Že Havel nechal komunistickou stranu existovat, Česko uchránilo před vládou jejích nástupců, věří Žantovský

Nahrávám video

Václav Havel byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas a současné průzkumy naznačují, že měl pravdu, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Postoj komunistů při schvalování rozpočtu považuje za pokus tento vývoj zvrátit. Domnívá se, že Havel, který zesnul před devíti lety, by v současné době, kdyby ještě byl aktivním politikem, apeloval na zodpovědnost ve fiskální politice či přípravě státu na epidemii. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24.

V den, kdy uplynulo devět let od úmrtí prvního porevolučního prezidenta, schválila Poslanecká sněmovna státní rozpočet díky tomu, že vládní strany ustoupily požadavku komunistů, aby kabinet vzal deset miliard korun armádě.

Michael Žantovský to vnímá jako politické vítězství KSČM – i přesto, že ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dal vzápětí najevo, že očekává, že nakonec peníze, o které přišel, přece jenom bude moci využít. Především by komunisté mohli vládní ústupek jejich požadavku použít k záchraně své politické existence, míní spisovatel a bývalý diplomat.

„Komunisté jsou schopni v dalších volbách do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v příštím roce, prohlašovat, že uspořili prostým občanům České republiky – kteří trpěli pod tíhou koronavirových opatření – deset miliard, které by jinak armáda vydala za projekty imperialistických zbrojních zakázek z Německa nebo nějaké západní země,“ uvedl.

Připomněl přitom, že „poslední průzkumy ukazují, že by se do příštího parlamentu pravděpodobně nedostali“.

Havel věřil, že otázku komunistické strany vyřeší čas

To, že komunistům postupně klesá podpora a nyní jim již hrozí, že neobhájí ani svoji přítomnost v Poslanecké sněmovně – poté, co vypadli ze Senátu i zastupitelstev mnoha krajů – považuje Žantovský za projev toho, že čas ve vztahu ke KSČM naplnil to, co od něj Václav Havel očekával.

„Václavu Havlovi se často vyčítá, že neučinil rozhodné kroky k zákazu komunistické strany nebo že ji přímo nezakázal. Zakázat ji nemohl, prezident nemůže zakazovat politické strany. Ale Václav Havel byl přesvědčen, že problém komunistické strany vyřeší otázka času, a pokud by se dnes nestalo to, co se stalo, možná by se v příštím roce ukázalo, že měl pravdu – že po 30 letech odvane i problém komunistické strany,“ poukázal.

Ředitel Knihovny Václava Havla, jeho někdejší mluvčí a také autor objemné prezidentovy biografie je přesvědčen, že česká cesta ve vztahu ke komunistické straně byla navíc ve srovnání s dalšími postkomunistickými státy úspěšnější z toho pohledu, že KSČM zůstala odstavena od vlády.

Připomněl, že v Polsku i v Maďarsku byli sice komunisté zakázáni, ale nástupnické partaje se dostaly k moci již v 90. letech. K postkomunistickým stranám Žantovský řadí i slovenský sociálnědemokratický SMER, který původně vznikl odštěpením křídla Roberta Fica ze Strany demokratickej ľavice a který do sebe nakonec SDĽ včlenil.

 „Ve všech zemích kromě ČR se bývalí komunisté dostali k moci. U nás se to nestalo a možná se to nestalo také díky tomu, že Václav Havel zvolil tento přirozený evoluční způsob, jak řešit problém komunistické strany,“ soudí Žantovský.

Václav Havel také do preambule české ústavy prosadil zmínku o občanské společnosti. Michael Žantovský je přesvědčen, že ta v současnosti v Česku funguje dobře. Jejími nejvýraznějšími projevy však nejsou pouliční demonstrace, bývalý spolupracovník Václava Havla se domnívá, že v současnosti má „jeden dobře formulovaný tweet větší dopad na veřejné mínění i politickou scénu než dva tisíce lidí, kteří pochodují po ulici“.

„Nejsem si jistý, jestli doba masových manifestací nebo demonstrací je něco, co dokáže změnit politickou scénu. Ale o to větším jsem přívržencem těch institucí nebo organizací, které se snaží dělat konkrétní práci, které něčím konkrétním přispívají – ať k sociálnímu postavení občanů, ke svobodě médií, k jiným obecně prospěšným cílům. Nechávají za sebou velmi hodnotnou a cennou práci,“ dodal Žantovský.

Vyslyšel by někdo apel na zodpovědnost?

Kdyby byl Václav Havel prezidentem v těchto dnech, především by podle Žantovského apeloval na zodpovědnost ostatních politiků.

„Václav Havel nebyl prezidentem, který by aktivně manipuloval mocenskou rovnicí, jak to dělali někteří jeho následovníci. Ale vyslovoval by se, jak byl zvyklý, k aktuálním politickým tématům, zejména krizovým tématům, a ještě by apeloval u jednotlivých politiků na pocit zodpovědnosti. Protože to, co vidíme už víc než půl roku v české politice, je v jedné či druhé podobě orgie nezodpovědnosti – ať už nezodpovědnosti fiskální, nebo nezodpovědnosti za přípravu státu na druhou vlnu koronavirové epidemie nebo při projednávání rozpočtu v posledních dnech,“ uvedl.

Zároveň ale Michael Žantovský připustil, že by Havlovy apely možná nenalezly sluchu – tak jako před rozpadem Československa, kdy marně navrhoval státoprávní uspořádání, která by společný stát zachránila.

„Nebyl dostatečně slyšet, to je historická pravda. Jeho pokusy nebyly dostatečně efektivní. Jestli to souviselo s tím, že neměl k dispozici žádnou organizovanou politickou sílu, která by mu pomohla jeho myšlenky prosazovat, nebo s něčím jiným, to už se nedozvíme. Ale je pravda, že nedosáhl všeho, čeho se dosáhnout snažil,“ podotkl.

Kdo se zhruba za dva a čtvrt roku stane nástupcem Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana ve funkci prezidenta České republiky, si Michael Žantovský netroufá odhadnout. Nemyslí si, že by se novou hlavou státu stal ještě někdo další ze „zakladatelské“ politické generace 90. let. Věří však, že by příštím prezidentem ve skutečnosti mohla být prezidentka – tak jako nyní na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...