Zemřel Luboš Dobrovský. Po revoluci zodpovídal za obranu Československa, kvůli Krymu kritizoval Rusko

Nahrávám video

Zemřel Luboš Dobrovský. Disidentovi, novináři, porevolučnímu ministru obrany, později kancléři prezidenta Václava Havla či velvyslanci ČR v Rusku bylo 87 let. V posledních letech ostře kritizoval politiku Putinova Ruska, v roce 2014 podepsal výzvu vládě k tvrdšímu postupu.

„Byl mimořádný především svou nesmlouvavostí, do které vkládal mimořádnou energii, kterou měl od přírody a kterou si udržel téměř až do konce. Bylo velmi riskantní dostat se s ním do neshody nebo se s ním přít. On se uměl přít se vší přesvědčivostí, kterou byl schopen,“ poznamenal ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Zdůraznil, že se Luboš Dobrovský těšil velkému respektu svého okolí.

Luboš Dobrovský se narodil jako Luboš Hammerschlag 3. února 1932 v Kolíně. Jak sám popsal v rozhovoru s Karlem Hvížďalou, jeho prarodiče se do Čech dostali z různých míst, jedna babička byla sudetská Němka, druhá maďarská Židovka, dědeček Čech a druhý německy hovořící Žid.

Otce Luboše Dobrovského odvlekli Němci za války do koncentračního tábora, kde zahynul, matku a syny tak tragický osud nepotkal, protože se rodiče nechali formálně rozvést. Po válce rodina přijala jméno druhého manžela matky, důstojníka československé armády.

Pod jeho vlivem se Luboš Dobrovský na konci 40. let přihlásil na vojenskou akademii, ale záhy z ní byl vyloučen. Podle jeho slov proto, že se nevlastní otec „zásadně nepohodl“ s Bedřichem Reicinem, šéfem vojenské rozvědky, který pomáhal likvidovat nekomunistické důstojníky. 

Dobrovský nakonec vystudoval rusistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě a absolvoval i Pedagogickou fakultu, v 50. letech krátce učil, po roce 1960 pracoval v Československém rozhlasu. „Dovedl mě sem můj spolužák Jirka Dienstbier,“ vzpomínal. V letech 1967 a 1968 byl zpravodajem z Moskvy, kde pobýval i 21. srpna.

Luboš Dobrovský a Jiří Dienstbier ve Varšavě při podpisu protokolu o pozastavení platnosti dohod v rámci Varšavské smlouvy a o zrušení její vojenské organizace a struktur
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Po podpisu Charty myčem výloh

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa musel odejít z Moskvy, a pak i z Vinohradské ulice, nejprve do časopisu Plamen, ale nakonec již nemohl psát, a šel dělat skladníka do Památníku písemnictví. V roce 1970 také Dobrovského vyloučili z KSČ, jejímž členem se stal ve druhé polovině 60. let.

„Byla to moje chyba, neměl jsem tomu doporučení podlehnout,“ hodnotil sám později své členství.

Jeho situaci v očích režimu ještě zhoršil podpis Charty 77. Pracoval pak jako myč výloh. Zároveň byl činný jako samizdatový autor, mimo jiné překládal z ruštiny a polštiny a redigoval Kritický sborník a později samizdatové Lidové noviny.

Situaci změnila až revoluce. Bezprostředně po ní pracoval Luboš Dobrovský jako náměstek na ministerstvu zahraničí a byl u vzniku Visegrádské skupiny, kterou ovšem viděl jako dočasné řešení.

Poté se stal ministrem obrany ve druhé vládě Mariána Čalfy (v letech 1990 až 1992), v této funkci byl například u zrušení Varšavské smlouvy. Následně byl jmenován druhým ze čtveřice kancléřů prezidenta Václava Havla.

Luboš Dobrovský po svém jmenování mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Rusku v rozhovoru s Ivanem Medkem, který jej zároveň vystřídal ve funkci kancléře prezidenta republiky
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Kancléřem a velvyslancem

Prezidentskou kancelář převzal od Karla Schwarzenberga v létě 1992, jen pár dnů před Havlovou rezignací z funkce posledního československého prezidenta. Šéfem hradní kanceláře ale zůstal Dobrovský až do roku 1996, kdy jej vystřídal Ivan Medek.

Luboš Dobrovský poté odjel do Moskvy, kde setrval čtyři roky jako český velvyslanec. V roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

V roce 2002 obdržel Luboš Dobrovský z rukou prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Zdroj: René Volfík/ČTK

I v posledních letech se ale vyjadřoval k politice. Velmi kritický byl ke směřování Ruska pod vedením Vladimira Putina. Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, adresoval tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis s výzvou k tvrdému postupu vůči Moskvě.

Spolu s dalšími exministry Martinem Bursíkem a Michaelem Kocábem žádali například to, aby Česko přestalo Rusům vydávat víza nebo zmrazilo konta ruských občanů v ČR „s cílem prověřit legálnost těchto vkladů“. Sobotka ale takový postup odmítl.

Již před anexí Krymu řekl Dobrovský, že „změny, jaké provedl v zájmu posílení vertikály moci Putin, nemají v demokratickém světě co dělat“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kritický ale byl Luboš Dobrovský i k vrcholným představitelům současného Česka. Premiéra Andreje Babiše nazval „hrozbou“ pro bezpečnost země a obrannou politiku, a to v době, kdy mu Babiš, respektive bezpečnostní rada státu, chtěl udělit cenu za práci v oblasti bezpečnostní politiky. V rozhovoru pro ČTK také prohlásil Babiše a prezidenta Miloše Zemana za „dva nebezpečné nepřátele demokracie“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...