Fond odolnosti podpoří psychiku studentů i akademiků Univerzity Karlovy

Nahrávám video

Univerzita Karlova (UK) založila fond určený k podpoře psychického zdraví a odolnosti studentů a akademických pracovníků. Fond téměř rok po střelbě na filozofické fakultě naváže na sbírku na pomoc obětem tragické události, která do konce září vybrala 88,1 milionu korun. Peníze budou směřovat i na Centrum resilience Univerzity Karlovy, které dbá na budování bezpečného prostředí.

„Podporuje projekty, které nejen pomáhají překonat následky tragédie, ale také předcházet podobným situacím,“ uvedla pro ČT mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá. Na Fond odolnosti může přes web Univerzity Karlovy přispět kdokoli.

Jedním z projektů, které bude fond podporovat, je Centrum resilience Univerzity Karlovy, jež „poskytuje bezpečné prostředí a podporu pro všechny, kteří se cítí zranitelní nebo potřebují pomoc,“ doplnila Přívětivá.

„Uvědomujeme si totiž, že žijeme v době plné proměn – a umění zvládnout krize a krizové okamžiky možná potřebujeme víc než kdy dřív,“ prohlásil koordinátor Centra resilience UK Jan Tesárek.

Psychologickou pomoc nabízenou univerzitou po útoku podle Tesárka vyhledalo podle odhadů zhruba 6500 osob. Poradny nového centra nabídly až tři tisíce konzultací.

Nahrávám video

Ředitel Nadačního fondu Univerzity Karlovy Tomáš Vokáč označil Centrum resilience UK za jedinečný projekt v rámci České republiky a zároveň zmínil, že na zahraničních univerzitách už je rozšířený.

Rektorka UK Milena Králíčková zdůraznila význam sociálního bezpečí na univerzitě a poděkovala akademickým i neakademickým pracovníkům, kteří na něm pracovali. Centrum resilience UK, které začalo vznikat v létě 2024, není podle dřívějších slov Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty.

Pamětní fondy

Spolu s Fondem odolnosti zřídila univerzita také dva pamětní fondy pojmenované po obětech tragické střelby. Pamětní fond dr. Jana Dlaska se zaměří na podporu studentů severských studií a rozvoj tohoto oboru v Česku. Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové, muzikoložky, bude podporovat studenty hudební vědy a všechny studenty UK, kteří kvůli rodinné tragédii čelí překážkám ve vzdělávání.

Fondy budou také sloužit k podpoře znevýhodněných studentů ve studiu v zahraničí, dodal Vokáč. Pro oba akademiky bylo zásadní, aby studenti měli možnost získávat zkušenosti v zahraničí a rozšiřovat svůj talent, řekla děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.

52 milionů pozůstalým a zraněným

Po tragické střelbě na Filozofické fakultě UK 21. prosince 2023 zemřelo čtrnáct lidí, dalších pětadvacet utrpělo zranění. V reakci vzniklo hned několik sbírek. Ta největší, sbírka Nadačního fondu Univerzity Karlovy, do svého ukončení na konci září shromáždila celkem 88,1 milionu.

Rodinám obětí a zraněným už sbírka rozdělila více než 52 milionů. Přes dva a čtvrt milionu korun poslala sbírka na psychosociální pomoc. „V současné době probíhá třetí fáze pomoci. V rámci ní předpokládáme, že bude z nadačního fondu ještě vyplaceno na zraněné 22,75 milionu a na pozůstalé dvanáct milionů. V rámci podpory psychosociální pomoci předpokládáme ještě vyplacení 1 015 000 korun. Alokace částek se může měnit v závislosti na potřebách dotčených osob,“ vysvětlila Přívětivá.

Uplynulý rok byl podle rektorky Králíčkové pro univerzitu kromě akademických radostí a starostí také hledáním rovnováhy v tom, jak poskytovat pomoc rodinám obětí. „A stejně silně nabídnout pomoc zraněným, umožnit maximu z nich návrat do studia,“ řekla rektorka.

Králíčková také vyzvala zejména média ke klidu a pochopení pro pozůstalé. „Univerzita s nimi samozřejmě ve spojení je,“ dodala. Na tiskové konferenci promítla video s rodiči jedné z obětí Lucie Fríbertové. Rodina letos v listopadu vydala sbírku jejích básní Vlčí poezie.

Ve spolupráci s univerzitou zřídila sbírku na pomoc obětem střelby také platforma znesnaze21.cz. Z vybraných více než sedmi milionů podpořila zahraniční rodinu, které střelec vážně zranil otce. Zbytek převedla platforma podle mluvčí Simony Patelisové právě Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy.

Bezpečnostní opatření

UK rok po útoku na filozofické fakultě postupně zavádí různé druhy bezpečnostních opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Vzniká například krizový a svolávací systém.

„Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla rektorka Králíčková. Dodala, že při nedávném cvičení na Právnické fakultě UK se při předávání informací bezpečnostní plán osvědčil.

Některé budovy univerzity, zejména starší, se podle Králíčkové fyzicky zabezpečit – třeba instalací turniketů u vchodu – nedají. Přímo na filozofické fakultě se podle děkanky Lehečkové chystají úpravy vrátnice. „Velmi podstatné je, že součástí připravenosti jsou školení a nácviky,“ doplnila děkanka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 34 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...