Přihlášky na střední školy bude možné podávat do 20. února

Nahrávám video

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímačkám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc deváťáků. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako loni. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dodal, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.

Rosůlková apelovala na rodiče a uchazeče, aby do systému nevstupovali ihned po jeho otevření. „To, kdy tu přihlášku podáte v období mezi 1. a 20. únorem, kdy přihlašování končí, nehraje žádnou roli u přihlašovacího řízení ani u výsledků,“ vysvětlila.

Uchazeči budou moci i letos podávat přihlášky elektronicky přes systém DiPSy, papírově s podporou elektronického systému nebo čistě papírovou formou. Stejně jako v minulém školním roce si mohou žáci podat až pět přihlášek, z toho tři do oborů bez talentové zkoušky a dvě do těch s talentovou zkouškou. Za přijímací řízení i elektronický systém přihlašování je zodpovědný Cermat.

Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o maturitní obory, s výjimkou oborů s talentovou zkouškou a sportovní gymnázia, skládat pro čtyřleté obory v pátek 11. dubna a v pondělí 14. dubna. Uchazeči o obory šestiletých a osmiletých gymnázií budou konat zkoušky 15. a 16. dubna, vyplývá ze sdělení resortu školství.

U oborů s talentovou zkouškou si v tomto školním roce podávají žáci nově přihlášku spolu s ostatními, a nikoliv do konce listopadu, jak tomu bylo v minulém školním roce, vyplývá z informací na webu ministerstva. Posouvá se i termín talentových zkoušek, žáci je budou dělat ve stejnou dobu jako školní přijímací zkoušky, tedy v období od 15. března do 23. dubna.

I letos si mohou všichni uchazeči testy zdarma vyzkoušet a procvičit v aplikaci TAU. Na konci ledna si budou moci deváťáci díky projektu ve spolupráci s ministerstvem vyzkoušet přijímací zkoušky nanečisto. Žáci si tak budou moci testy projít ještě před podáním přihlášek. „Toto je projekt, který by měl opravdu všem deváťákům umožnit zkusit si přijímačky nanečisto. Je to čistě v režii základních škol. My jim poskytneme zkušební dokumentaci ke stažení v pátek 24. ledna a termín jednotného testování by měl být 28. ledna,“ popsala Rosůlková.

Zatloukal informoval o novinkách na informačním portálu Vzdělávání v datech, který by měl rodičům a žákům při výběru konkrétní střední školy a oboru pomoci. „Jsou na něm k dispozici data, která se týkají uplynulého školní roku, jsou tam otevírané kapacity všech středních škol ve všech oborech, které nabízí, a jsou tam uváděny počty přihlášek podle jednotlivých priorit,“ popsal. Portál nabízí také informace o minimálních a průměrných úspěšnostech žáků při přijímačkách z češtiny a matematiky.

Nahrávám video

Počet uchazečů podle odhadů přesáhne sto tisíc

Loni se podle dat ministerstva z května hlásilo v prvním kole přijímaček na střední školu více než 99 tisíc deváťáků, a to včetně oborů, ve kterých nekonali jednotnou přijímací zkoušku. Letos by podle kvalifikovaných odhadů resortu mělo jít k přijímacím zkouškám na střední školy 102,5 tisíce deváťáků. Počet zájemců o středoškolské studium předpokládá ministerstvo na více než 111 tisíc, z toho zhruba devět až deset tisíc zájemců se bude zřejmě hlásit odjinud než ze základní školy, napsalo ministerstvo na webu. Do odhadu nejsou započítaní uchazeči o studium na víceletých gymnáziích.

K jednotné příjímací zkoušce na střední školy se loni přihlásilo více než 121 tisíc uchazečů, na čtyřleté maturitní obory a obory nástavbového studia si podalo přihlášku asi 94 tisíc zájemců. Zájem o některé obory, jako jsou gymnázia, v minulých letech například v Praze výrazně převyšoval nabídku míst. Poptávka se lišila regionálně.

O současné nabídce bude mít ministerstvo podle Beka informace až ve chvíli, kdy školy doplní kapacity do systému pro přijímací řízení DiPSy. „Tam teprve uvidíme, o kolik se podařilo navýšit kapacitu zejména tam, kde chyběla,“ konstatoval. Ministerstvo podle něj dělá vše pro to, aby žádosti zřizovatelů o zápis do rejstříku byly vyřízené včas. Střední školy nahrávají do systému DiPSy kritéria přijímacího řízení a nabízené kapacity pro první kolo přijímacích zkoušek do konce ledna.

K 30. září 2024 byly kapacity středních škol ve všech ročnících v Česku 691 585 míst. Žáků středních škol je podle odhadů zhruba 480 až 500 tisíc, uvedlo ministerstvo na webu.

Zásadnější změny lze podle Beka čekat až v budoucnu

Výraznější změny v přijímacím řízení očekává ministr školství až v budoucnu. „Předpokládáme, že některé drobnější změny nastanou až od dalšího roku na základě novelizace školského zákona, která je teď projednávána ve sněmovně. To by měly například zaniknout hybridní přihlášky, které se ukazují jako málo využívané,“ nastínil.

Zásadnější změna podle Beka nastane až ve chvíli, kdy bude implementován vzdělávací program pro základní školy, budou jasné rámcové vzdělávací programy pro střední školy a dokončena revize oborové soustavy středních škol. „To je přesně ta chvíle, kdy má nastat nějaká zásadnější koncepční změna přijímacího řízení. Ať už je to často zmiňovaný možný přesun konání testů na základní školy, nebo možnost jejich opakovaného skládání,“ zmínil Bek, podle něhož je třeba jít krok za krokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...