Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek na zámku v Lánech setká s premiérem Petrem Fialou (ODS). Chce s ním projednat mimo jiné možnost vydání výjimek pro Čechy, aby mohli bojovat na Ukrajině. Chce si také vyžádat stanoviska ministerstva obrany a zahraničí. Čechům, kteří by bojovali v cizí armádě bez povolení, hrozí až pět let vězení.
„V souvislosti s otázkou účasti českých státních příslušníků na obraně Ukrajiny si pan prezident vyžádá stanoviska zainteresovaných ministerstev (obrany, vnitra a zahraničí) a o věci bude hovořit ve čtvrtek v Lánech s předsedou vlády Petrem Fialou,“ avizoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. „V principu se pan prezident k této záležitosti staví příznivě,“ dodal.
Žádosti zpracovává ministerstvo obrany ve spolupráci s resorty vnitra a zahraničí, prezident je ale musí schválit. Čechům, kteří by bojovali v cizí armádě bez povolení, hrozí až pětileté vězení.
O úpravě pravidel by už ve středu mohl začít jednat Senát. Podle chystané novely by měla dostat větší pravomoci vláda. „Řekli bychom, že v armádě, kterou označí vláda svým nařízením, je možné sloužit,“ vysvětlil předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska.
„Kdyby se někdo rozhodl tam jet, tak to určitě nebude s naší pomocí, protože my české zákony neporušujeme,“ zdůraznil velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis.
Na Ukrajině by mohly chtít bojovat stovky Čechů
Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda odhadl, že na Ukrajinu by chtělo odjet několik set Čechů. Evropské hodnoty se podle něj snaží o koordinovaný postup, a zájemce o pomoc Ukrajině proto vyzval k registraci. Společně by poté mohli například požádat Zemana o udělení výjimky. Variantou je humanitární pomoc na území Ukrajiny nebo například pomoc na Slovensku, řekl Janda.
„Uvidíme v dalších dnech, jak se to vyvine, jestli to bude koordinovaná iniciativa, která bude žádat prezidenta o výjimku, aby ti lidé mohli legálně odjet bojovat, anebo zdali bude snaha, aby ti lidé odjeli pomoct s humanitární prací na východní Slovensko, k tomu samozřejmě žádný souhlas není potřeba,“ řekl Janda.
K zapojení do obrany Ukrajiny vyzval zahraniční dobrovolníky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Některé země již službu v ukrajinské armádě svým občanům umožnily, například Dánsko nebo Lotyšsko.
Fiala chce od prezidenta jasné stanovisko
Premiér Fiala řekl, že chce od prezidenta vyjasnit, nakolik bude ochoten povolovat účast občanů České republiky v bojích na Ukrajině. Podle něj také úřady nemají informace o počtech lidí, kteří by do bojů odejít chtěli.
Fiala zdůraznil, že téma účasti v bojích na Ukrajině není jednoduché, a to i ústavně, politicky, ekonomicky, právně. „Všechny, kteří chtějí pomoct, prosím, aby to udělali prostřednictvím humanitárních organizací,“ odpověděl několikrát na dotaz novinářů.
Připomenul, že podle českého práva je zapojit se do bojů nepřípustné, výjimku může udělit prezident. V případě Ukrajiny to ale není stejný případ, jako když někdo žádá prezidenta o vstup do irské armády, vysvětlil. Řekl také, že žádné silné výroky od něj nelze v tomto smyslu čekat. Je podle něj třeba téma probrat na politické scéně a vyčkat i na to, kolik zájemců o účast v bojích na Ukrajině bude.
S individuálními případy, aby dotyční nebyli potrestáni, by premiér souhlasil. „Pokud se mne ptáte, jestli prezidentovi doporučím, aby v individuálních případech byl shovívavý a umožnil to, aby nedocházelo k potrestání těch lidí, na to bych odpověděl, že ano,“ uvedl Fiala. „Pokud to má česká vláda nebo stát kolektivně umožnit, to je tak nesmírně složitá otázka, že na to vám odpověď teď nedám, protože by byla nezodpovědná,“ je přesvědčen Fiala.
Premiér se po svém jmenování dohodl se Zemanem na pravidelných schůzkách. Naposledy se setkali na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Předseda vlády se naposledy s prezidentem setkal v pátek, kdy se společně z generálního štábu zúčastnili videosummitu NATO.
Ještě před ruským vpádem na Ukrajinu Zeman situaci zlehčoval a nepředpokládal, že by ruský vládce Vladimir Putin skutečně nařídil invazi. Po začátku tažení Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku. Podobný postoj zastává i vláda, která podporuje nejen přísné sankce, ale na Ukrajinu posílá i pomoc, a to i v podobě zbraní a munice.
