Nejvyšší soud zrušil rozsudek vyřčený před 37 lety nad ženou, která tehdy při domovní prohlídce osočila příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Ti svým postupem vyděsili její dceru. Žena skončila před soudem pro údajný útok na státní orgán a rozsudek zněl: tři roky ochranné léčby na psychiatrii. Justice případ otevřela poté, co ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala stížnost ve prospěch odsouzené.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti ministryně spravedlnosti na porušení zákona a zrušil někdejší rozsudek Okresního soudu v Příbrami. Soudci souhlasili s Benešovou a také Nejvyšším státním zastupitelstvím, že se žena kritickým výrokem na adresu členů Sboru národní bezpečnosti, kteří u ní prováděli domovní prohlídku, nedopustila trestného činu. Podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Josefa Mazáka se trestný čin skutečně nestal.
Při domovní prohlídce, která proběhla v červenci 1983, chtěli esenbáci najít literaturu Svědků Jehovových. Advokát ženy a člen této náboženské společnosti Lubomír Müller upřesnil, že ji našli a zabavili stejně jako magnetofonovou kazetu s nahrávkou biblické dramatizace. Materiály hledali příslušníci sboru i v zásuvce s dětskými knihami, což rozplakalo dceru ženy, u které prohlídku prováděli. Rozrušená matka v té situaci označila členy SNB za „novodobé gestapo“.
Za impulzivní výrok se hned omluvila, přesto ji dovedli před soud. Podle obžaloby se dopustila útoku na státní orgán. Znalci v odborném posudku nezjistili žádnou duševní chorobu v pravém slova smyslu, ženu však označili za neurotičku se sklonem k psychosomatickým poruchám. Tvrdili, že bez léčby by mohla být nebezpečná. Soud poté obžalované nařídil ambulantní psychiatrické léčení, které trvalo do roku 1986.
Podle stížnosti Marie Benešové již samotná prohlídka zaměřená na náboženskou literaturu představovala zásah do svobody vyznání a náboženství. Tu formálně zaručovala jak tehdejší ústava, tak mezinárodní úmluvy.
