Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.
„Rozšířili jsme okruh lidí, kteří mohou odejít do důchodu předčasně bez krácení. Patřit mezi ně budou všichni pracující z kategorie 4 a ti z kategorie 3, kteří jsou v práci vystaveni celkové fyzické zátěži, vibracím nebo zátěži teplem či chladem,“ uvedl Jurečka s tím, že tyto podmínky teď splňuje celkem 118 921 lidí.
Princip je podle Jurečky postaven na konkrétních odpracovaných směnách. „Pokud takový člověk odpracuje 2200 směn, bude moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve. Když to zjednoduším, tak je to zhruba doba deseti let. Následně, pokud bude mít odpracováno 4400 směn, tak to bude 30 měsíců, tedy o 2,5 roku dříve a poté za každých 74 odpracovaných směn, to bude o jeden měsíc. Maximálně však doba šedesáti měsíců možný dřívější odchod,“ vysvětlil Jurečka a dodal, že souběh práce a výplaty důchodů je možný.
V případě náročných profesí zmínil, že nelze také paušalizovat. „Protože vždy se to posuzuje na konkrétní danou pracovní pozici, ale bude to například výčet zdravotních sester se specializací, kde bylo vyhodnoceno, že je zde například fyzická zátěž, nebo osob, které pracují v osobní péči či v sociální oblasti,“ dodal a zmínil také příslušníky hasičského záchranného sboru i jiných jednotek, pracovníky v lesnictví, kováře, skláře nebo ty, kteří obsluhují důlní zařízení.
„To je ukázka konkrétních profesí, u nichž na těch pracovištích je předpoklad, že tato rizika jsou,“ dodal.
Zaměstnavatelé už teď musí lidi s rizikovou prací nahlásit hygienikům. Pracovníci se evidují v registru. Údaje o nich vede i firma, musí je mít za posledních deset let. Zaměstnavatelé by měli za pracovníky v náročné profesi platit vyšší sociální odvody o pět procent. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc.
Mezi rizikové faktory patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Resorty zdravotnictví a práce se shodly na čtyřech rizicích, která by měla hrát roli pro přiznání dřívější penze. Má to být fyzická zátěž, chlad, teplo a vibrace.
Podle návrhu reformních změn by se také měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně. Postupně se má snížit výpočet nových důchodů, zohledňovat se při něm má menší část výdělku.
Minimální penze by měla odpovídat dvaceti procentům průměrné mzdy. Nyní je to deset procent a k tomu 770 korun. Zavést by se mohl sdílený základ manželů pro výpočet penze. Výchovné by mělo zůstat na třetí a další dítě, na první dvě děti by se započítával při stanovení důchodu fiktivní výdělek.
Jedním ze zhruba 120 tisíc lidí, kteří by měli mít možnost odejít do důchodu dřív, aniž by jim stát snižoval penzi, je Vincent Matilčák pracující jako koksař v Liberty Ostrava. Momentálně je sice koksovna v útlumu, Matilčák je v ní ale zaměstnaný už 36 let.
Často musí pracovat při vysokých teplotách dosahujících až šedesáti stupňů Celsia. „Práce na koksárenských bateriích, jelikož je to venkovní pracoviště, je fyzicky náročná. Máme tu hodně zátěží, (...) v zimě zátěž chladem, v létě teplem,“ popsal.
„Odpočinek a regenerace těla po letech je čím dál těžší, složitější, delší. (...) Neumím si představit, že tu budu pracovat v pětašedesáti letech,“ doplnil Matilčák.
Stárnutí populace a růst důchodů
Jedním z hlavních argumentů pro změny důchodového systému je stárnutí české populace. Lidé se dožívají stále vyššího věku. V roce 2000 připadalo na jednoho seniora pět pracujících, před čtyřmi lety se poměr zmenšil na 3,5 ku jedné. Za čtvrt století budou na jednoho penzistu připadat už jen dva lidé v produktivním věku. Jurečka také podotkl, že mladí nastupují do práce v pozdějším věku.
Také výše důchodů setrvale roste. Za šest let vzrostl zhruba o osm tisíc korun na letošní průměr 20 700. Zatímco spotřebitelské ceny od roku 2018 stouply o 41 procent, průměrná penze se zvýšila bezmála o 67 procent.
I proto se systém penzí propadá. Loni například stát důchodcům vyplatil o 73 korun miliard více než získal na pojistném. Takový schodek nemá v minulých letech obdoby. Propad se nezastavil ani letos. Jen za leden skončil důchodový systém osm miliard korun v minusu. Pokud by se podle Jurečky úpravy neprovedly, v polovině století by deficit dosahoval ročně pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy kolem 350 miliard korun.
Podpora pracujících seniorů
Novela rovněž přináší podle Jurečky důležitý krok, což je podpora pracujících seniorů. „Potřebujeme udělat lepší podmínky pro seniory, kteří odchází do důchodu, mají už starobní důchod, aby nám na trhu práce po nějaký čas zůstávali a neodcházeli, jak se říká ze stoprocentní pracovní aktivity na nulovou pracovní aktivitu,“ podotkl s tím, že současný systém není dostatečně motivující.
„Senior, který pobírá starobní důchod a zároveň pracuje, si musí aktivně požádat jednou za rok, aby mu ten důchod byl přepočten a následně zvýšen, což dělá v průměru kolem 80 korun měsíčního zvýšení důchodu u průměrně pracujícího seniora,“ uvedl Jurečka a zmínil, že se resort rozhodl proces zjednodušit a motivaci nastavit vyšší a rychlejší v čase tím, že odpustí pracujícímu seniorovi platbu 6,5 procenta důchodového pojištění, které odvádí.
„Toto mu zůstane jako benefit k jeho čistému příjmu. U seniora, který má starobní důchod a zhruba mzdu kolem dvaceti tisíc korun, tak měsíční navýšení příjmu bude o 1300 korun a za rok 15 600. Když se podívám na seniora, který má příjem čtyřicet tisíc, tak to bude o 2600 korun měsíčně navíc, a je to poté 31 tisíc korun, tedy zhruba jeden měsíční příjem navíc tomu seniorovi zůstane,“ podotkl Jurečka.
Vláda by pak mohla normu projednávat za čtyři až pět týdnů. Podle plánu by sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident.
Podle Juchelky není vymezení čtyř faktorů dostačující
Opozice má k zákonu výhrady. Podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Aleše Juchelky není vymezení čtyř rizikových faktorů dostačující. „Já bych potřeboval, což jsme požadovali po ministerstvu práce a sociálních věcí, hlubší analýzu a vím, že to říkaly i některé svazy, například Svaz průmyslu a dopravy. Tedy to, jakým způsobem tyto změny zamávají nejen s pracovním trhem, ale i se samotnými zaměstnanci,” uvedl Juchelka.
„V kategorii číslo tři je až 450 tisíc lidí a v tuto chvíli se to má týkat nějakých 118 900 lidí, kteří by mohli odejít bez jakéhokoliv krácení do předčasných důchodů, takže já se domnívám, že tam bude ještě velká tenze v tom, které další zaměstnanecké kvalifikace by tam měly být, například z hlediska prašnosti,“ uvedl Juchelka s tím, že bude čekat na setkání MPSV s odbory a zaměstnavatelskými svazy.
O plánu úpravy předčasných odchodů do důchodu pro náročné profese a o tom, jak změny penzí ovlivní praxi, budou zástupci ANO jednat v úterý s prezidentem Petrem Pavlem. Juchelka považuje za důležité se dozvědět, kam úpravy důchodů připravené vládou ve třech vlnách parametrických úprav míří.
Šafránková: Jde o polovičaté řešení
Poslankyně SPD a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Lucie Šafránková zmínila, že jde o polovičaté řešení. „My jsme říkali, že by tam měli spadat i pracovníci celé 3. kategorie, nicméně je tady důležité posouzení odborníků na pracovní lékařství a také odborníků z hygieny, kteří stanovují jednotlivé profese do kategorií,“ podotkla. Návrh, který představil Jurečka s dodatkem, že se bude výčet profesí v kategoriích dále rozšiřovat, je podle ní polovičaté řešení.
„Mělo to být představeno už v minulém roce ještě předtím, než pan ministr přišel s novelou o důchodech, tak předtím měly být náročné profese jasně definované a byly to jeho sliby, na které nedošlo a nyní se ukazuje, že opět to není zcela dodělané. Hnutí SPD bude podle ní požadovat studie, na základě kterých byly vybrány dané čtyři rizikové faktory a bude se ptát, proč tam nebyla další rizika, například psychická zátěž či pracovaní poloha.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy chce vypracovat další studie
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar vítá debatu a kroky o tom, jak řešit situaci z hlediska příjmů a výdajů důchodového systému. „Je to odpovědné. Je dobře, že to není podle hesla: po nás potopa.“ Je podle něj vidět inspirace nejen tím, co se už zavedlo, ale i systémy v okolních zemích, například v Rakousku.
„Čtvrtá kategorie náročných profesí je transparentní a předvídatelná,“ podotkl. U třetí je ale podle něj velké spektrum možných scénářů. „Musíme se obávat toho, abychom to neudělali tak, že na konci budeme překvapení, že to není úplně dobře,“ dodal a zmínil, že u třetí kategorie je potřeba vypracovat další studie, například v případě čtyř daných rizikových faktorů, aby bylo jasné, kterých sektorů se to může týkat.
Vopátek: Systém se změnami komplikuje
„Je to ve své podstatě parametrická důchodová reforma, není to reforma systémová, (...) není tu hlubší propojení se třetím pilířem nebo debata o povinném druhém pilíři,“ uvedl Jiří Vopátek z Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Politici podle něj tvoří reformy tak, že změny, které jsou pro občany negativní a hůře se politicky prodávají, doplní i změnami pozitivními, které jsou více vidět, jako je například problematika náročných profesí. Ty změny, které mají směřovat k udržitelnosti důchodového systému, jsou pak ale upozaděny, podotkl.
Dodal, že systém se změnami také komplikuje. „To, aby si občan v důchodovém zákonu přečetl to, co jak se ho konkrétně bude týkat a co na něj bude dopadat, to vyžaduje opravdu expertní znalost,“ dodal.
Podobně se pro ČT24 vyjádřil i sociolog Petr Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Myslím, že to bude všechno složité prokazovat. Už teď mnozí zaměstnanci, když mají před důchodem, řeší to, že ne všichni zaměstnavatelé je nahlásili a tak dál,“ zmínil s tím, že nyní administrativa ještě přibude. Zároveň dodal, že nynější návrh je asi jedinou možností, která se nabízí. Podotkl také, že zatím nejsou k dispozici veřejná data ani analýzy, ze kterých ministerstvo vycházelo, na což bude podle něj reagovat i opozice.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek pro ČT24 zmínil, že z ekonomického pohledu je nutné vzít i kroky, které tomu pátečnímu předcházely. „Jako celek ty změny výrazně pomohly snížit problém v důchodovém systému, který nás za několik desetiletí čeká. Současné vládě se vytýká spousta věcí, ale v oblasti penzí odpracovala to nejdůležitější a ty změny z ekonomického pohledu lze hodnotit jednoznačně pozitivně,“ uvedl s tím, že jde o maximum dosažitelného.
Samek: Do budoucnosti jsou dvířka otevřená
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek vnímá negativně, že podle navrhované novely nebudou mít nárok na předčasný důchod všechny profese ze třetí kategorie. „Je to kompromis, který neuspokojí všechny strany,“ řekl v pořadu 90' ČT24. „Do budoucnosti jsou dvířka otevřená,“ poznamenal ale s tím, že nárok na předčasnou penzi by rád rozšířil třeba i na osoby pracující s chemickými látkami. Pro odbory je podle něj důležité, aby se ohledně důchodů pro náročné profese něco začalo dělat.
Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel má návrh za poměrně dobrý. „Ta cesta přes faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, je správná. A zároveň kvituji s povděkem, že je to doplněno vyšším pojistným, to znamená, že ten dřívější odchod do důchodu bude krytý dodatečnými příjmy,“ prohlásil.
Dodal, že dle jeho názoru v důsledku dřívějších penzí nehrozí nedostatek pracovníků. „Nebude to jednorázový nápor, k odchodům bude docházet v určitých fázích,“ řekl. Významnější je prý pak to, že se na českém trhu kvůli stárnutí populace bude snižovat nabídka a tím i potřeba více pracovníků.
