Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.
Terminál ve Stade umožní dovážet a zplyňovat zkapalněný zemní plyn. Později bude podle ČEZu možné terminál přeměnit na dovoz a zpracování klimaticky neutrálního amoniaku, ze kterého se může vyrábět zelený vodík, jak dodal ministr financí Zbyňek Stanjura (ODS).
Terminál bude fungovat od roku 2027, vláda spolu se skupinou ČEZ v něm zajistila k dispozici kapacitu dvě miliardy kubických metrů plynu ročně, což je více čtvrtina současné roční spotřeby, uvedl Fiala na tiskové konferenci. Firma podepsala s provozovatelem smlouvu na patnáct let s možností prodloužení až na 25 let. Terminál staví německá Hanseatic Energy Hub.
Premiér zdůraznil význam investice do terminálu jako posílení energetické bezpečnosti země. „Řadu konkrétních kroků jsme už udělali, teď přidáváme další důležitý dílek do mozaiky. Společně s nákupem plynových zásobníků a plynového vedení tím zásadně zvyšujeme možnost dopravy a skladování zemního plynu od spolehlivých dodavatelů,“ řekl Fiala. „Musíme spolupracovat s dalšími zeměmi,“ dodal s tím, že to Česku umožňuje získávat bezpečnou energii za přijatelné ceny.
Bez závislosti na Rusku
Podle vlády současné kapacity na LNG pomohly výrazně snížit závislost země na dodávkách plynu z Ruska. Letos tato závislost prý klesla na nulu. „Dnes prakticky ruský plyn nepotřebujeme a teď děláme další krok k tomu, abychom dlouhodobě byli zajištěni z hlediska potřeb plynu pro Českou republiku,“ řekl Fiala.
Také podle šéfa týmu LNG ze skupiny ČEZ Davida Viduny jsou LNG terminály naprosto klíčové, aby se Evropa zbavila závislosti na Rusku. „A vlastně je to jeden z klíčových nástrojů toho, aby se diverzifikovaly dodávky do Evropy,“ řekl v Byznysu ČT24.
Pokles cen až o čtvrtinu
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uzavřelo se skupinou ČEZ podobnou zajišťovací smlouvu, jaká platí pro terminál v nizozemském Eemshavenu. „Podíl v terminálu ve Stade nedaleko Hamburku má navíc výhodu v podobě toho, že je blíž než terminál v Nizozemsku. Dodávaný plyn tedy poteče přes méně hranic, což sníží poplatky za jeho dopravu do Česka,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Síkela také ujistil, že plynu bude v příštích měsících dostatek. Tuzemské zásobníky jsou podle něj naplněny výrazně více než v minulých letech. „Nyní máme rekordní zásoby plynu, máme o 850 milionů kubíků víc, než tomu bylo třeba v roce 2021 touto dobou. A ten rozdíl odpovídá jednomu měsíci zimní spotřeby. A to je v zimě, věřte mi, velmi důležité,“ poznamenal.
To vše pomáhá zároveň tržním cenám plynu, které by podle ministra měly v příštím roce na trhu dál klesat – podle odhadů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) až o čtvrtinu.
Technické aspekty
Německý terminál bude na rozdíl od toho v Nizozemsku, který je plovoucí, na pevnině. Měl by tak mít mít výhodu ve větší kapacitě a možnosti rychlejší vykládky a zplyňování. „Pevninské terminály postupně nahradí ty dočasné plovoucí, a tak jsme od počátku usilovali o získání dlouhodobé kapacity i v některém z připravovaných pevninských terminálů. Ještě před nedávnem jsme se na trhu LNG vůbec nepohybovali, ale za poslední rok a půl jsme získali řadu zkušeností, na které teď navážeme,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Připomněl, že ČEZ má pronajatou kapacitu v terminálu v Eemshavenu do září 2027, získání kapacit v Německu tak umožní v dodávkách LNG plynule pokračovat i poté.
Součástí terminálu ve Stade, který vznikne na místě současného plovoucího terminálu, budou také zásobníky na LNG. Dalšími nájemci zařízení jsou německé společnosti EnBW a SEFE. Celková kapacita terminálu je 13,3 miliardy metrů krychlových plynu za rok.
Další smlouvy
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Třešňáka (Piráti) jde o krok, který je zásadní pro další rozvoj. „Pro dekarbonizaci českého průmyslu a české energetiky a v souvislosti s dalšími kroky, které ministerstvo průmyslu učinilo v těch posledních měsících, jako byl například nákup zásobníků RWE Gas Storage nebo i přepravních tras Net4Gasu, to tvoří jeden integrální celek pro zvýšení energetické bezpečnosti České republiky,“ řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích.
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) souhlasil, že šlo o nezbytný krok, je ale jen jedním z mnoha. „Rozhodně není dostatečný. Naše nezávislost není finálně vyřešena,“ upozornil. Podle něj je potřeba se zabývat i otázkou plynu vedeného klasickým potrubím z Norska. Otázkou je podle něj i cena suroviny. „Kolik nás bude stát,“ podotkl. Kolovratník se také ohradil proti výtkám současného kabinetu vůči minulým vládám. „Kdy oni říkají, že předchozí vlády všechno zanedbaly,“ připomněl.
Podle Třešňáka není vyloučeno, že může dojít k prodloužení smlouvy u terminálu v Nizozemsku. Věří, že tamní společnost bude dál investovat. „A buď prodlouží, nebo nabídne prodloužení kapacity tohoto terminálu, nebo možná vystaví i nový,“ řekl. Terminál ve Stade bude podle Třešňáka spojenou nádobou pro hledání dlouhodobé smlouvy. „Protože pokud chceme zajistit skutečně energetickou bezpečnost s delším výhledem, potřebujeme získat delší kontrakt k té surovině samotné. A právě k tomu bude sloužit i tato kapacita na patnáct plus deset let možné opce,“ dodal.
Zásoby plynu
„Je to nezbytné. To je první závěr. A není to dostatečné, to je druhý závěr,“ komentoval pro ČT akvizici vlády poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. Česko by mělo mít celou roční spotřebu plynu, tedy asi sedm miliard kubíků, v dlouhodobých kontraktech. „V současné době jsou tři v rukou ČEZu a další dvě nabydou, což je celkem pět. Nevím, jak dopadl kontrakt s Norskem, který je projednáván, nicméně pokud by se podařilo obnovit kontrakt, který jsme mívali na tři miliardy, tak v takovém případě mohu říci, že Česká republika je plně sanována bezpečným způsobem zemním plynem,“ vysvětlil.
Pokud se norský kontrakt obnovit nepodaří, musí zbylé miliardy kubíků zajistit jinde. Ludvík dodal, že zde může uspět společnost Pražská plynárenská, která nejspíše začíná jednat s USA o asi jedné miliardě kubíků plynu, což by spotřebu odběratelů společnosti v Praze a okolí uspokojilo asi ze šedesáti až sedmdesáti procent, řekl. „Zbytek se dá samozřejmě dokoupit na burze, ale ta je vždy s takovým malým otazníkem,“ doplnil.
Analytici: Otázkou je cena
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala se stát v posledních týdnech ukazoval spíše jako zmatený investor, pronájem kapacity LNG terminálu však hodnotí jako mimořádně správný krok, který zabezpečí přístup ke klíčové surovině. „Pro českou energetiku to znamená vyšší jistotu o zajištění energií pro domácí průmysl, energetiku a domácnosti. Jednoznačně správně pro domácí energetiku,“ pochválil Dohnal. Odhady cenových parametrů obchodů nemá. „Jen předpokládám či doufám, že ČEZ vedle firem EnBW a SEFE pořídil kapacitu za srovnatelnou cenu a i připočtením plateb za transport přes Německo bude cena atraktivní či aspoň akceptovatelná,“ dodal.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je dobrou zprávou, že vláda posiluje dlouhodobou energetickou bezpečnost země. „Dnes už je takřka jisté, že se bez rostoucího objemu plynu při výrobě elektřiny v následujících letech kvůli odchodu od uhlí neobejdeme,“ poznamenal. Polemizoval však s tvrzením, že jde zároveň o omezení závislosti na ruském plynu, protože ruský plyn se ve formě LNG dováží i do evropských terminálů.
„Bohužel vláda nezveřejnila finanční aspekty zajištění nové kapacity. Dle mého názoru jde ale o zásadní informaci, abychom mohli soudit, zda je zajištění kapacity v terminálu Stade takovým úspěchem, jak nám vláda tvrdí,“ řekl dále Tyleček. Zároveň je podle něj otázkou i ekologičnost projektu. V této souvislosti připomněl výsledky některých studií, podle nichž je LNG z pohledu emisí horší než spalování uhlí. „Je tedy otázkou, jestli se nesnažit o změnu mechanismu, který učiní toto fosilní palivo v Evropě během několika následujících let nekonkurenceschopné,“ doplnil.
Terminály v Německu a Polsku
Podle Síkely stát jedná i o dalších zdrojích plynu ze zahraničí. Možností je pronájem dalších terminálů v Německu nebo Polsku. Stát se zároveň podle ministra nevzdává možnosti prodloužit pronájem kapacit v Eemshavenu. „Pokud budou tyto kapacity nabízeny i nadále, tak budeme uvažovat o prodloužení, protože jsme spokojený klient,“ řekl. Nizozemský terminál by se podle něj měl přebudovat na vodíkový.
Vedle LNG terminálů má Česko podle Síkely zájem také o plyn, který by do země vedl potrubím, například z Norska. „Jednáme s několika možnými dodavateli,“ uvedl ministr. Stát má podle něj pro tuto možnost připraveno několik variant toho, jak by tyto dodávky fungovaly. Nabízí se například další spolupráce s polostátním ČEZem nebo opět varianta státního obchodníka.
Do budoucna je podle Síkely cílem, aby Česko mělo část dodávek plynu zajištěnou v dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých kontraktech.
Obavy z růstu cen energií
Část firem a domácností se nyní obává, aby ceny energií příští rok znovu výrazně nerostly – hlavně kvůli navýšení regulované složky. Konečné rozhodnutí vydá Energetický regulační úřad příští týden. Možné vyšší ceny energií kritizuje opozice i oborové svazy. „Vláda úplně nepochopila, co se v Evropě odehrává. Že Evropa v té globální soutěži má už tak téměř dvojnásobnou cenu komodity. Určité segmenty přímo vytlačujeme z trhu a v podstatě dáváme najevo, že s nimi nepočítáme,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
„Je naprosto nepřípustné, aby v současné době vláda převáděla platby za obnovitelné zdroje energie a do značné míry i za distribuci a přenos na spotřebitele a na firmy. Vláda má celou řadu nástrojů, jakým způsobem si v tomto pomoct, může využít zdrojů z emisních povolenek,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Podle zástupců vlády ale takový postup možný není, nelze také přikazovat něco ERÚ. „Energetický regulační úřad je nezávislá instituce, to není tak, že vláda řekne snižte, zvyšte a Energetický regulační úřad to udělá. Lidé a firmy by platili méně, kdyby předcházející vlády nezanedbaly energetickou bezpečnost,“ uvedl Fiala.
Podle Síkely by měla regulovaná složka nakonec zdražit o něco méně – klesnout by měly původně navrhované platby za systémové služby. Podařilo se snížit náklady přenosové soustavy. „Jenom toto snížení, třeba ty tři miliardy, znamená pro firmy zhruba padesát korun na megawattu minus, což u některých firem je proti tomu původnímu návrhu úspora v desítkách milionů korun. Ale tím samozřejmě nezakrývám, že některým se to může zdát málo,“ řekl.
