit má také povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Poslanci by mohli hlasovat o podobě předlohy nejdřív za dva týdny.
K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly podle vlády požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za tělesné tresty ale rodiče nemají čekat nové postihy. Nina Nováková (KDU-ČSL) chce toto doplnění vypustit jako nadbytečné, zákaz nepřiměřených fyzických trestů podle ní obsahuje už nynější právo. Její pozměňovací návrh vyvolal nesouhlasné reakce jiných poslanců. „Je to symbol, není to zákaz,“ uvedla Martina Ochodnická (TOP 09).
Ústavně-právní výbor doporučil roční odklad účinnosti na leden 2026 a podpořil i další úpravy. Jde o zavedení možnosti soudu stanovit výživné také při společné péči o dítě, pokud se tak rodiče dohodnou, a o úpravu, jež obsáhle mění institut dovolání k Nejvyššímu soudu a rozšiřuje jej i na rodinné právo. Válková označila změny za reformu, podle ní neústavní, a obsáhle je zpochybňovala. „Ústavní stížnost bude určitě podána,“ soudí.
Vojenské objekty
Ve druhém čtení následně sněmovna schválila novelu, podle níž by nejvýznamnější vojenské objekty, jako jsou například pozemky pod muničními sklady, měly být v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Důvodem jsou možná bezpečnostní rizika současného stavu.
Ministerstvo obrany chce vlastnictví objektů státem dosáhnout tím, že majitelům nabídne vyšší odkupní částku, a to až za čtyřnásobek ceny. Pokud by se ministerstvu nepodařilo s vlastníky do tří let dohodnout, mělo by možnost omezit nebo odejmout jejich vlastnická práva. Podle ministerstva by ale šlo jen o krajní případy.
Některé pozemky pod nejvýznamnějšími vojenskými objekty například v důsledku restitucí vlastní soukromé osoby, se kterými se úřadu dlouhodobě nedaří dohodnout. Předpis má podle ministerstva především napravit situaci, kdy stát není vlastníkem všech pozemků pod muničními sklady v Týništi nad Orlicí, Dobroníně, Čermné nad Orlicí a Travčicích.
Ministerstvo tento stav považuje za bezpečnostní riziko, protože majitel může pozemek například pronajmout nebo prodat, přičemž stát proti tomu nemůže zasáhnout. Existuje podle něj také reálná hrozba prodeje těchto pozemků cizím státním příslušníkům, organizacím či státům, které ohrožují bezpečnost Česka nebo proti ní vedou nepřátelské aktivity.
Zahraniční mise
Poslanci také schválili plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Plán misí zákonodárci schválili 140 hlasy ze 158 přítomných. Pro hlasovali zástupci koaličních stran a opozičních ANO a Pirátů. Poslanci opozičního hnutí SPD se hlasování zdrželi.
Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní.
Poslanci rovněž schválili návrh na výcvik a poradenství v Mauritánii. Ve spolupráci s NATO by tam mělo až třicet českých vojáků pomáhat s výcvikem speciálních ozbrojených sil. Mauritánie je podle ministerstva obrany jednou ze stabilních zemí v oblasti Sahelu.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Návrh umožňuje také vyslání vojáků do Estonska, Maďarska, Rumunska a do Bulharska. Zapojení české armády v těchto zemích by záviselo na konkrétních potřebách Aliance. Návrh také umožní působení až dvou tisíc vojáků členských států NATO na území Česka.
Poslanecký klub ANO předloží podpisy ke svolání mimořádné schůze, na které bude usilovat o odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z pozice předsedkyně sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že podpis připojilo přes osmdesát poslanců. Podnět ke svolání schůze musí podepsat nejméně čtyřicet zákonodárců a předsedkyně dolní komory ji musí svolat do deseti dnů.
Ke druhému čtení vládní předlohy, která zvyšuje poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, se sněmovna nedostala.
