Pravděpodobnost, že Ústavní soud vyhoví stížnosti připravované skupinou senátorů i nespokojených rodičů a změní rozsah zvýšení rodičovské, je podle ústavního právníka Jana Kudrny jen malá. Nemyslí si, že by vyjmutí rodin, které příspěvek již vyčerpaly, z jeho navýšení zásadně ohrožovalo ústavní principy. Rodiče, kterých se růst rodičovské netýká, jsou však přesvědčeni, že jde o diskriminaci. Zvýšením rodičovské a jeho dopady z pohledu ekonomického, právního i praktického se zabývala 90' ČT24.
Rodinám s dětmi do čtyř let, které do konce loňského roku nevyčerpaly rodičovský příspěvek, se příspěvek s novým rokem zvýšil o 80 tisíc korun a rodinám s vícerčaty o 120 tisíc korun. Pozornost vzbudilo toto navýšení z mnoha ohledů. Ukřivděni se cítí především ti rodiče, kteří malé děti mají, ale peníze navíc přesto nedostanou, protože příspěvek vyčerpali již dříve. Ti spolu s částí senátorů připravují ústavní stížnost, od které si slibují, že se na ně nakonec přece jenom dostane.
„Nelíbí se nám, že byla zavedena nerovnost mezi rodiči stejně starých dětí,“ poznamenala Petra Bořilová Linhartová z iniciativy Také pečujeme. Je přesvědčena, že je rodičovský příspěvek zákonem jasně definován jako podpora péče o dítě, nikoli jako náhrada výpadku příjmů rodiče.
„Pokud se podíváme do zákona, tak bychom viděli, že to není náhrada mzdy, ale že to je příspěvek pro osobu, která pečuje o nejmladší dítě v rodině do čtyř let věku. Pokud se podíváme na definici, co je to péče, tak je to buď osobní celodenní péče, ale na stejné úrovni je i to, že dítě necháte jiné osobě, svěříte jí tu péči. Na stejnou rovinu je dáváno i to, že dítě dochází do předškolního zařízení,“ míní Petra Bořilová Linhartová.
Filip Pertold z ekonomického institutu CERGE ale o tak jednoznačném vyznění pochybuje. Nepovažuje za zcela jasné, zda lze rodičovskou považovat za příspěvek na péči o dítě, nebo za náhradu mzdy rodiče, který se o dítě stará. Jisté však je, že v Česku není rodičovský příspěvek přímo navázán na rodičovskou dovolenou. Délka obou se může lišit a za jistých okolností se dokonce lišit musí.
„Rodičovská dovolená je kratší než maximální možné čerpání rodičovského příspěvku,“ poukázal Pertold. Kdo totiž čtyři roky, po které je možné příspěvek čerpat, chybí v práci, nemá potom již zaručené místo.
Je malá šance na úspěch, míní právník
Podle Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je každopádně šance autorů ústavní stížnosti na úspěch jen malá. Domnívá se, že je Listina základních práv a svobod napsána tak, že ji novela zvyšující rodičovskou nemůže narušit.
„Bavíme se o sociálních právech a sociální práva – jako všechna práva podle hlavy 4 Listiny – jsou taková práva, která vyžadují nějaké plnění ze strany státu. Pamatoval na to tvůrce Listiny základních práv a svobod tím, že většinu těchto práv podmínil bližším provedením v podobě zákona. To znamená, můžete se těchto práv domáhat, ale v mezích stávajícího zákona,“ poukázal ústavní právník.
Samotný zákon by potom mohl být prohlášen za protiústavní, ale ani to Jan Kudrna neočekává. Nemyslí si ani to, že by nespokojení rodiče mohli argumentovat legitimním očekáváním. „Ústavní soud a štrasburský tribunál vždy žádají, aby byla legitimní očekávání skutečně podložená. Nestačí jenom to, že nějaký politik něco přislíbí,“ podotkl.
V souvislosti s rodičovským příspěvkem zaznívají i otázky, zda by nakonec nebylo nejlepší ho celý vyplatit naráz k porodnému a nechat rodiče, ať s 300 tisíci (či dříve 220 tisíci) naloží po svém.
Podle Filipa Pertolda by to ale nebylo ve všech případech prozřetelné. Stát rozdělením příspěvku a stanovením maximální měsíční dávky drží rodiče na uzdě. „Řeší to, že rodiče nevezmou celou částku 300 tisíc, nekoupí si za ni auto, a potom to dítě bude o hladu,“ míní ekonom.
Růst rodičovské má ale také velmi praktickou rovinu. Ačkoli mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková tak jednoznačnou interpretaci již dříve odmítla, znamená zvýšení celkové částky vlastně jen to, že ji budou rodiny čerpat déle. Bez aktivního zásahu rodičů se nezvýší měsíční částka. Znamená to, že se leckdo rozhodl zavítat na úřad, aby si měsíční příspěvek změnil. V některých případech je to i nutné pro to, aby nakonec část rodičovské „nepropadla“.
Nechoďte zbytečně, vyzývá rodiče Úřad práce
Pracoviště Úřadu práce ale s prvním novoročním pondělím zaznamenaly neobvyklý nápor. Mluvčí Beránková zdůraznila, že nepřicházejí pouze rodiče. „Začíná nový rok, začíná nové čtvrtletí. Značnou částí lidí, kteří přicházejí v současné době na kontaktní pracoviště, jsou klienti, kteří si přicházejí vyřídit další záležitostí. To znamená, že dochází k souběhu hned několika agend. Klienti například dokládají přehledy o příjmech za předchozí čtvrtletí v rámci příspěvku na bydlení nebo přídavku na dítě,“ poukázala.
Upozornila také, že část rodičů, kteří na úřad přicházejí, jdou více či méně zbytečně. Méně zbytečně přicházejí ti, kteří chtějí jenom požádat o změnu výše měsíční vyplácené částky, přičemž vědí, kolik chtějí nově pobírat a mají vše připraveno. V tom případě na úřadu práce pořídí, ale osobní návštěva není vůbec nutná.
„Rodičům radíme, aby využili i jiné cesty k podání žádosti, pokud opravdu nepotřebují projednat konkrétní situaci, ale podat žádost, tak ji mohou zaslat poštou, mohou využít elektronickou cestu a eliminovat zbytečné čekání ve frontě,“ uvedla Beránková.
Zbytečně potom přicházejí i ti, kdo si výši měsíční částky měnili nedávno – třeba proto, aby ji do konce roku nevyčerpali celou a zvýšení se jich také týkalo. Změna měsíční platby je ale možná jen jednou za čtvrt roku. „To znamená, že se to týká lidí, kteří ji měnili do konce října loňského roku. Pokud to bylo později, je zbytečné, aby chodili na kontaktní pracoviště Úřadu práce,“ varovala mluvčí.
Zároveň zopakovala výzvu, aby rodiče nespěchali. Nic se pro ně nezmění, když přijdou na úřad kvůli rodičovské až za týden nebo za dva. „Pokud lidé chtějí částku měnit od ledna – za lednovou výplatu – mohou žádat až do konce ledna. Není tedy potřeba hned v prvních lednových dnech jít na úřad práce,“ uzavřela Kateřina Beránková.
